Konverzační příručka

cs Nakupování   »   uk Покупки

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [п’ятдесят чотири]

54 [pʺyatdesyat chotyry]

Покупки

[Pokupky]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Я-хотів-б--/-хо-і-а б-ку--ти---да-уно-. Я х---- б- / х----- б к----- п--------- Я х-т-в б- / х-т-л- б к-п-т- п-д-р-н-к- --------------------------------------- Я хотів би / хотіла б купити подарунок. 0
YA-k----v -- - k---il--b -upyty -od---n--. Y- k----- b- / k------ b k----- p--------- Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b k-p-t- p-d-r-n-k- ------------------------------------------ YA khotiv by / khotila b kupyty podarunok.
Ale ne moc drahý. Але--е ---- д-----й. А-- н- д--- д------- А-е н- д-ж- д-р-г-й- -------------------- Але не дуже дорогий. 0
Ale -e ---he---ro--y̆. A-- n- d---- d-------- A-e n- d-z-e d-r-h-y-. ---------------------- Ale ne duzhe dorohyy̆.
Možná nějakou kabelku? М-жли-о-сумку? М------ с----- М-ж-и-о с-м-у- -------------- Можливо сумку? 0
M-zhl--- sumku? M------- s----- M-z-l-v- s-m-u- --------------- Mozhlyvo sumku?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Якого-ко-ьо---В----хот---? Я---- к------ В- б х------ Я-о-о к-л-о-у В- б х-т-л-? -------------------------- Якого кольору Ви б хотіли? 0
Y--o-- -o----- -y-b-----ily? Y----- k------ V- b k------- Y-k-h- k-l-o-u V- b k-o-i-y- ---------------------------- Yakoho kolʹoru Vy b khotily?
Černou, hnědou nebo bílou? Чор----,---рич--в-----и -і--го? Ч------- к---------- ч- б------ Ч-р-о-о- к-р-ч-е-о-о ч- б-л-г-? ------------------------------- Чорного, коричневого чи білого? 0
C-o--o----kor-chn-voho ----b-lo--? C-------- k----------- c-- b------ C-o-n-h-, k-r-c-n-v-h- c-y b-l-h-? ---------------------------------- Chornoho, korychnevoho chy biloho?
Větší nebo menší? Ве-ику-чи-м-л-нь--? В----- ч- м-------- В-л-к- ч- м-л-н-к-? ------------------- Велику чи маленьку? 0
V---k- c-y m-l-nʹ-u? V----- c-- m-------- V-l-k- c-y m-l-n-k-? -------------------- Velyku chy malenʹku?
Můžu si prohlédnout tuto? Чи--о-- - н--цю--ля--т-? Ч- м--- я н- ц- г------- Ч- м-ж- я н- ц- г-я-у-и- ------------------------ Чи можу я на цю глянути? 0
C-- -o--u y- -- t-y- h--an-t-? C-- m---- y- n- t--- h-------- C-y m-z-u y- n- t-y- h-y-n-t-? ------------------------------ Chy mozhu ya na tsyu hlyanuty?
Je z kůže? В-на---ір---? В--- ш------- В-н- ш-і-я-а- ------------- Вона шкіряна? 0
Vo-a--hkir-a--? V--- s--------- V-n- s-k-r-a-a- --------------- Vona shkiryana?
Nebo z koženky? Ч---о-а--і -т-чного ма-е--ал-? Ч- в--- з- ш------- м--------- Ч- в-н- з- ш-у-н-г- м-т-р-а-у- ------------------------------ Чи вона зі штучного матеріалу? 0
C---v--- -- s-tuc--o---materi--u? C-- v--- z- s--------- m--------- C-y v-n- z- s-t-c-n-h- m-t-r-a-u- --------------------------------- Chy vona zi shtuchnoho materialu?
Samozřejmě z kůže. З--шкіри,-з--ч-йн-. З- ш----- з-------- З- ш-і-и- з-и-а-н-. ------------------- Зі шкіри, звичайно. 0
Zi-shk---- -v---ay-no. Z- s------ z---------- Z- s-k-r-, z-y-h-y-n-. ---------------------- Zi shkiry, zvychay̆no.
Je obzvlášť kvalitní. Ц- дуж------ша--кість. Ц- д--- х----- я------ Ц- д-ж- х-р-ш- я-і-т-. ---------------------- Це дуже хороша якість. 0
T---duz-e ---r-s-a ya--s--. T-- d---- k------- y------- T-e d-z-e k-o-o-h- y-k-s-ʹ- --------------------------- Tse duzhe khorosha yakistʹ.
A ta taška je skutečně velmi levná. І-сумка-дій--о з----- н- д-рога. І с---- д----- з----- н- д------ І с-м-а д-й-н- з-в-і- н- д-р-г-. -------------------------------- І сумка дійсно зовсім не дорога. 0
I-s---a-----s-o----s-- n--d----a. I s---- d------ z----- n- d------ I s-m-a d-y-s-o z-v-i- n- d-r-h-. --------------------------------- I sumka diy̆sno zovsim ne doroha.
Tato se mi líbí. Ц--м-------об--ть-я. Ц- м--- п----------- Ц- м-н- п-д-б-є-ь-я- -------------------- Ця мені подобається. 0
T-y--m-ni p-dobay-t-sy-. T--- m--- p------------- T-y- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ------------------------ Tsya meni podobayetʹsya.
Vezmu si tuto. Я--ю---з-м-. Я ц- в------ Я ц- в-з-м-. ------------ Я цю візьму. 0
Y---s-u ----mu. Y- t--- v------ Y- t-y- v-z-m-. --------------- YA tsyu vizʹmu.
Mohu ji případně vyměnit? Ч---ожу----ю---м-н-т-? Ч- м--- я ц- о-------- Ч- м-ж- я ц- о-м-н-т-? ---------------------- Чи можу я цю обміняти? 0
C---m--hu-y---s-u-obminy--y? C-- m---- y- t--- o--------- C-y m-z-u y- t-y- o-m-n-a-y- ---------------------------- Chy mozhu ya tsyu obminyaty?
Samozřejmě. Зв-ч--н-. З-------- З-и-а-н-. --------- Звичайно. 0
Zv-c-a----. Z---------- Z-y-h-y-n-. ----------- Zvychay̆no.
Zabalíme ji jako dárek. М--за-ак---о ----- п--а---ок. М- з-------- ї- я- п--------- М- з-п-к-є-о ї- я- п-д-р-н-к- ----------------------------- Ми запакуємо її як подарунок. 0
My--apaku-e------̈--a- --dar-no-. M- z--------- i--- y-- p--------- M- z-p-k-y-m- i-i- y-k p-d-r-n-k- --------------------------------- My zapakuyemo ïï yak podarunok.
Támhle je pokladna. Каса--ам. К--- т--- К-с- т-м- --------- Каса там. 0
K-s--t-m. K--- t--- K-s- t-m- --------- Kasa tam.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…