Konverzační příručka

cs Na cestách   »   uk В дорозі

37 [třicet sedm]

Na cestách

Na cestách

37 [тридцять сім]

37 [trydtsyatʹ sim]

В дорозі

[V dorozi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Jede na motorce. В-н ї----а--о-----л-. В-- ї-- н- м--------- В-н ї-е н- м-т-ц-к-і- --------------------- Він їде на мотоциклі. 0
Vin ---e-n- -ot-ts----. V-- i--- n- m---------- V-n i-d- n- m-t-t-y-l-. ----------------------- Vin ïde na mototsykli.
Jede na kole. В---ї-е--- вел-с--ед-. В-- ї-- н- в---------- В-н ї-е н- в-л-с-п-д-. ---------------------- Він їде на велосипеді. 0
V------- -a -e-osyp--i. V-- i--- n- v---------- V-n i-d- n- v-l-s-p-d-. ----------------------- Vin ïde na velosypedi.
Jde pěšky. В-н-йде------. В-- й-- п----- В-н й-е п-ш-и- -------------- Він йде пішки. 0
V---y-----is-ky. V-- y--- p------ V-n y-d- p-s-k-. ---------------- Vin y̆de pishky.
Jede lodí. Ві- --ив- ---к-раб--. В-- п---- н- к------- В-н п-и-е н- к-р-б-і- --------------------- Він пливе на кораблі. 0
Vi- plyve -a--or--l-. V-- p---- n- k------- V-n p-y-e n- k-r-b-i- --------------------- Vin plyve na korabli.
Jede ve člunu. В-н-пл-в--на---вні. В-- п---- н- ч----- В-н п-и-е н- ч-в-і- ------------------- Він пливе на човні. 0
Vin -lyve-na ----ni. V-- p---- n- c------ V-n p-y-e n- c-o-n-. -------------------- Vin plyve na chovni.
Plave. Він п-ив-. В-- п----- В-н п-и-е- ---------- Він пливе. 0
Vi--pl--e. V-- p----- V-n p-y-e- ---------- Vin plyve.
Je to tu nebezpečné? Чи -ут -еб-з-ечн-? Ч- т-- н---------- Ч- т-т н-б-з-е-н-? ------------------ Чи тут небезпечно? 0
C-- t-t neb---e--n-? C-- t-- n----------- C-y t-t n-b-z-e-h-o- -------------------- Chy tut nebezpechno?
Je nebezpečné sám stopovat? Чи--е-ез----о---мо---/---м-й---до---у--ти? Ч- н--------- с----- / с---- п------------ Ч- н-б-з-е-н- с-м-м- / с-м-й п-д-р-ж-в-т-? ------------------------------------------ Чи небезпечно самому / самій подорожувати? 0
C-y n-be-pec-no s--o-u / -a---̆--odoroz-uv-ty? C-- n---------- s----- / s----- p------------- C-y n-b-z-e-h-o s-m-m- / s-m-y- p-d-r-z-u-a-y- ---------------------------------------------- Chy nebezpechno samomu / samiy̆ podorozhuvaty?
Je nebezpečné se procházet v noci? Ч--неб-зпе--о--но-і--амо-у /------ -ул-т-? Ч- н--------- в---- с----- / с---- г------ Ч- н-б-з-е-н- в-о-і с-м-м- / с-м-й г-л-т-? ------------------------------------------ Чи небезпечно вночі самому / самій гуляти? 0
C-- n-b---e-hn- -nochi--a---- /-----y---u-ya-y? C-- n---------- v----- s----- / s----- h------- C-y n-b-z-e-h-o v-o-h- s-m-m- / s-m-y- h-l-a-y- ----------------------------------------------- Chy nebezpechno vnochi samomu / samiy̆ hulyaty?
Zabloudili jsme. Ми-----у-а-и. М- з--------- М- з-б-у-а-и- ------------- Ми заблукали. 0
M- z-b-uk-ly. M- z--------- M- z-b-u-a-y- ------------- My zablukaly.
Jsme na špatné cestě. Ми-н-----р-ви----м- -ля--. М- н- н------------ ш----- М- н- н-п-а-и-ь-о-у ш-я-у- -------------------------- Ми на неправильному шляху. 0
My----ne--a-ylʹ-o-u s-------. M- n- n------------ s-------- M- n- n-p-a-y-ʹ-o-u s-l-a-h-. ----------------------------- My na nepravylʹnomu shlyakhu.
Musíme se otočit. М---ови-ні---в----тис-. М- п------ п----------- М- п-в-н-і п-в-р-у-и-я- ----------------------- Ми повинні повернутися. 0
My--o-ynn- p-v---ut-s-a. M- p------ p------------ M- p-v-n-i p-v-r-u-y-y-. ------------------------ My povynni povernutysya.
Kde se tady dá parkovat? Д--мо--- т-- -ри--рк----ис-? Д- м---- т-- п-------------- Д- м-ж-а т-т п-и-а-к-в-т-с-? ---------------------------- Де можна тут припаркуватися? 0
D---oz-na-t-t--ry-----v--y-y-? D- m----- t-- p--------------- D- m-z-n- t-t p-y-a-k-v-t-s-a- ------------------------------ De mozhna tut pryparkuvatysya?
Je tady nějaké parkoviště? Ч--- т-т м-сце -л---а----ки? Ч- є т-- м---- д-- п-------- Ч- є т-т м-с-е д-я п-р-о-к-? ---------------------------- Чи є тут місце для парковки? 0
Ch- ---tu--m-sts---lya-pa--ov-y? C-- y- t-- m----- d--- p-------- C-y y- t-t m-s-s- d-y- p-r-o-k-? -------------------------------- Chy ye tut mistse dlya parkovky?
Jak dlouho se tady smí parkovat? Як-д-----м--на--ут-с--ят-? Я- д---- м---- т-- с------ Я- д-в-о м-ж-а т-т с-о-т-? -------------------------- Як довго можна тут стояти? 0
Ya--do--- -o-h-a--u----o--t-? Y-- d---- m----- t-- s------- Y-k d-v-o m-z-n- t-t s-o-a-y- ----------------------------- Yak dovho mozhna tut stoyaty?
Jezdíte na lyžích? В--к--ає-е-ь -- -ижах? В- к-------- н- л----- В- к-т-є-е-ь н- л-ж-х- ---------------------- Ви катаєтесь на лижах? 0
Vy kat-yete---n- ---h-k-? V- k--------- n- l------- V- k-t-y-t-s- n- l-z-a-h- ------------------------- Vy katayetesʹ na lyzhakh?
Jedete nahoru vlekem? Ви--д-те н--л-жн-м- л-ф-- в-о--? В- ї---- н- л------ л---- в----- В- ї-е-е н- л-ж-о-у л-ф-і в-о-у- -------------------------------- Ви їдете на лижному ліфті вгору? 0
V----d-te -- ---hn-mu--ift---ho-u? V- i----- n- l------- l---- v----- V- i-d-t- n- l-z-n-m- l-f-i v-o-u- ---------------------------------- Vy ïdete na lyzhnomu lifti vhoru?
Dají se tady půjčit lyže? Ту- м-ж-а в-я---лижі-- п---а-? Т-- м---- в---- л--- в п------ Т-т м-ж-а в-я-и л-ж- в п-о-а-? ------------------------------ Тут можна взяти лижі в прокат? 0
Tut m-z-na--z---- -y--i-- -ro--t? T-- m----- v----- l---- v p------ T-t m-z-n- v-y-t- l-z-i v p-o-a-? --------------------------------- Tut mozhna vzyaty lyzhi v prokat?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Samomluva

Když někdo mluví sám se sebou, je to pro ty, co naslouchají, většinou komické. Přitom samomluvu praktikují pravidelně všichni lidé. Psychologové odhadují, že se to týká více než 95 procent dospělých. Děti mluví samy se sebou při hraní téměř vždy. Samomluva je tedy úplně normální jev. Jedná se přitom jen o zvláštní formu komunikace. A vést samomluvu má občas i své výhody! Neboť mluvením si rovnáme myšlenky. Samomluva je okamžik, ve kterém se prosazuje náš vnitřní hlas. Lze tedy říci, že nahlas přemýšlíme. Samomluvou často trpí zejména lidé roztržití. Určitá oblast jejich mozku je méně aktivní. Proto jsou méně organizovaní. Samomluva jim pomáhá jednat plánovitě. Samomluva nám může také pomoci při rozhodování. Je také velmi dobrou metodou k odbourání stresu. Samomluva podporuje koncentraci a zvyšuje schopnost výkonu. Jelikož něco vyslovit trvá déle, než jen myslet. Při mluvení si lépe utřiďujeme myšlenky. Těžší testy zvládneme lépe, pokud při nich přemýšlíme nahlas. To potvrdily různé pokusy. Samomluvou si můžeme také dodávat odvahu. Hodně sportovců mluví sami se sebou, aby se motivovali. Bohužel se sebou mluvíme většinou v negativních situacích. Proto bychom se měli pokusit formulovat všechno pozitivně. A musíme často opakovat, co si přejeme. Tak můžeme mluvením pozitivně ovlivnit naše jednání. To ale funguje bohužel jen tehdy, zůstaneme-li realisty!