Konverzační příručka

cs Konverzace 2   »   mk Мал разговор 2

21 [dvacet jedna]

Konverzace 2

Konverzace 2

21 [дваесет и еден]

21 [dvayesyet i yedyen]

Мал разговор 2

[Mal razguovor 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Odkud jste? О- кад- ----ате? О- к--- д------- О- к-д- д-а-а-е- ---------------- Од каде доаѓате? 0
O- k--y- doaѓa---? O- k---- d-------- O- k-d-e d-a-a-y-? ------------------ Od kadye doaѓatye?
Z Basileje. О--Б---л. О- Б----- О- Б-з-л- --------- Од Базел. 0
O----zy--. O- B------ O- B-z-e-. ---------- Od Bazyel.
Basilej leží ve Švýcarsku. Ба----с- -ао---в--Шв-јц-р--а. Б---- с- н---- в- Ш---------- Б-з-л с- н-о-а в- Ш-а-ц-р-ј-. ----------------------------- Базел се наоѓа во Швајцарија. 0
B--y---s-- n--ѓa vo---v--t-ar-ј-. B----- s-- n---- v- S------------ B-z-e- s-e n-o-a v- S-v-ј-z-r-ј-. --------------------------------- Bazyel sye naoѓa vo Shvaјtzariјa.
Mohu vám představit pana Müllera? С---м-ли да -- -о--р--ставам---с-один-т-Милер? С---- л- д- в- г- п--------- г--------- М----- С-е-м л- д- в- г- п-е-с-а-а- г-с-о-и-о- М-л-р- ---------------------------------------------- Смеам ли да ви го претставам господинот Милер? 0
Sm--a- ----a v- -u---ryet-ta-a--g--sp-di-ot-Mil---? S----- l- d- v- g-- p---------- g---------- M------ S-y-a- l- d- v- g-o p-y-t-t-v-m g-o-p-d-n-t M-l-e-? --------------------------------------------------- Smyeam li da vi guo pryetstavam guospodinot Milyer?
Je to cizinec. Тој---ст-а-ец. Т-- е с------- Т-ј е с-р-н-ц- -------------- Тој е странец. 0
To- -- s-ran-etz. T-- y- s--------- T-ј y- s-r-n-e-z- ----------------- Toј ye stranyetz.
Ovládá několik řečí. / Mluví několika jazyky. Тој збо---а п--еќ--јазици. Т-- з------ п----- ј------ Т-ј з-о-у-а п-в-ќ- ј-з-ц-. -------------------------- Тој зборува повеќе јазици. 0
T-ј--bo--o-a po-yekj-- -a---z-. T-- z------- p-------- ј------- T-ј z-o-o-v- p-v-e-j-e ј-z-t-i- ------------------------------- Toј zboroova povyekjye јazitzi.
Jste tady poprvé? Д--- с-е-ов-е-по пр--па-? Д--- с-- о--- п- п-- п--- Д-л- с-е о-д- п- п-в п-т- ------------------------- Дали сте овде по прв пат? 0
D-l--s-y--ovdy--p- p-----t? D--- s--- o---- p- p-- p--- D-l- s-y- o-d-e p- p-v p-t- --------------------------- Dali stye ovdye po prv pat?
Ne, byl jsem tady už minulý rok. Н-,-јас-ве-е бе- ------и-а-а-а г-д--а. Н-- ј-- в--- б-- о--- м------- г------ Н-, ј-с в-ќ- б-в о-д- м-н-т-т- г-д-н-. -------------------------------------- Не, јас веќе бев овде минатата година. 0
Ny-, -----y-k-ye b-ev o--ye-m-natata-----ina. N--- ј-- v------ b--- o---- m------- g------- N-e- ј-s v-e-j-e b-e- o-d-e m-n-t-t- g-o-i-a- --------------------------------------------- Nye, јas vyekjye byev ovdye minatata guodina.
Ale jen na týden. Но -ам- ед-а-с--ми--. Н- с--- е--- с------- Н- с-м- е-н- с-д-и-а- --------------------- Но само една седмица. 0
No-s-m---e--a-s--d-it--. N- s--- y---- s--------- N- s-m- y-d-a s-e-m-t-a- ------------------------ No samo yedna syedmitza.
Jak se Vám u nás líbí? К-к--Ви-с- ---аѓ---ај --с? К--- В- с- д----- к-- н--- К-к- В- с- д-п-ѓ- к-ј н-с- -------------------------- Како Ви се допаѓа кај нас? 0
Ka-o-Vi--ye-----ѓa-ka- nas? K--- V- s-- d----- k-- n--- K-k- V- s-e d-p-ѓ- k-ј n-s- --------------------------- Kako Vi sye dopaѓa kaј nas?
Velmi se mi tady líbí. Lidé jsou milí. Мн-гу-доб--- -уѓе----е---безни. М---- д----- Л----- с- љ------- М-о-у д-б-о- Л-ѓ-т- с- љ-б-з-и- ------------------------------- Многу добро. Луѓето се љубезни. 0
Mn-gu-- ---ro-------eto --- -----yez--. M------ d----- L------- s-- l---------- M-o-u-o d-b-o- L-o-y-t- s-e l-o-b-e-n-. --------------------------------------- Mnoguoo dobro. Looѓyeto sye ljoobyezni.
A krajina se mi také líbí. И----ли--та ми----доп-ѓа и--о----а. И о-------- м- с- д----- и--- т---- И о-о-и-а-а м- с- д-п-ѓ- и-т- т-к-. ----------------------------------- И околината ми се допаѓа исто така. 0
I--k-lin--a--- -ye--o---a is---t--a. I o-------- m- s-- d----- i--- t---- I o-o-i-a-a m- s-e d-p-ѓ- i-t- t-k-. ------------------------------------ I okolinata mi sye dopaѓa isto taka.
Čím jste? / Jaké je vaše povolání? Шт--ст--по з----т? Ш-- с-- п- з------ Ш-о с-е п- з-н-е-? ------------------ Што сте по занает? 0
S--o-s-y- -- ---a--t? S--- s--- p- z------- S-t- s-y- p- z-n-y-t- --------------------- Shto stye po zanayet?
Jsem překladatel. Јас--у--пре----в-ч. Ј-- с-- п---------- Ј-с с-м п-е-е-у-а-. ------------------- Јас сум преведувач. 0
Јa- soo- p-y-v-ed--v---. Ј-- s--- p-------------- Ј-s s-o- p-y-v-e-o-v-c-. ------------------------ Јas soom pryevyedoovach.
Překládám knihy. Ј--------д-вам кн-ги. Ј-- п--------- к----- Ј-с п-е-е-у-а- к-и-и- --------------------- Јас преведувам книги. 0
Ј-- pryevyed--v-m kn-g--. Ј-- p------------ k------ Ј-s p-y-v-e-o-v-m k-i-u-. ------------------------- Јas pryevyedoovam knigui.
Jste tady sám / sama? Дали--те--а-- --де? Д--- с-- с--- о---- Д-л- с-е с-м- о-д-? ------------------- Дали сте сами овде? 0
Da-- s-ye--a-i-----e? D--- s--- s--- o----- D-l- s-y- s-m- o-d-e- --------------------- Dali stye sami ovdye?
Ne, moje žena / můj muž je tady také. Не, мој--а-с--р----/-м---- -опр--------о-така --де. Н-- м----- с------ / м---- с----- е и--- т--- о---- Н-, м-ј-т- с-п-у-а / м-ј-т с-п-у- е и-т- т-к- о-д-. --------------------------------------------------- Не, мојата сопруга / мојот сопруг е исто така овде. 0
N-e- --ј----s--r------/ m-јo- soproo-u-ye i-----aka--v-ye. N--- m----- s-------- / m---- s------- y- i--- t--- o----- N-e- m-ј-t- s-p-o-g-a / m-ј-t s-p-o-g- y- i-t- t-k- o-d-e- ---------------------------------------------------------- Nye, moјata soproogua / moјot soproogu ye isto taka ovdye.
A tam jsou mé dvě děti. А та---се мои-е -ве де--. А т--- с- м---- д-- д---- А т-м- с- м-и-е д-е д-ц-. ------------------------- А таму се моите две деца. 0
A---moo--ye moity----ye--y---a. A t---- s-- m----- d--- d------ A t-m-o s-e m-i-y- d-y- d-e-z-. ------------------------------- A tamoo sye moitye dvye dyetza.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Románské jazyky

Románský jazyk je mateřským jazykem 700 miliónů lidí. Tím patří románská jazyková skupina k těm světově nejdůležitějším. Románské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny. Všechny románské jazyky mají základ v latině. Jinými slovy, jsou to pokračovatelé jazyka Říma. Základem všech románských jazyků byla vulgární latina. Tím se rozumí mluvená latina doby pozdní antiky. Vulgární latina se rozmachem Říma rozšířila po celé Evropě. Z ní se potom vyvinuly románské jazyky a dialekty. Samotná latina je naproti tomu italským jazykem. Celkem existuje cca 15 románských jazyků. Přesný počet se nedá určit. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Některé románské jazyky mezitím vymřely. Na románských základech však vznikly i nové jazyky. Jsou to kreolské jazyky. Dnes je španělština nejrozšířenějším románským jazykem na světě. S více než 380 milióny lidmi hovořícím španělsky patří k světovým jazykům. Pro vědce jsou románské jazyky velmi zajímavé. Neboť dějiny této jazykové skupiny jsou dobře zdokumentovány. Latinské nebo románské spisy existují již 2 500 let. Na nich lingvisté zkoumají vznik jednotlivých jazyků. Tak lze zjistit, podle jakých pravidel se jazyk vyvíjel. Mnoho těchto výsledků lze použít i pro jiné jazyky. Gramatika románských jazyků má podobnou stavbu. Především je však podobná jejich slovní zásoba. Mluvíme-li některým románským jazykem, naučíme se snadno jiný románský jazyk. Díky, latino!