Konverzační příručka

cs Nakupování   »   fa ‫خرید‬

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

‫54 [پنجاه و چهار]‬

54 [panjâ-ho-cha-hâr]

‫خرید‬

[kharid]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština perština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. ‫-- -ی-----م یک --د--ب--م-‬ ‫-- م------- ی- ک--- ب----- ‫-ن م-‌-و-ه- ی- ک-د- ب-ر-.- --------------------------- ‫من می‌خواهم یک کادو بخرم.‬ 0
ma- mi-h-h----e-------bekhara-. m-- m------- y-- k--- b-------- m-n m-k-â-a- y-k k-d- b-k-a-a-. ------------------------------- man mikhâham yek kâdo bekharam.
Ale ne moc drahý. ‫-ما----- --ان-ن-اشد.‬ ‫--- ز--- گ--- ن------ ‫-م- ز-ا- گ-ا- ن-ا-د-‬ ---------------------- ‫اما زیاد گران نباشد.‬ 0
am-â-na--han-ân gerân. a--- n- c------ g----- a-m- n- c-a-d-n g-r-n- ---------------------- ammâ na chandân gerân.
Možná nějakou kabelku? ‫--ی- ی--ک-- ---ی-‬ ‫---- ی- ک-- د----- ‫-ا-د ی- ک-ف د-ت-؟- ------------------- ‫شاید یک کیف دستی؟‬ 0
shây---ye- kife d-st-. s----- y-- k--- d----- s-â-a- y-k k-f- d-s-i- ---------------------- shâyad yek kife dasti.
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? ‫-ه ------و---د-رید-‬ ‫-- ر--- د--- د------ ‫-ه ر-گ- د-س- د-ر-د-‬ --------------------- ‫چه رنگی دوست دارید؟‬ 0
ch- -ang- d-os- d--i-? c-- r---- d---- d----- c-e r-n-i d-o-t d-r-d- ---------------------- che rangi doost dârid?
Černou, hnědou nebo bílou? ‫سیاه، --و-‌ا------ف-د؟‬ ‫----- ق------ ی- س----- ‫-ی-ه- ق-و-‌-ی ی- س-ی-؟- ------------------------ ‫سیاه، قهوه‌ای یا سفید؟‬ 0
s-â-- -ha----- -â -efid? s---- g------- y- s----- s-â-, g-a-v--- y- s-f-d- ------------------------ siâh, ghahve-i yâ sefid?
Větší nebo menší? ‫بزرگ--اشد--ا کوچک؟‬ ‫---- ب--- ی- ک----- ‫-ز-گ ب-ش- ی- ک-چ-؟- -------------------- ‫بزرگ باشد یا کوچک؟‬ 0
bozo-- bâ-----y---u---k? b----- b----- y- k------ b-z-r- b-s-a- y- k-c-a-? ------------------------ bozorg bâshad yâ kuchak?
Můžu si prohlédnout tuto? ‫می-تو--- ا-ن ی-ی ر--ب----؟‬ ‫-------- ا-- ی-- ر- ب------ ‫-ی-ت-ا-م ا-ن ی-ی ر- ب-ی-م-‬ ---------------------------- ‫می‌توانم این یکی را ببینم؟‬ 0
mitavâ--- in-y-ki-r--bebi--m? m-------- i- y--- r- b------- m-t-v-n-m i- y-k- r- b-b-n-m- ----------------------------- mitavânam in yeki râ bebinam?
Je z kůže? ‫----ا- ج---چرم -ست-‬ ‫--- ا- ج-- چ-- ا---- ‫-ی- ا- ج-س چ-م ا-ت-‬ --------------------- ‫این از جنس چرم است؟‬ 0
in a- jense -harm a--? i- a- j---- c---- a--- i- a- j-n-e c-a-m a-t- ---------------------- in az jense charm ast?
Nebo z koženky? ‫یا ا- --- پل----ک---ت-‬ ‫-- ا- ج-- پ------ ا---- ‫-ا ا- ج-س پ-ا-ت-ک ا-ت-‬ ------------------------ ‫یا از جنس پلاستیک است؟‬ 0
yâ -z m----e m-snu----s-? y- a- m----- m------ a--- y- a- m-v-d- m-s-u-i a-t- ------------------------- yâ az mavâde masnu-i ast?
Samozřejmě z kůže. ‫-ط-اً--رم----ت.‬ ‫----- چ--------- ‫-ط-ا- چ-م-‌-س-.- ----------------- ‫قطعاً چرمی‌است.‬ 0
g----a- --armi-as-. g------ c----- a--- g-a---n c-a-m- a-t- ------------------- ghat-an charmi ast.
Je obzvlášť kvalitní. ‫از کیف-ت---لی-خ--ی -رخو---- ----‬ ‫-- ک---- خ--- خ--- ب------- ا---- ‫-ز ک-ف-ت خ-ل- خ-ب- ب-خ-ر-ا- ا-ت-‬ ---------------------------------- ‫از کیفیت خیلی خوبی برخوردار است.‬ 0
a---eyf---e be-yâ- kh-bi --rk---dâr--st. a- k------- b----- k---- b--------- a--- a- k-y-i-t- b-s-â- k-u-i b-r-h-r-â- a-t- ---------------------------------------- az keyfiate besyâr khubi barkhordâr ast.
A ta taška je skutečně velmi levná. ‫و قیمت ا-- کی- -ست- -اقع-- مناسب --ت.‬ ‫- ق--- ا-- ک-- د--- و----- م---- ا---- ‫- ق-م- ا-ن ک-ف د-ت- و-ق-ا- م-ا-ب ا-ت-‬ --------------------------------------- ‫و قیمت این کیف دستی واقعاً مناسب است.‬ 0
va ghym--- k-f--a-t--vâ-----n------eb ast. v- g------ k-- d---- v------- m------ a--- v- g-y-a-e k-f d-s-i v-g-e-a- m-n-s-b a-t- ------------------------------------------ va ghymate kif dasti vâghe-an monâseb ast.
Tato se mi líbí. ‫از ا-ن یک- خوش- -----د-‬ ‫-- ا-- ی-- خ--- م------- ‫-ز ا-ن ی-ی خ-ش- م-‌-ی-.- ------------------------- ‫از این یکی خوشم می‌آید.‬ 0
a- -----ki khos-am mi---a-. a- i- y--- k------ m------- a- i- y-k- k-o-h-m m---y-d- --------------------------- az in yeki khosham mi-âyad.
Vezmu si tuto. ‫--ن---ی -- -- م--دار--‬ ‫--- ی-- ر- ب- م-------- ‫-ی- ی-ی ر- ب- م-‌-ا-م-‬ ------------------------ ‫این یکی را بر می‌دارم.‬ 0
in -----râ--------â-am. i- y--- r- b-- m------- i- y-k- r- b-r m-d-r-m- ----------------------- in yeki râ bar midâram.
Mohu ji případně vyměnit? ‫-ا-د ----ه- -ن -- عوض-ک-م- ا--ان -ا--؟‬ ‫---- ب----- آ- ر- ع-- ک--- ا---- د----- ‫-ا-د ب-و-ه- آ- ر- ع-ض ک-م- ا-ک-ن د-ر-؟- ---------------------------------------- ‫شاید بخواهم آن را عوض کنم، امکان دارد؟‬ 0
s-â-a- bekh--a- -n -â av-- k-n--- -m-â--dâra-? s----- b------- â- r- a--- k----- e---- d----- s-â-a- b-k-â-a- â- r- a-a- k-n-m- e-k-n d-r-d- ---------------------------------------------- shâyad bekhâham ân râ avaz konam, emkân dârad?
Samozřejmě. ‫ب-ه--م-لماً-‬ ‫---- م------- ‫-ل-، م-ل-ا-.- -------------- ‫بله، مسلماً.‬ 0
bal-, m-s---m--. b---- m--------- b-l-, m-s-l-m-n- ---------------- bale, mosalaman.
Zabalíme ji jako dárek. ‫---ر- -ه--ور--ک-دو-ب--- بن-ی--ی--ن---‬ ‫-- ر- ب- ص--- ک--- ب--- ب--- م-------- ‫-ن ر- ب- ص-ر- ک-د- ب-ت- ب-د- م-‌-ن-م-‬ --------------------------------------- ‫آن را به صورت کادو بسته بندی می‌کنیم.‬ 0
ân-râ be--ur-te--âdo -a--e-b-nd- mik---m. â- r- b- s----- k--- b---------- m------- â- r- b- s-r-t- k-d- b-s-e-b-n-i m-k-n-m- ----------------------------------------- ân râ be surate kâdo baste-bandi mikonim.
Támhle je pokladna. ‫-ن ر--رو -ندو- پرداخت-ا--.‬ ‫-- ر---- ص---- پ----- ا---- ‫-ن ر-ب-و ص-د-ق پ-د-خ- ا-ت-‬ ---------------------------- ‫آن روبرو صندوق پرداخت است.‬ 0
â----ob-ro----nd-gh---ard--h- --t. â- r------- s------- p------- a--- â- r-o-e-o- s-n-u-h- p-r-â-h- a-t- ---------------------------------- ân rooberoo sandughe pardâkht ast.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…