Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   ca A la discoteca

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [quaranta-sis]

A la discoteca

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Je to místo volné? És l-i-r- -q-est se-e-t? É- l----- a----- s------ É- l-i-r- a-u-s- s-i-n-? ------------------------ És lliure aquest seient? 0
Mohu si k Vám přisednout? Pu- s---e al --u-c----t? P-- s---- a- t-- c------ P-c s-u-e a- t-u c-s-a-? ------------------------ Puc seure al teu costat? 0
Prosím. Ben-s-gur. B-- s----- B-n s-g-r- ---------- Ben segur. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? C-m -r-b--la ---ic-? C-- t---- l- m------ C-m t-o-a l- m-s-c-? -------------------- Com troba la música? 0
Je moc hlasitá. Un- -ic----s-- forta. U-- m--- m---- f----- U-a m-c- m-s-a f-r-a- --------------------- Una mica massa forta. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. Ar--b-,-la ---da-toc--m-l----. A-- b-- l- b---- t--- m--- b-- A-a b-, l- b-n-a t-c- m-l- b-. ------------------------------ Ara bé, la banda toca molt bé. 0
Chodíte sem často? Ve-sov--- aq-í-v----? V- s----- a--- v----- V- s-v-n- a-u- v-s-è- --------------------- Ve sovint aquí vostè? 0
Ne, jsem tu poprvé. N-- és l----i--ra--eg---. N-- é- l- p------ v------ N-, é- l- p-i-e-a v-g-d-. ------------------------- No, és la primera vegada. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. En-ar- no-h- h--ia -i-gu-. E----- n- h- h---- v------ E-c-r- n- h- h-v-a v-n-u-. -------------------------- Encara no hi havia vingut. 0
Tančíte? Vo- b---ar? V-- b------ V-l b-l-a-? ----------- Vol ballar? 0
Možná později. Mé--t-rd--po--er. M-- t---- p------ M-s t-r-, p-t-e-. ----------------- Més tard, potser. 0
Neumím moc dobře tancovat. No sé b--l-- ga--- --. N- s- b----- g---- b-- N- s- b-l-a- g-i-e b-. ---------------------- No sé ballar gaire bé. 0
To je úplně jednoduché. És m-l- ---il. É- m--- f----- É- m-l- f-c-l- -------------- És molt fàcil. 0
Ukážu vám to. Li-p-- ---e-ya-. L- p-- e-------- L- p-c e-s-n-a-. ---------------- Li puc ensenyar. 0
Ne, až někdy jindy. N----i--or--n--a---a di-. N-- m----- u-- a---- d--- N-, m-l-o- u-a a-t-a d-a- ------------------------- No, millor una altra dia. 0
Čekáte na někoho? Es-à---p-r-n- ----? E--- e------- a---- E-t- e-p-r-n- a-g-? ------------------- Està esperant algú? 0
Ano, na svého přítele. Sí- e- me- a-ic-/ ---o-. S-- e- m-- a--- / x----- S-, e- m-u a-i- / x-c-t- ------------------------ Sí, el meu amic / xicot. 0
Tamhle zrovna přichází! J- -i -rriba d’-llà al fo-s! J- h- a----- d----- a- f---- J- h- a-r-b- d-a-l- a- f-n-! ---------------------------- Ja hi arriba d’allà al fons! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!