Konverzační příručka

cs Nakupování   »   sr Куповина

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [педесет и четири]

54 [pedeset i četiri]

Куповина

[Kupovina]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ја-же--- куп-ти -----н. Ј- ж---- к----- п------ Ј- ж-л-м к-п-т- п-к-о-. ----------------------- Ја желим купити поклон. 0
J- --------p-t----klon. J- ž---- k----- p------ J- ž-l-m k-p-t- p-k-o-. ----------------------- Ja želim kupiti poklon.
Ale ne moc drahý. А-и -иш-а-п-ев------упо. А-- н---- п------ с----- А-и н-ш-а п-е-и-е с-у-о- ------------------------ Али ништа превише скупо. 0
Al- n--t- --e-iš- s-up-. A-- n---- p------ s----- A-i n-š-a p-e-i-e s-u-o- ------------------------ Ali ništa previše skupo.
Možná nějakou kabelku? И---е-ли-м--д- ---н-? И---- л- м---- т----- И-а-е л- м-ж-а т-ш-у- --------------------- Имате ли можда ташну? 0
I-----l- -ožd- t--nu? I---- l- m---- t----- I-a-e l- m-ž-a t-š-u- --------------------- Imate li možda tašnu?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? К-ј--боју-желите? К--- б--- ж------ К-ј- б-ј- ж-л-т-? ----------------- Коју боју желите? 0
K-j- boju--e---e? K--- b--- ž------ K-j- b-j- ž-l-t-? ----------------- Koju boju želite?
Černou, hnědou nebo bílou? Ц--у,-бра-- и-и-б--у? Ц---- б---- и-- б---- Ц-н-, б-а-н и-и б-л-? --------------------- Црну, браон или белу? 0
C-nu,-b-aon--l- -elu? C---- b---- i-- b---- C-n-, b-a-n i-i b-l-? --------------------- Crnu, braon ili belu?
Větší nebo menší? Велику-или-ма--? В----- и-- м---- В-л-к- и-и м-л-? ---------------- Велику или малу? 0
V--iku-ili malu? V----- i-- m---- V-l-k- i-i m-l-? ---------------- Veliku ili malu?
Můžu si prohlédnout tuto? Могу л- ви--ти--ву? М--- л- в----- о--- М-г- л- в-д-т- о-у- ------------------- Могу ли видети ову? 0
M-g---i-vid-t- -vu? M--- l- v----- o--- M-g- l- v-d-t- o-u- ------------------- Mogu li videti ovu?
Je z kůže? Ј- -и-о----ж-? Ј- л- о- к---- Ј- л- о- к-ж-? -------------- Је ли од коже? 0
Je-li-o--k---? J- l- o- k---- J- l- o- k-ž-? -------------- Je li od kože?
Nebo z koženky? И-- -е-од-ве---ч-----ат--и-ала? И-- ј- о- в-------- м---------- И-и ј- о- в-ш-а-к-г м-т-р-ј-л-? ------------------------------- Или је од вештачког материјала? 0
I-- j- o---ešt-čk---ma-er-ja-a? I-- j- o- v-------- m---------- I-i j- o- v-š-a-k-g m-t-r-j-l-? ------------------------------- Ili je od veštačkog materijala?
Samozřejmě z kůže. Н-равн-,--д-к-же. Н------- о- к---- Н-р-в-о- о- к-ж-. ----------------- Наравно, од коже. 0
Nara-n-- o---ož-. N------- o- k---- N-r-v-o- o- k-ž-. ----------------- Naravno, od kože.
Je obzvlášť kvalitní. То----н--о-и----о-а- ---л-т-т. Т- ј- н------- д---- к-------- Т- ј- н-р-ч-т- д-б-р к-а-и-е-. ------------------------------ То је нарочито добар квалитет. 0
T- -e n-r-č-t- -ob-- ------e-. T- j- n------- d---- k-------- T- j- n-r-č-t- d-b-r k-a-i-e-. ------------------------------ To je naročito dobar kvalitet.
A ta taška je skutečně velmi levná. А-т-шн- -е----ста-----љ--. А т---- ј- з----- п------- А т-ш-а ј- з-и-т- п-в-љ-а- -------------------------- А ташна је заиста повољна. 0
A-t-š-a ----ais-a-povo-j-a. A t---- j- z----- p-------- A t-š-a j- z-i-t- p-v-l-n-. --------------------------- A tašna je zaista povoljna.
Tato se mi líbí. О-а -и -е-д-па--. О-- м- с- д------ О-а м- с- д-п-д-. ----------------- Ова ми се допада. 0
Ova -i se-do-a--. O-- m- s- d------ O-a m- s- d-p-d-. ----------------- Ova mi se dopada.
Vezmu si tuto. О-------зет-. О-- ћ- у----- О-у ћ- у-е-и- ------------- Ову ћу узети. 0
Ov- c-u --e--. O-- c-- u----- O-u c-u u-e-i- -------------- Ovu ću uzeti.
Mohu ji případně vyměnit? М--у-л- је ----ту-лно---менит-? М--- л- ј- е--------- з-------- М-г- л- ј- е-е-т-а-н- з-м-н-т-? ------------------------------- Могу ли је евентуално заменити? 0
M-gu ----e-even--al-o z-men-t-? M--- l- j- e--------- z-------- M-g- l- j- e-e-t-a-n- z-m-n-t-? ------------------------------- Mogu li je eventualno zameniti?
Samozřejmě. По-р--умева--е. П---------- с-- П-д-а-у-е-а с-. --------------- Подразумева се. 0
P-------eva-s-. P---------- s-- P-d-a-u-e-a s-. --------------- Podrazumeva se.
Zabalíme ji jako dárek. Зап--оваће----е-к---п-к-он. З----------- ј- к-- п------ З-п-к-в-ћ-м- ј- к-о п-к-о-. --------------------------- Запаковаћемо је као поклон. 0
Za--k-v--́--o je ka------o-. Z------------ j- k-- p------ Z-p-k-v-c-e-o j- k-o p-k-o-. ---------------------------- Zapakovaćemo je kao poklon.
Támhle je pokladna. Т-мо-пр-к- ј---л--а--а. Т--- п---- ј- б-------- Т-м- п-е-о ј- б-а-а-н-. ----------------------- Тамо преко је благајна. 0
T-------k--j- bla-a-n-. T--- p---- j- b-------- T-m- p-e-o j- b-a-a-n-. ----------------------- Tamo preko je blagajna.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…