Konverzační příručka

cs Nakupování   »   da Købe ind

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [fireoghalvtreds]

Købe ind

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Je---i- g-r-e--øbe -n----e. J-- v-- g---- k--- e- g---- J-g v-l g-r-e k-b- e- g-v-. --------------------------- Jeg vil gerne købe en gave. 0
Ale ne moc drahý. M-n ik-e-noget-a---f-r dy-t. M-- i--- n---- a-- f-- d---- M-n i-k- n-g-t a-t f-r d-r-. ---------------------------- Men ikke noget alt for dyrt. 0
Možná nějakou kabelku? Måske ----å--ta---? M---- e- h--------- M-s-e e- h-n-t-s-e- ------------------- Måske en håndtaske? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Hvilk---f-rv- --a- -en v-r-? H------ f---- s--- d-- v---- H-i-k-n f-r-e s-a- d-n v-r-? ---------------------------- Hvilken farve skal den være? 0
Černou, hnědou nebo bílou? S--t- brun----e- -v--? S---- b--- e---- h---- S-r-, b-u- e-l-r h-i-? ---------------------- Sort, brun eller hvid? 0
Větší nebo menší? En-sto----ler -n------? E- s--- e---- e- l----- E- s-o- e-l-r e- l-l-e- ----------------------- En stor eller en lille? 0
Můžu si prohlédnout tuto? M- --- ---på-d-n der? M- j-- s- p- d-- d--- M- j-g s- p- d-n d-r- --------------------- Må jeg se på den der? 0
Je z kůže? Er -e- af sk-n-? E- d-- a- s----- E- d-n a- s-i-d- ---------------- Er den af skind? 0
Nebo z koženky? Ell-r e- -en af-ku-s-st-f? E---- e- d-- a- k--------- E-l-r e- d-n a- k-n-t-t-f- -------------------------- Eller er den af kunststof? 0
Samozřejmě z kůže. Af l-d----atur--g--s. A- l---- n----------- A- l-d-r n-t-r-i-v-s- --------------------- Af læder naturligvis. 0
Je obzvlášť kvalitní. Det e--e- sær--- go---va-i-e-. D-- e- e- s----- g-- k-------- D-t e- e- s-r-i- g-d k-a-i-e-. ------------------------------ Det er en særlig god kvalitet. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Og-hå-d--sk-- e---i-ke-ig-meget bi-l--. O- h--------- e- v------- m---- b------ O- h-n-t-s-e- e- v-r-e-i- m-g-t b-l-i-. --------------------------------------- Og håndtasken er virkelig meget billig. 0
Tato se mi líbí. J-g --n-g-dt ---- d-n. J-- k-- g--- l--- d--- J-g k-n g-d- l-d- d-n- ---------------------- Jeg kan godt lide den. 0
Vezmu si tuto. D-- t--er -e-. D-- t---- j--- D-n t-g-r j-g- -------------- Den tager jeg. 0
Mohu ji případně vyměnit? K-n -en---en-u-l---ytte-? K-- d-- e-------- b------ K-n d-n e-e-t-e-t b-t-e-? ------------------------- Kan den eventuelt byttes? 0
Samozřejmě. Se---ø--el--. S------------ S-l-f-l-e-i-. ------------- Selvfølgelig. 0
Zabalíme ji jako dárek. Vi p-kk-- --n---- -o--g---. V- p----- d-- i-- s-- g---- V- p-k-e- d-n i-d s-m g-v-. --------------------------- Vi pakker den ind som gave. 0
Támhle je pokladna. Kas--n ---derovr-. K----- e- d------- K-s-e- e- d-r-v-e- ------------------ Kassen er derovre. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…