Konverzační příručka

cs Konverzace 3   »   ca Conversa 3

22 [dvacet dva]

Konverzace 3

Konverzace 3

22 [vint-i-dos]

Conversa 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Kouříte? F-m- --stè? F--- v----- F-m- v-s-è- ----------- Fuma vostè? 0
Dříve ano. A-a-s- sí. A----- s-- A-a-s- s-. ---------- Abans, sí. 0
Ale teď už nekouřím. P-rò a-- ja ---fu-o. P--- a-- j- n- f---- P-r- a-a j- n- f-m-. -------------------- Però ara ja no fumo. 0
Vadí vám, že kouřím? Li i--or-- s- f-m-? L- i------ s- f---- L- i-p-r-a s- f-m-? ------------------- Li importa si fumo? 0
Ne, vůbec ne. N-, -----n-. N-- n- g---- N-, n- g-n-. ------------ No, no gens. 0
To mi nevadí. No-em---les-- pas. N- e- m------ p--- N- e- m-l-s-a p-s- ------------------ No em molesta pas. 0
Dáte si něco k pití? Que v-- -es-d-----re? Q-- v-- r-- d- b----- Q-e v-l r-s d- b-u-e- --------------------- Que vol res de beure? 0
Dáte si koňak? Un--ony-c? U- c------ U- c-n-a-? ---------- Un conyac? 0
Ne, raději pivo. No--m------a- -na--er-es-. N-- m-- a---- u-- c------- N-, m-s a-i-t u-a c-r-e-a- -------------------------- No, més aviat una cervesa. 0
Cestujete hodně? Que--iat-- mol- vo---? Q-- v----- m--- v----- Q-e v-a-j- m-l- v-s-è- ---------------------- Que viatja molt vostè? 0
Ano, většinou jezdím na služební cesty. Sí----r--s---sobret----i--g-s-de-ne-oc-s. S-- p--- s-- s------- v------ d- n------- S-, p-r- s-n s-b-e-o- v-a-g-s d- n-g-c-s- ----------------------------------------- Sí, però són sobretot viatges de negocis. 0
Ale teď jsme na dovolené. P------- fe- ---a----. P--- a-- f-- v-------- P-r- a-a f-m v-c-n-e-. ---------------------- Però ara fem vacances. 0
To je ale vedro! Qui-a c-lo-! Q---- c----- Q-i-a c-l-r- ------------ Quina calor! 0
Ano, dnes je opravdu horko. Sí- ---i -a mo-ta c-l-r. S-- a--- f- m---- c----- S-, a-u- f- m-l-a c-l-r- ------------------------ Sí, avui fa molta calor. 0
Pojďme na balkón. A--- a--b-l-ó. A--- a- b----- A-e- a- b-l-ó- -------------- Anem al balcó. 0
Zítra tady bude párty. D-----i -aur- un-----t-. D--- h- h---- u-- f----- D-m- h- h-u-à u-a f-s-a- ------------------------ Demà hi haurà una festa. 0
Přijdete také? Q-e---l ---i--t---é? Q-- v-- v---- t----- Q-e v-l v-n-r t-m-é- -------------------- Que vol venir també? 0
Ano, jsme také pozváni. S-- -a-bé--- -om--on---a--. S-- t---- h- s-- c--------- S-, t-m-é h- s-m c-n-i-a-s- --------------------------- Sí, també hi som convidats. 0

Jazyk a písmo

Každý jazyk slouží k dorozumívání mezi lidmi. Mluvíme-li, vyjadřujeme, co si myslíme a co cítíme. Přitom ne vždy dodržujeme pravidla našeho jazyka. Používáme svůj vlastní jazyk, hovorový jazyk. V psaném jazyce je to jinak. V něm se odrážejí všechna pravidla našeho jazyka. Teprve písmo povyšuje jazyk na skutečný jazyk. Dělá jazyk viditelným. Písmem se celá tisíciletí předávalo poznání. Proto je písmo základem vysoce vyspělé kultury. První písmo bylo objeveno před více než 5 000 lety. Bylo to klínové písmo Sumerů. Otiskovalo se do tabulek z hlíny. Toto klínové písmo se používalo tři tisíce let. Přibližně stejně dlouho existovaly hieroglyfy starých Egypťanů. Ty zkoumala celá řada vědců. Hieroglyfy představují relativně komplikovaný systém písma. Vynalezeno však bylo pravděpodobně ze zcela jednoduchého důvodu. Tehdejší Egypt byla obrovská říše s mnoha obyvateli. Každodenní život a především hospodářství bylo nutno organizovat. Bylo nutné efektivně spravovat daně a účty. Proto vyvinuli staří Egypťané své písmové znaky. Naproti tomu, abecední systémy písma vedou zpět k Sumerům. Každé písmo napoví hodně o lidech, kteří jej užívali. Kromě toho má každý národ svou vlastní charakteristiku písma. Ručně psané písmo však bohužel stále více ustupuje. Díky moderní technice je téměř zbytečné. Proto: nejen mluvte, ale občas zase něco napište!