Konverzační příručka

cs Nakupování   »   ro Cumpărături

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [cincizeci şi patru]

Cumpărături

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Vrea- s--cu-păr u----d--. V---- s- c----- u- c----- V-e-u s- c-m-ă- u- c-d-u- ------------------------- Vreau să cumpăr un cadou. 0
Ale ne moc drahý. D-- --mic --e----ump. D-- n---- p--- s----- D-r n-m-c p-e- s-u-p- --------------------- Dar nimic prea scump. 0
Možná nějakou kabelku? Po-te----e--t-? P---- o g------ P-a-e o g-a-t-? --------------- Poate o geantă? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? C- c-lo--e-do---i? C- c------ d------ C- c-l-a-e d-r-ţ-? ------------------ Ce culoare doriţi? 0
Černou, hnědou nebo bílou? N--r-,-mar------a-b? N----- m--- s-- a--- N-g-u- m-r- s-u a-b- -------------------- Negru, maro sau alb? 0
Větší nebo menší? Un---ar- s-- u-a ---ă? U-- m--- s-- u-- m---- U-a m-r- s-u u-a m-c-? ---------------------- Una mare sau una mică? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Pot --o --- -e a------? P-- s-- v-- p- a------- P-t s-o v-d p- a-e-s-a- ----------------------- Pot s-o văd pe aceasta? 0
Je z kůže? Est--d-n -----? E--- d-- p----- E-t- d-n p-e-e- --------------- Este din piele? 0
Nebo z koženky? S-u-es-e -in -a---i-l s-nt--i-? S-- e--- d-- m------- s-------- S-u e-t- d-n m-t-r-a- s-n-e-i-? ------------------------------- Sau este din material sintetic? 0
Samozřejmě z kůže. Di--p----,--o-mal. D-- p----- n------ D-n p-e-e- n-r-a-. ------------------ Din piele, normal. 0
Je obzvlášť kvalitní. Est--o-c-litate ----e-i- -- -ună. E--- o c------- d------- d- b---- E-t- o c-l-t-t- d-o-e-i- d- b-n-. --------------------------------- Este o calitate deosebit de bună. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Ş--ge-n-a--hia- meri-ă ------. Ş- g----- c---- m----- p------ Ş- g-a-t- c-i-r m-r-t- p-e-u-. ------------------------------ Şi geanta chiar merită preţul. 0
Tato se mi líbí. Ace-a-î-i pla--. A---- î-- p----- A-e-a î-i p-a-e- ---------------- Aceea îmi place. 0
Vezmu si tuto. Pe-ac-ea o i--. P- a---- o i--- P- a-e-a o i-u- --------------- Pe aceea o iau. 0
Mohu ji případně vyměnit? O p-- eventu-l sc-imba? O p-- e------- s------- O p-t e-e-t-a- s-h-m-a- ----------------------- O pot eventual schimba? 0
Samozřejmě. Bin----e--s. B----------- B-n-î-ţ-l-s- ------------ Bineînţeles. 0
Zabalíme ji jako dárek. O-----c-etăm p----u --dou. O î--------- p----- c----- O î-p-c-e-ă- p-n-r- c-d-u- -------------------------- O împachetăm pentru cadou. 0
Támhle je pokladna. D-nco-- -st--ca---r-a. D------ e--- c-------- D-n-o-o e-t- c-s-e-i-. ---------------------- Dincolo este casieria. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…