Konverzační příručka

cs Nakupování   »   hu Bevásárlás

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [ötvennégy]

Bevásárlás

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Szer---é- v-n-- eg---j-ndék--. S-------- v---- e-- a--------- S-e-e-n-k v-n-i e-y a-á-d-k-t- ------------------------------ Szeretnék venni egy ajándékot. 0
Ale ne moc drahý. D- -e--t---d-----. D- n-- t-- d------ D- n-m t-l d-á-á-. ------------------ De nem túl drágát. 0
Možná nějakou kabelku? Tal-n --y k--i-á-ká-? T---- e-- k---------- T-l-n e-y k-z-t-s-á-? --------------------- Talán egy kézitáskát? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? M-l------í-t------t-e? M----- s---- s-------- M-l-e- s-í-t s-e-e-n-? ---------------------- Milyen színt szeretne? 0
Černou, hnědou nebo bílou? F-k---t, -----t-va-- ---é-e-? F------- b----- v--- f------- F-k-t-t- b-r-á- v-g- f-h-r-t- ----------------------------- Feketét, barnát vagy fehéret? 0
Větší nebo menší? Egy-nag-o-- --g- -gy--i---t? E-- n------ v--- e-- k------ E-y n-g-o-, v-g- e-y k-c-i-? ---------------------------- Egy nagyot, vagy egy kicsit? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Me------ad -z- -é-n--? M-- s----- e-- n------ M-g s-a-a- e-t n-z-e-? ---------------------- Meg szabad ezt néznem? 0
Je z kůže? B-r-ől---n? B----- v--- B-r-ő- v-n- ----------- Bőrből van? 0
Nebo z koženky? V--y -űbőrb-- v--? V--- m------- v--- V-g- m-b-r-ő- v-n- ------------------ Vagy műbőrből van? 0
Samozřejmě z kůže. Bőrb-l t--m---et--en. B----- t------------- B-r-ő- t-r-é-z-t-s-n- --------------------- Bőrből természetesen. 0
Je obzvlášť kvalitní. E----- --lön---- jó minőség- --u. E- e-- k-------- j- m------- á--- E- e-y k-l-n-s-n j- m-n-s-g- á-u- --------------------------------- Ez egy különösen jó minőségű áru. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. És a----itá-ka ----------n---g----k-dvez-. É- a k-------- á-- v------ n----- k------- É- a k-z-t-s-a á-a v-l-b-n n-g-o- k-d-e-ö- ------------------------------------------ És a kézitáska ára valóban nagyon kedvezö. 0
Tato se mi líbí. E- -et-zi---eke-. E- t------ n----- E- t-t-z-k n-k-m- ----------------- Ez tetszik nekem. 0
Vezmu si tuto. Ez- -es-em. E-- v------ E-t v-s-e-. ----------- Ezt veszem. 0
Mohu ji případně vyměnit? Esetleg --ssza--e--lhe-em----? E------ v---------------- e--- E-e-l-g v-s-z-c-e-é-h-t-m e-t- ------------------------------ Esetleg visszacserélhetem ezt? 0
Samozřejmě. M--á-ól ér-et---. M------ é-------- M-g-t-l é-t-t-d-. ----------------- Magától értetődő. 0
Zabalíme ji jako dárek. B--so---ol--k mint---- ajá-d--. B------------ m--- e-- a------- B-c-o-a-o-j-k m-n- e-y a-á-d-k- ------------------------------- Becsomagoljuk mint egy ajándék. 0
Támhle je pokladna. A-t-l--dalo- --n-- ----tár. A t--------- v-- a p------- A t-l-l-a-o- v-n a p-n-t-r- --------------------------- A túloldalon van a pénztár. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…