Konverzační příručka

cs Konverzace 3   »   uk Коротка розмова 3

22 [dvacet dva]

Konverzace 3

Konverzace 3

22 [двадцять два]

22 [dvadtsyatʹ dva]

Коротка розмова 3

[Korotka rozmova 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Kouříte? Ви----ите? В- п------ В- п-л-т-? ---------- Ви палите? 0
V-------e? V- p------ V- p-l-t-? ---------- Vy palyte?
Dříve ano. Р-н--- та-. Р----- т--- Р-н-ш- т-к- ----------- Раніше так. 0
R-n---e--a-. R------ t--- R-n-s-e t-k- ------------ Ranishe tak.
Ale teď už nekouřím. А-е----е- - ---ьш- ---пал-. А-- т---- я б----- н- п---- А-е т-п-р я б-л-ш- н- п-л-. --------------------------- Але тепер я більше не палю. 0
A-e-t-p-r y--b--ʹs-- ne-paly-. A-- t---- y- b------ n- p----- A-e t-p-r y- b-l-s-e n- p-l-u- ------------------------------ Ale teper ya bilʹshe ne palyu.
Vadí vám, že kouřím? Ч- -а--ж-є---м, ---и-- п-л-? Ч- з------ В--- к--- я п---- Ч- з-в-ж-є В-м- к-л- я п-л-? ---------------------------- Чи заважає Вам, коли я палю? 0
Chy--a--z--ye--a---ko-y ya pal--? C-- z-------- V--- k--- y- p----- C-y z-v-z-a-e V-m- k-l- y- p-l-u- --------------------------------- Chy zavazhaye Vam, koly ya palyu?
Ne, vůbec ne. Ні, ---с-м-ні. Н-- з----- н-- Н-, з-в-і- н-. -------------- Ні, зовсім ні. 0
Ni- zo-s-m--i. N-- z----- n-- N-, z-v-i- n-. -------------- Ni, zovsim ni.
To mi nevadí. Ц- -ен- -- за-а-а-. Ц- м--- н- з------- Ц- м-н- н- з-в-ж-є- ------------------- Це мені не заважає. 0
Tse-m--i n--zav----ye. T-- m--- n- z--------- T-e m-n- n- z-v-z-a-e- ---------------------- Tse meni ne zavazhaye.
Dáte si něco k pití? Ви ---- п--т-? В- щ--- п----- В- щ-с- п-є-е- -------------- Ви щось п’єте? 0
Vy sh-hosʹ-pʺy-t-? V- s------ p------ V- s-c-o-ʹ p-y-t-? ------------------ Vy shchosʹ pʺyete?
Dáte si koňak? Ко-ьяк? К------ К-н-я-? ------- Коньяк? 0
Ko-ʹyak? K------- K-n-y-k- -------- Konʹyak?
Ne, raději pivo. Ні,--ра-е ---о. Н-- к---- п---- Н-, к-а-е п-в-. --------------- Ні, краще пиво. 0
Ni- -ra-hch- -yvo. N-- k------- p---- N-, k-a-h-h- p-v-. ------------------ Ni, krashche pyvo.
Cestujete hodně? Ви ----т- --дорож-є--? В- б----- п----------- В- б-г-т- п-д-р-ж-є-е- ---------------------- Ви багато подорожуєте? 0
Vy b--at--p--orozhu-ete? V- b----- p------------- V- b-h-t- p-d-r-z-u-e-e- ------------------------ Vy bahato podorozhuyete?
Ano, většinou jezdím na služební cesty. Та-- --рева-н- це---лов- п-їздк-. Т--- п-------- ц- д----- п------- Т-к- п-р-в-ж-о ц- д-л-в- п-ї-д-и- --------------------------------- Так, переважно це ділові поїздки. 0
Ta---p-reva---o -se---lov-----̈zdk-. T--- p--------- t-- d----- p-------- T-k- p-r-v-z-n- t-e d-l-v- p-i-z-k-. ------------------------------------ Tak, perevazhno tse dilovi poïzdky.
Ale teď jsme na dovolené. А-е т-п-р-ми---т ----д--стці А-- т---- м- т-- у в-------- А-е т-п-р м- т-т у в-д-у-т-і ---------------------------- Але тепер ми тут у відпустці 0
A---t---r--y t-- - -i-p---tsi A-- t---- m- t-- u v--------- A-e t-p-r m- t-t u v-d-u-t-s- ----------------------------- Ale teper my tut u vidpusttsi
To je ale vedro! Я-- с-е--! Я-- с----- Я-а с-е-а- ---------- Яка спека! 0
Y--- s-e--! Y--- s----- Y-k- s-e-a- ----------- Yaka speka!
Ano, dnes je opravdu horko. Та-, ---год-і-д----о ---кот--. Т--- с------- д----- с-------- Т-к- с-о-о-н- д-й-н- с-е-о-н-. ------------------------------ Так, сьогодні дійсно спекотно. 0
Ta-, -ʹoh--ni -iy---- speko-no. T--- s------- d------ s-------- T-k- s-o-o-n- d-y-s-o s-e-o-n-. ------------------------------- Tak, sʹohodni diy̆sno spekotno.
Pojďme na balkón. Хо-і-о-н--бал--н. Х----- н- б------ Х-д-м- н- б-л-о-. ----------------- Ходімо на балкон. 0
Kh--i-o-na-ba-ko-. K------ n- b------ K-o-i-o n- b-l-o-. ------------------ Khodimo na balkon.
Zítra tady bude párty. З-втра -у----де --чірк-. З----- т-- б--- в------- З-в-р- т-т б-д- в-ч-р-а- ------------------------ Завтра тут буде вечірка. 0
Z-v-ra tu- b-d--v-----ka. Z----- t-- b--- v-------- Z-v-r- t-t b-d- v-c-i-k-. ------------------------- Zavtra tut bude vechirka.
Přijdete také? Ви---ко- ---й---е? В- т---- п-------- В- т-к-ж п-и-д-т-? ------------------ Ви також прийдете? 0
V- --k--h-pr---d---? V- t----- p--------- V- t-k-z- p-y-̆-e-e- -------------------- Vy takozh pryy̆dete?
Ano, jsme také pozváni. Т-к---и ----ж зап----ні. Т--- м- т---- з--------- Т-к- м- т-к-ж з-п-о-е-і- ------------------------ Так, ми також запрошені. 0
Ta-,-my--ak--- -ap--s--n-. T--- m- t----- z---------- T-k- m- t-k-z- z-p-o-h-n-. -------------------------- Tak, my takozh zaprosheni.

Jazyk a písmo

Každý jazyk slouží k dorozumívání mezi lidmi. Mluvíme-li, vyjadřujeme, co si myslíme a co cítíme. Přitom ne vždy dodržujeme pravidla našeho jazyka. Používáme svůj vlastní jazyk, hovorový jazyk. V psaném jazyce je to jinak. V něm se odrážejí všechna pravidla našeho jazyka. Teprve písmo povyšuje jazyk na skutečný jazyk. Dělá jazyk viditelným. Písmem se celá tisíciletí předávalo poznání. Proto je písmo základem vysoce vyspělé kultury. První písmo bylo objeveno před více než 5 000 lety. Bylo to klínové písmo Sumerů. Otiskovalo se do tabulek z hlíny. Toto klínové písmo se používalo tři tisíce let. Přibližně stejně dlouho existovaly hieroglyfy starých Egypťanů. Ty zkoumala celá řada vědců. Hieroglyfy představují relativně komplikovaný systém písma. Vynalezeno však bylo pravděpodobně ze zcela jednoduchého důvodu. Tehdejší Egypt byla obrovská říše s mnoha obyvateli. Každodenní život a především hospodářství bylo nutno organizovat. Bylo nutné efektivně spravovat daně a účty. Proto vyvinuli staří Egypťané své písmové znaky. Naproti tomu, abecední systémy písma vedou zpět k Sumerům. Každé písmo napoví hodně o lidech, kteří jej užívali. Kromě toho má každý národ svou vlastní charakteristiku písma. Ručně psané písmo však bohužel stále více ustupuje. Díky moderní technice je téměř zbytečné. Proto: nejen mluvte, ale občas zase něco napište!