Konverzační příručka

cs Nakupování   »   uk Покупки

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [п’ятдесят чотири]

54 [pʺyatdesyat chotyry]

Покупки

Pokupky

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Я х--ів--и-/ ---і-а-б купити по-а--н-к. Я х____ б_ / х_____ б к_____ п_________ Я х-т-в б- / х-т-л- б к-п-т- п-д-р-н-к- --------------------------------------- Я хотів би / хотіла б купити подарунок. 0
YA k-o--- b- / -h--i-a----u--t- -o-aru---. Y_ k_____ b_ / k______ b k_____ p_________ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b k-p-t- p-d-r-n-k- ------------------------------------------ YA khotiv by / khotila b kupyty podarunok.
Ale ne moc drahý. А-е-н- дуж- -о-о-ий. А__ н_ д___ д_______ А-е н- д-ж- д-р-г-й- -------------------- Але не дуже дорогий. 0
A-e -e-duz-e --ro-yy-. A__ n_ d____ d_______ A-e n- d-z-e d-r-h-y-. ---------------------- Ale ne duzhe dorohyy̆.
Možná nějakou kabelku? М------ сумку? М______ с_____ М-ж-и-о с-м-у- -------------- Можливо сумку? 0
Mo-h--v- sum--? M_______ s_____ M-z-l-v- s-m-u- --------------- Mozhlyvo sumku?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Якого -о--о-у В- - х--і-и? Я____ к______ В_ б х______ Я-о-о к-л-о-у В- б х-т-л-? -------------------------- Якого кольору Ви б хотіли? 0
Ya--ho-k--ʹo----y-b k--t-l-? Y_____ k______ V_ b k_______ Y-k-h- k-l-o-u V- b k-o-i-y- ---------------------------- Yakoho kolʹoru Vy b khotily?
Černou, hnědou nebo bílou? Ч-рн-г-,--ор--н---г- -и-б-ло--? Ч_______ к__________ ч_ б______ Ч-р-о-о- к-р-ч-е-о-о ч- б-л-г-? ------------------------------- Чорного, коричневого чи білого? 0
Cho-n---,--o-y--n-v-h--c-- -----o? C________ k___________ c__ b______ C-o-n-h-, k-r-c-n-v-h- c-y b-l-h-? ---------------------------------- Chornoho, korychnevoho chy biloho?
Větší nebo menší? Велику -----л-н-к-? В_____ ч_ м________ В-л-к- ч- м-л-н-к-? ------------------- Велику чи маленьку? 0
Vel-ku-ch--m--e----? V_____ c__ m________ V-l-k- c-y m-l-n-k-? -------------------- Velyku chy malenʹku?
Můžu si prohlédnout tuto? Ч--можу-я ----ю --я-ути? Ч_ м___ я н_ ц_ г_______ Ч- м-ж- я н- ц- г-я-у-и- ------------------------ Чи можу я на цю глянути? 0
Chy-mozh- -a ---tsyu --yanut-? C__ m____ y_ n_ t___ h________ C-y m-z-u y- n- t-y- h-y-n-t-? ------------------------------ Chy mozhu ya na tsyu hlyanuty?
Je z kůže? Вона ---р-на? В___ ш_______ В-н- ш-і-я-а- ------------- Вона шкіряна? 0
Vona--h---yan-? V___ s_________ V-n- s-k-r-a-a- --------------- Vona shkiryana?
Nebo z koženky? Чи -о-а--- -туч-о-о--ате-і--у? Ч_ в___ з_ ш_______ м_________ Ч- в-н- з- ш-у-н-г- м-т-р-а-у- ------------------------------ Чи вона зі штучного матеріалу? 0
Chy vo-- z- ----c-n-ho -at-rialu? C__ v___ z_ s_________ m_________ C-y v-n- z- s-t-c-n-h- m-t-r-a-u- --------------------------------- Chy vona zi shtuchnoho materialu?
Samozřejmě z kůže. З- ш-і-и- з--ч--н-. З_ ш_____ з________ З- ш-і-и- з-и-а-н-. ------------------- Зі шкіри, звичайно. 0
Z---hki--, -vyc-ay̆no. Z_ s______ z_________ Z- s-k-r-, z-y-h-y-n-. ---------------------- Zi shkiry, zvychay̆no.
Je obzvlášť kvalitní. Це------х--о-а -кі-ть. Ц_ д___ х_____ я______ Ц- д-ж- х-р-ш- я-і-т-. ---------------------- Це дуже хороша якість. 0
Ts---u----khor-sh- -akis-ʹ. T__ d____ k_______ y_______ T-e d-z-e k-o-o-h- y-k-s-ʹ- --------------------------- Tse duzhe khorosha yakistʹ.
A ta taška je skutečně velmi levná. І--у-к--дій--- зов-ім ---дор-г-. І с____ д_____ з_____ н_ д______ І с-м-а д-й-н- з-в-і- н- д-р-г-. -------------------------------- І сумка дійсно зовсім не дорога. 0
I-su--a--iy̆s-o-zo------e --r-h-. I s____ d_____ z_____ n_ d______ I s-m-a d-y-s-o z-v-i- n- d-r-h-. --------------------------------- I sumka diy̆sno zovsim ne doroha.
Tato se mi líbí. Ця-ме---п-д--а-т---. Ц_ м___ п___________ Ц- м-н- п-д-б-є-ь-я- -------------------- Ця мені подобається. 0
T--a--e-i-po----ye-----. T___ m___ p_____________ T-y- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ------------------------ Tsya meni podobayetʹsya.
Vezmu si tuto. Я---------у. Я ц_ в______ Я ц- в-з-м-. ------------ Я цю візьму. 0
YA ts-u -i----. Y_ t___ v______ Y- t-y- v-z-m-. --------------- YA tsyu vizʹmu.
Mohu ji případně vyměnit? Чи м-ж-----ю---мі-я-и? Ч_ м___ я ц_ о________ Ч- м-ж- я ц- о-м-н-т-? ---------------------- Чи можу я цю обміняти? 0
Chy-------ya-t-y--o-m-ny-ty? C__ m____ y_ t___ o_________ C-y m-z-u y- t-y- o-m-n-a-y- ---------------------------- Chy mozhu ya tsyu obminyaty?
Samozřejmě. З---а-но. З________ З-и-а-н-. --------- Звичайно. 0
Z-y-h----o. Z_________ Z-y-h-y-n-. ----------- Zvychay̆no.
Zabalíme ji jako dárek. Ми -ап-кує-о-її-як --да-у-о-. М_ з________ ї_ я_ п_________ М- з-п-к-є-о ї- я- п-д-р-н-к- ----------------------------- Ми запакуємо її як подарунок. 0
My ---a-u-em-----̈-y-- podaru--k. M_ z_________ ï_ y__ p_________ M- z-p-k-y-m- i-i- y-k p-d-r-n-k- --------------------------------- My zapakuyemo ïï yak podarunok.
Támhle je pokladna. К--а-т--. К___ т___ К-с- т-м- --------- Каса там. 0
K--- ta-. K___ t___ K-s- t-m- --------- Kasa tam.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…