Konverzační příručka

cs Nakupování   »   ka ყიდვა

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [ორმოცდათოთხმეტი]

54 [ormotsdatotkhmet\'i]

ყიდვა

[qidva]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. სა-უქ-ის--ი-----ინდ-. ს------- ყ---- მ----- ს-ჩ-ქ-ი- ყ-დ-ა მ-ნ-ა- --------------------- საჩუქრის ყიდვა მინდა. 0
sac-ukr-- --dv---i-d-. s-------- q---- m----- s-c-u-r-s q-d-a m-n-a- ---------------------- sachukris qidva minda.
Ale ne moc drahý. მ-გრა----- -უ ი-ე -ვი--ს. მ----- ა-- თ- ი-- ძ------ მ-გ-ა- ა-ც თ- ი-ე ძ-ი-ი-. ------------------------- მაგრამ არც თუ ისე ძვირის. 0
ma---m--r-s -u-ise d-v-ri-. m----- a--- t- i-- d------- m-g-a- a-t- t- i-e d-v-r-s- --------------------------- magram arts tu ise dzviris.
Možná nějakou kabelku? ი---ბ ხ---ან-ა? ი---- ხ-------- ი-ნ-ბ ხ-ლ-ა-თ-? --------------- იქნებ ხელჩანთა? 0
i---- -h-lcha---? i---- k---------- i-n-b k-e-c-a-t-? ----------------- ikneb khelchanta?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? რა-ფ-----ნე--ვთ? რ- ფ--- გ------- რ- ფ-რ- გ-ე-ა-თ- ---------------- რა ფერი გნებავთ? 0
r- p-r--g-e-av-? r- p--- g------- r- p-r- g-e-a-t- ---------------- ra peri gnebavt?
Černou, hnědou nebo bílou? შავ-, -ა-ი--ერ- -- თე---? შ---- ყ-------- თ- თ----- შ-ვ-, ყ-ვ-ს-ე-ი თ- თ-თ-ი- ------------------------- შავი, ყავისფერი თუ თეთრი? 0
s-a-i,--a-is---i tu tetr-? s----- q-------- t- t----- s-a-i- q-v-s-e-i t- t-t-i- -------------------------- shavi, qavisperi tu tetri?
Větší nebo menší? დი------პ-ტ--ა? დ--- თ- პ------ დ-დ- თ- პ-ტ-რ-? --------------- დიდი თუ პატარა? 0
d--i tu p'a-'-r-? d--- t- p-------- d-d- t- p-a-'-r-? ----------------- didi tu p'at'ara?
Můžu si prohlédnout tuto? შე------ -ნახ-? შ------- ვ----- შ-ი-ლ-ბ- ვ-ა-ო- --------------- შეიძლება ვნახო? 0
s-e-dz--b---n-k--? s--------- v------ s-e-d-l-b- v-a-h-? ------------------ sheidzleba vnakho?
Je z kůže? ტ---ი--ა-ის? ტ----- ა---- ტ-ა-ი- ა-ი-? ------------ ტყავის არის? 0
t'---is-----? t------ a---- t-q-v-s a-i-? ------------- t'qavis aris?
Nebo z koženky? თ- ხელოვ--რ--? თ- ხ---------- თ- ხ-ლ-ვ-უ-ი-? -------------- თუ ხელოვნურია? 0
tu-kh-lovn----? t- k----------- t- k-e-o-n-r-a- --------------- tu khelovnuria?
Samozřejmě z kůže. ტ-ავ--, -ა თქმა უნ--. ტ------ რ- თ--- უ---- ტ-ა-ი-, რ- თ-მ- უ-დ-. --------------------- ტყავის, რა თქმა უნდა. 0
t--avis--ra-t-----n--. t------- r- t--- u---- t-q-v-s- r- t-m- u-d-. ---------------------- t'qavis, ra tkma unda.
Je obzvlášť kvalitní. ეს -ა--აკ---ებით -ა---ხიან--. ე- გ------------ ხ----------- ე- გ-ნ-ა-უ-რ-ბ-თ ხ-რ-ს-ი-ნ-ა- ----------------------------- ეს განსაკუთრებით ხარისხიანია. 0
es---n---'u-reb-- k----s---a-i-. e- g------------- k------------- e- g-n-a-'-t-e-i- k-a-i-k-i-n-a- -------------------------------- es gansak'utrebit khariskhiania.
A ta taška je skutečně velmi levná. ხ-ლ---თ- მარ-ლ----ა---. ხ------- მ------ ი----- ხ-ლ-ა-თ- მ-რ-ლ-ც ი-ფ-ა- ----------------------- ხელჩანთა მართლაც იაფია. 0
k-e----n-a-ma-t-a-s-i--ia. k--------- m------- i----- k-e-c-a-t- m-r-l-t- i-p-a- -------------------------- khelchanta martlats iapia.
Tato se mi líbí. მომწ-ნ-. მ------- მ-მ-ო-ს- -------- მომწონს. 0
m--ts'-n-. m--------- m-m-s-o-s- ---------- momts'ons.
Vezmu si tuto. ვ---დ-. ვ------ ვ-ყ-დ-. ------- ვიყიდი. 0
v-qi-i. v------ v-q-d-. ------- viqidi.
Mohu ji případně vyměnit? გ--ოცვ-ა შ----ლებ--ი-? გ------- შ------------ გ-მ-ც-ლ- შ-ს-ძ-ე-ე-ი-? ---------------------- გამოცვლა შესაძლებელია? 0
ga---svla she---z-e-----? g-------- s-------------- g-m-t-v-a s-e-a-z-e-e-i-? ------------------------- gamotsvla shesadzlebelia?
Samozřejmě. რა თ-მ- უნ-ა. რ- თ--- უ---- რ- თ-მ- უ-დ-. ------------- რა თქმა უნდა. 0
r---km---n--. r- t--- u---- r- t-m- u-d-. ------------- ra tkma unda.
Zabalíme ji jako dárek. გაგ-ხ-ევთ---გორ- ---უქა-ს. გ-------- რ----- ს-------- გ-გ-ხ-ე-თ რ-გ-რ- ს-ჩ-ქ-რ-. -------------------------- გაგიხვევთ როგორც საჩუქარს. 0
gag-----v--r-g-r-s -a---ka--. g--------- r------ s--------- g-g-k-v-v- r-g-r-s s-c-u-a-s- ----------------------------- gagikhvevt rogorts sachukars.
Támhle je pokladna. ი- არის -ალ--ო. ი- ა--- ს------ ი- ა-ი- ს-ლ-რ-. --------------- იქ არის სალარო. 0
ik -r-s--a----. i- a--- s------ i- a-i- s-l-r-. --------------- ik aris salaro.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…