Konverzační příručka

cs Konverzace 3   »   ka პატარა დიალოგი 3

22 [dvacet dva]

Konverzace 3

Konverzace 3

22 [ოცდაორი]

22 [otsdaori]

პატარა დიალოგი 3

[p'at'ara dialogi 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Kouříte? ეწევით? ე------ ე-ე-ი-? ------- ეწევით? 0
e-s-ev--? e-------- e-s-e-i-? --------- ets'evit?
Dříve ano. ა--ე---წეო-ი. ა--- ვ------- ა-რ- ვ-წ-ო-ი- ------------- ადრე ვეწეოდი. 0
a--e---------i. a--- v--------- a-r- v-t-'-o-i- --------------- adre vets'eodi.
Ale teď už nekouřím. მ---ამ-ახ-- აღ-რ -ე----. მ----- ა--- ა--- ვ------ მ-გ-ა- ა-ლ- ა-ა- ვ-წ-ვ-. ------------------------ მაგრამ ახლა აღარ ვეწევი. 0
mag--- -kh-a----ar vets'evi. m----- a---- a---- v-------- m-g-a- a-h-a a-h-r v-t-'-v-. ---------------------------- magram akhla aghar vets'evi.
Vadí vám, že kouřím? გა-უ-ებ--------ეწ-ვ-? გ-------- რ-- ვ------ გ-წ-ხ-ბ-, რ-მ ვ-წ-ვ-? --------------------- გაწუხებთ, რომ ვეწევი? 0
g--s'u-h---, rom--e---ev-? g----------- r-- v-------- g-t-'-k-e-t- r-m v-t-'-v-? -------------------------- gats'ukhebt, rom vets'evi?
Ne, vůbec ne. ს-ერთ-დ -რა. ს------ ა--- ს-ე-თ-დ ა-ა- ------------ საერთოდ არა. 0
sae--od a--. s------ a--- s-e-t-d a-a- ------------ saertod ara.
To mi nevadí. არ-მაწუხ-ბს. ა- მ-------- ა- მ-წ-ხ-ბ-. ------------ არ მაწუხებს. 0
a--ma--'-k-e-s. a- m----------- a- m-t-'-k-e-s- --------------- ar mats'ukhebs.
Dáte si něco k pití? დალ-ვთ --მე-? დ----- რ----- დ-ლ-ვ- რ-მ-ს- ------------- დალევთ რამეს? 0
da-e--------? d----- r----- d-l-v- r-m-s- ------------- dalevt rames?
Dáte si koňak? კ-ნი---? კ------- კ-ნ-ა-ს- -------- კონიაკს? 0
k-on--k--? k--------- k-o-i-k-s- ---------- k'oniak's?
Ne, raději pivo. არ-- ლ--- მ-რჩ-ვნი-. ა--- ლ--- მ--------- ა-ა- ლ-დ- მ-რ-ე-ნ-ა- -------------------- არა, ლუდი მირჩევნია. 0
a-a, ---i-m-r-hevn-a. a--- l--- m---------- a-a- l-d- m-r-h-v-i-. --------------------- ara, ludi mirchevnia.
Cestujete hodně? ბე-რს მოგ-აუ-ობ-? ბ---- მ---------- ბ-ვ-ს მ-გ-ა-რ-ბ-? ----------------- ბევრს მოგზაურობთ? 0
be-rs m--zau---t? b---- m---------- b-v-s m-g-a-r-b-? ----------------- bevrs mogzaurobt?
Ano, většinou jezdím na služební cesty. დი--- ხ----დ --ქვს-მ-ვლ-ნ----ი. დ---- ხ----- მ---- მ----------- დ-ა-, ხ-ი-ა- მ-ქ-ს მ-ვ-ი-ე-ე-ი- ------------------------------- დიახ, ხშირად მაქვს მივლინებები. 0
d--k-- -h-hirad mak-s m--lin-b--i. d----- k------- m---- m----------- d-a-h- k-s-i-a- m-k-s m-v-i-e-e-i- ---------------------------------- diakh, khshirad makvs mivlinebebi.
Ale teď jsme na dovolené. მაგრა- ახლა-ა- --ე-ულ--ა გ---ვს. მ----- ა--- ა- შ-------- გ------ მ-გ-ა- ა-ლ- ა- შ-ე-უ-ე-ა გ-ა-ვ-. -------------------------------- მაგრამ ახლა აქ შვებულება გვაქვს. 0
m-gra---k-----k----e--l--- -v---s. m----- a---- a- s--------- g------ m-g-a- a-h-a a- s-v-b-l-b- g-a-v-. ---------------------------------- magram akhla ak shvebuleba gvakvs.
To je ale vedro! რ- --ცხ-ა! რ- ს------ რ- ს-ც-ე-! ---------- რა სიცხეა! 0
ra s-ts-h-a! r- s-------- r- s-t-k-e-! ------------ ra sitskhea!
Ano, dnes je opravdu horko. დ--ხ,-დღეს -ა--ვი--დ ----ა. დ---- დ--- ნ-------- ც----- დ-ა-, დ-ე- ნ-მ-ვ-ლ-დ ც-ე-ა- --------------------------- დიახ, დღეს ნამდვილად ცხელა. 0
dia-h, dg------m-vilad tsk-e-a. d----- d---- n-------- t------- d-a-h- d-h-s n-m-v-l-d t-k-e-a- ------------------------------- diakh, dghes namdvilad tskhela.
Pojďme na balkón. გ-----თ-აივ---ე? გ------ ა------- გ-ვ-დ-თ ა-ვ-ნ-ე- ---------------- გავიდეთ აივანზე? 0
g-vi-et-aiva-ze? g------ a------- g-v-d-t a-v-n-e- ---------------- gavidet aivanze?
Zítra tady bude párty. ხ--- აქ---იმ---ქ--ბ-. ხ--- ა- ზ---- ი------ ხ-ა- ა- ზ-ი-ი ი-ნ-ბ-. --------------------- ხვალ აქ ზეიმი იქნება. 0
k-v-- -k-z---- -kn-ba. k---- a- z---- i------ k-v-l a- z-i-i i-n-b-. ---------------------- khval ak zeimi ikneba.
Přijdete také? თ-ვ-ნც--ოხ-ალ-? თ----- მ------- თ-ვ-ნ- მ-ხ-ა-თ- --------------- თქვენც მოხვალთ? 0
t----ts mokhv---? t------ m-------- t-v-n-s m-k-v-l-? ----------------- tkvents mokhvalt?
Ano, jsme také pozváni. დ-ა-, ჩ--ნც--აგვ--ტ-ჟე-. დ---- ჩ---- დ----------- დ-ა-, ჩ-ე-ც დ-გ-პ-ტ-ჟ-ს- ------------------------ დიახ, ჩვენც დაგვპატიჟეს. 0
dia-h,-ch-ents -a-v-'at'iz--s. d----- c------ d-------------- d-a-h- c-v-n-s d-g-p-a-'-z-e-. ------------------------------ diakh, chvents dagvp'at'izhes.

Jazyk a písmo

Každý jazyk slouží k dorozumívání mezi lidmi. Mluvíme-li, vyjadřujeme, co si myslíme a co cítíme. Přitom ne vždy dodržujeme pravidla našeho jazyka. Používáme svůj vlastní jazyk, hovorový jazyk. V psaném jazyce je to jinak. V něm se odrážejí všechna pravidla našeho jazyka. Teprve písmo povyšuje jazyk na skutečný jazyk. Dělá jazyk viditelným. Písmem se celá tisíciletí předávalo poznání. Proto je písmo základem vysoce vyspělé kultury. První písmo bylo objeveno před více než 5 000 lety. Bylo to klínové písmo Sumerů. Otiskovalo se do tabulek z hlíny. Toto klínové písmo se používalo tři tisíce let. Přibližně stejně dlouho existovaly hieroglyfy starých Egypťanů. Ty zkoumala celá řada vědců. Hieroglyfy představují relativně komplikovaný systém písma. Vynalezeno však bylo pravděpodobně ze zcela jednoduchého důvodu. Tehdejší Egypt byla obrovská říše s mnoha obyvateli. Každodenní život a především hospodářství bylo nutno organizovat. Bylo nutné efektivně spravovat daně a účty. Proto vyvinuli staří Egypťané své písmové znaky. Naproti tomu, abecední systémy písma vedou zpět k Sumerům. Každé písmo napoví hodně o lidech, kteří jej užívali. Kromě toho má každý národ svou vlastní charakteristiku písma. Ručně psané písmo však bohužel stále více ustupuje. Díky moderní technice je téměř zbytečné. Proto: nejen mluvte, ale občas zase něco napište!