Konverzační příručka

cs Na cestách   »   kk En route

37 [třicet sedm]

Na cestách

Na cestách

37 [отыз жеті]

37 [otız jeti]

En route

[Jolda]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Jede na motorce. Ол-мо--ц-кл----жү----. О- м---------- ж------ О- м-т-ц-к-м-н ж-р-д-. ---------------------- Ол мотоциклмен жүреді. 0
O--m--ocïklme--jü-e-i. O- m---------- j------ O- m-t-c-k-m-n j-r-d-. ---------------------- Ol motocïklmen jüredi.
Jede na kole. Ол в---си-е----б-д-. О- в-------- т------ О- в-л-с-п-д т-б-д-. -------------------- Ол велосипед тебеді. 0
Ol-velos-p-d--ebe--. O- v-------- t------ O- v-l-s-p-d t-b-d-. -------------------- Ol velosïped tebedi.
Jde pěšky. Ол -ая----ре-і. О- ж--- ж------ О- ж-я- ж-р-д-. --------------- Ол жаяу жүреді. 0
O--j--a- ---e-i. O- j---- j------ O- j-y-w j-r-d-. ---------------- Ol jayaw jüredi.
Jede lodí. О- кемеме- ---е-і. О- к------ ж------ О- к-м-м-н ж-з-д-. ------------------ Ол кемемен жүзеді. 0
Ol -ememen -----i. O- k------ j------ O- k-m-m-n j-z-d-. ------------------ Ol kememen jüzedi.
Jede ve člunu. Ол---йықп-н-------. О- қ------- ж------ О- қ-й-қ-е- ж-з-д-. ------------------- Ол қайықпен жүзеді. 0
Ol -ayı--e- -ü----. O- q------- j------ O- q-y-q-e- j-z-d-. ------------------- Ol qayıqpen jüzedi.
Plave. О- --зеді. О- ж------ О- ж-з-д-. ---------- Ол жүзеді. 0
Ol --zedi. O- j------ O- j-z-d-. ---------- Ol jüzedi.
Je to tu nebezpečné? М---а қа----і-м-? М---- қ------ м-- М-н-а қ-у-п-і м-? ----------------- Мұнда қауіпті ме? 0
M-n----a--p-i---? M---- q------ m-- M-n-a q-w-p-i m-? ----------------- Munda qawipti me?
Je nebezpečné sám stopovat? Жал-ы- ---ха-тағ-- қ------ м-? Ж----- с---------- қ------ м-- Ж-л-ы- с-я-а-т-ғ-н қ-у-п-і м-? ------------------------------ Жалғыз саяхаттаған қауіпті ме? 0
J--ğ-- saya--tt-ğ-n--aw--t--m-? J----- s----------- q------ m-- J-l-ı- s-y-x-t-a-a- q-w-p-i m-? ------------------------------- Jalğız sayaxattağan qawipti me?
Je nebezpečné se procházet v noci? Т-н--------ндеге-----іпт--ме? Т---- с---------- қ------ м-- Т-н-е с-р-е-д-г-н қ-у-п-і м-? ----------------------------- Түнде серуендеген қауіпті ме? 0
Tü-------wen-e----q-wi-t- m-? T---- s---------- q------ m-- T-n-e s-r-e-d-g-n q-w-p-i m-? ----------------------------- Tünde serwendegen qawipti me?
Zabloudili jsme. Б-з-а--сы- -е--і-. Б-- а----- к------ Б-з а-а-ы- к-т-і-. ------------------ Біз адасып кеттік. 0
B-z ----ı--ket-ik. B-- a----- k------ B-z a-a-ı- k-t-i-. ------------------ Biz adasıp kettik.
Jsme na špatné cestě. Біз--а-қ- жақ-- ке-іп -алдық. Б-- б---- ж---- к---- қ------ Б-з б-с-а ж-қ-а к-т-п қ-л-ы-. ----------------------------- Біз басқа жаққа кетіп қалдық. 0
B-z ba-q- ja-qa-k--ip-q-l--q. B-- b---- j---- k---- q------ B-z b-s-a j-q-a k-t-p q-l-ı-. ----------------------------- Biz basqa jaqqa ketip qaldıq.
Musíme se otočit. Кері қ-йту-к-ре-. К--- қ---- к----- К-р- қ-й-у к-р-к- ----------------- Кері қайту керек. 0
Ke-i -ay-w-ke-e-. K--- q---- k----- K-r- q-y-w k-r-k- ----------------- Keri qaytw kerek.
Kde se tady dá parkovat? Кө-і--і қ-й --рге -о-ға болады? К------ қ-- ж---- қ---- б------ К-л-к-і қ-й ж-р-е қ-ю-а б-л-д-? ------------------------------- Көлікті қай жерге қоюға болады? 0
Kö-ik-- --y je--e-qo--ğ--bo----? K------ q-- j---- q----- b------ K-l-k-i q-y j-r-e q-y-ğ- b-l-d-? -------------------------------- Kölikti qay jerge qoyuğa boladı?
Je tady nějaké parkoviště? Мұ-д-------ұр-қ --р--а? М---- а-------- б-- м-- М-н-а а-т-т-р-қ б-р м-? ----------------------- Мұнда автотұрақ бар ма? 0
M--da-a----u--q -ar -a? M---- a-------- b-- m-- M-n-a a-t-t-r-q b-r m-? ----------------------- Munda avtoturaq bar ma?
Jak dlouho se tady smí parkovat? Т--а-қ---а-ша уа--т--о--- б-лады? Т------ қ---- у---- қ---- б------ Т-р-қ-а қ-н-а у-қ-т қ-ю-а б-л-д-? --------------------------------- Тұраққа қанша уақыт қоюға болады? 0
T-r---a--a-şa wa--t q-y-ğ--b--a--? T------ q---- w---- q----- b------ T-r-q-a q-n-a w-q-t q-y-ğ- b-l-d-? ---------------------------------- Turaqqa qanşa waqıt qoyuğa boladı?
Jezdíte na lyžích? С-- ш--ғы -е-е--з-б-? С-- ш---- т------ б-- С-з ш-ң-ы т-б-с-з б-? --------------------- Сіз шаңғы тебесіз бе? 0
Si--ş---ı t--es-- be? S-- ş---- t------ b-- S-z ş-ñ-ı t-b-s-z b-? --------------------- Siz şañğı tebesiz be?
Jedete nahoru vlekem? Жоғар-ға-көт---іш----б-р-с-з ба? Ж------- к---------- б------ б-- Ж-ғ-р-ғ- к-т-р-і-п-н б-р-с-з б-? -------------------------------- Жоғарыға көтергішпен барасыз ба? 0
J-ğarı-a--öt-rg---en--a-ası---a? J------- k---------- b------ b-- J-ğ-r-ğ- k-t-r-i-p-n b-r-s-z b-? -------------------------------- Joğarığa kötergişpen barasız ba?
Dají se tady půjčit lyže? Мұн-а-ш-ңғын--жа--а --у---б--а-ма? М---- ш------ ж---- а---- б--- м-- М-н-а ш-ң-ы-ы ж-л-а а-у-а б-л- м-? ---------------------------------- Мұнда шаңғыны жалға алуға бола ма? 0
M---a şañ-ı---jalğa-a-wğ--bo-a m-? M---- ş------ j---- a---- b--- m-- M-n-a ş-ñ-ı-ı j-l-a a-w-a b-l- m-? ---------------------------------- Munda şañğını jalğa alwğa bola ma?

Samomluva

Když někdo mluví sám se sebou, je to pro ty, co naslouchají, většinou komické. Přitom samomluvu praktikují pravidelně všichni lidé. Psychologové odhadují, že se to týká více než 95 procent dospělých. Děti mluví samy se sebou při hraní téměř vždy. Samomluva je tedy úplně normální jev. Jedná se přitom jen o zvláštní formu komunikace. A vést samomluvu má občas i své výhody! Neboť mluvením si rovnáme myšlenky. Samomluva je okamžik, ve kterém se prosazuje náš vnitřní hlas. Lze tedy říci, že nahlas přemýšlíme. Samomluvou často trpí zejména lidé roztržití. Určitá oblast jejich mozku je méně aktivní. Proto jsou méně organizovaní. Samomluva jim pomáhá jednat plánovitě. Samomluva nám může také pomoci při rozhodování. Je také velmi dobrou metodou k odbourání stresu. Samomluva podporuje koncentraci a zvyšuje schopnost výkonu. Jelikož něco vyslovit trvá déle, než jen myslet. Při mluvení si lépe utřiďujeme myšlenky. Těžší testy zvládneme lépe, pokud při nich přemýšlíme nahlas. To potvrdily různé pokusy. Samomluvou si můžeme také dodávat odvahu. Hodně sportovců mluví sami se sebou, aby se motivovali. Bohužel se sebou mluvíme většinou v negativních situacích. Proto bychom se měli pokusit formulovat všechno pozitivně. A musíme často opakovat, co si přejeme. Tak můžeme mluvením pozitivně ovlivnit naše jednání. To ale funguje bohužel jen tehdy, zůstaneme-li realisty!