Konverzační příručka

cs Nakupování   »   be Рабіць пакупкі

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [пяцьдзесят чатыры]

54 [pyats’dzesyat chatyry]

Рабіць пакупкі

[Rabіts’ pakupkі]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Я -а--- к-пі-ь---дар-на-. Я ж---- к----- п--------- Я ж-д-ю к-п-ц- п-д-р-н-к- ------------------------- Я жадаю купіць падарунак. 0
Y--z-ad--- kupіt-’-p--ar--a-. Y- z------ k------ p--------- Y- z-a-a-u k-p-t-’ p-d-r-n-k- ----------------------------- Ya zhadayu kupіts’ padarunak.
Ale ne moc drahý. Але-не --дта-да--г-. А-- н- н---- д------ А-е н- н-д-а д-р-г-. -------------------- Але не надта дарагі. 0
Ale-n- ----- ---a--. A-- n- n---- d------ A-e n- n-d-a d-r-g-. -------------------- Ale ne nadta daragі.
Možná nějakou kabelku? М--- б--ь-с---ч-у? М--- б--- с------- М-ж- б-ц- с-м-ч-у- ------------------ Можа быць сумачку? 0
M-z----y-----umac---? M---- b---- s-------- M-z-a b-t-’ s-m-c-k-? --------------------- Mozha byts’ sumachku?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Як--а-к-л--у--- -а----е? Я---- к----- В- ж------- Я-о-а к-л-р- В- ж-д-е-е- ------------------------ Якога колеру Вы жадаеце? 0
Y-k--a-koleru ---zha--e-s-? Y----- k----- V- z--------- Y-k-g- k-l-r- V- z-a-a-t-e- --------------------------- Yakoga koleru Vy zhadaetse?
Černou, hnědou nebo bílou? Ч--н--а- к-ры-н----- а-- бел-га? Ч------- к---------- а-- б------ Ч-р-а-а- к-р-ч-е-а-а а-о б-л-г-? -------------------------------- Чорнага, карычневага або белага? 0
Ch-r----- ---ych----g- -bo ---ag-? C-------- k----------- a-- b------ C-o-n-g-, k-r-c-n-v-g- a-o b-l-g-? ---------------------------------- Chornaga, karychnevaga abo belaga?
Větší nebo menší? Вял---- аб- -аленьк-ю? В------ а-- м--------- В-л-к-ю а-о м-л-н-к-ю- ---------------------- Вялікую або маленькую? 0
Vy-lіk--u ab- m--e-’--y-? V-------- a-- m---------- V-a-і-u-u a-o m-l-n-k-y-? ------------------------- Vyalіkuyu abo malen’kuyu?
Můžu si prohlédnout tuto? М------а-л-дзец- г-т-ю? М---- п--------- г----- М-ж-а п-г-я-з-ц- г-т-ю- ----------------------- Можна паглядзець гэтую? 0
M--h---paglya-ze--’ ----yu? M----- p----------- g------ M-z-n- p-g-y-d-e-s- g-t-y-? --------------------------- Mozhna paglyadzets’ getuyu?
Je z kůže? Яна--а-ск---? Я-- с- с----- Я-а с- с-у-ы- ------------- Яна са скуры? 0
Yan- s----ur-? Y--- s- s----- Y-n- s- s-u-y- -------------- Yana sa skury?
Nebo z koženky? А-- -на---сі---тыкі? А-- я-- з с--------- А-о я-а з с-н-э-ы-і- -------------------- Або яна з сінтэтыкі? 0
Ab- ya-a z-s-n--ty--? A-- y--- z s--------- A-o y-n- z s-n-e-y-і- --------------------- Abo yana z sіntetykі?
Samozřejmě z kůže. Бе---о--а,--а-с-ур-. Б--------- с- с----- Б-з-м-ў-а- с- с-у-ы- -------------------- Безумоўна, са скуры. 0
Bezu--u--,-sa----ry. B--------- s- s----- B-z-m-u-a- s- s-u-y- -------------------- Bezumouna, sa skury.
Je obzvlášť kvalitní. Г--а-асаблів- до--ая-як---ь. Г--- а------- д----- я------ Г-т- а-а-л-в- д-б-а- я-а-ц-. ---------------------------- Гэта асабліва добрая якасць. 0
Geta--sab--va --bra---yak-st--. G--- a------- d------ y-------- G-t- a-a-l-v- d-b-a-a y-k-s-s-. ------------------------------- Geta asablіva dobraya yakasts’.
A ta taška je skutečně velmi levná. Сум--ка с-пр-ў-ы-з---м -едар-г--. С------ с------- з---- н--------- С-м-ч-а с-п-а-д- з-с-м н-д-р-г-я- --------------------------------- Сумачка сапраўды зусім недарагая. 0
S-machka-sap----y---s-m----a-agay-. S------- s------- z---- n---------- S-m-c-k- s-p-a-d- z-s-m n-d-r-g-y-. ----------------------------------- Sumachka sapraudy zusіm nedaragaya.
Tato se mi líbí. Ян- --е-п---б--цц-. Я-- м-- п---------- Я-а м-е п-д-б-е-ц-. ------------------- Яна мне падабаецца. 0
Y----mne -adaba--s--a. Y--- m-- p------------ Y-n- m-e p-d-b-e-s-s-. ---------------------- Yana mne padabaetstsa.
Vezmu si tuto. Я-вазь-у-яе. Я в----- я-- Я в-з-м- я-. ------------ Я вазьму яе. 0
Ya-va-’m---a-e. Y- v----- y---- Y- v-z-m- y-y-. --------------- Ya vaz’mu yaye.
Mohu ji případně vyměnit? К----што- -і з-а-- я--е а-м-ня--? К--- ш--- ц- з---- я я- а-------- К-л- ш-о- ц- з-а-у я я- а-м-н-ц-? --------------------------------- Калі што, ці змагу я яе абмяняць? 0
K-lі ---o,-------a-u--a yaye abmyan--ts’? K--- s---- t-- z---- y- y--- a----------- K-l- s-t-, t-і z-a-u y- y-y- a-m-a-y-t-’- ----------------------------------------- Kalі shto, tsі zmagu ya yaye abmyanyats’?
Samozřejmě. Са-- са-о----аз-м--а. С--- с---- з--------- С-м- с-б-й з-а-у-е-а- --------------------- Само сабой зразумела. 0
Samo-sabo- -razume-a. S--- s---- z--------- S-m- s-b-y z-a-u-e-a- --------------------- Samo saboy zrazumela.
Zabalíme ji jako dárek. Мы --ак--м----я- пад-р--ак. М- ў------ я- я- п--------- М- ў-а-у-м я- я- п-д-р-н-к- --------------------------- Мы ўпакуем яе як падарунак. 0
M---p---e- --ye-y-k---d---na-. M- u------ y--- y-- p--------- M- u-a-u-m y-y- y-k p-d-r-n-k- ------------------------------ My upakuem yaye yak padarunak.
Támhle je pokladna. Та- з---------а--а-а. Т-- з---------- к---- Т-м з-а-о-з-ц-а к-с-. --------------------- Там знаходзіцца каса. 0
T-m znak--dzі--t-a--asa. T-- z------------- k---- T-m z-a-h-d-і-s-s- k-s-. ------------------------ Tam znakhodzіtstsa kasa.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…