Konverzační příručka

cs Nakupování   »   it Fare spese

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [cinquantaquattro]

Fare spese

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. V--re---om----e -n r-----. V----- c------- u- r------ V-r-e- c-m-r-r- u- r-g-l-. -------------------------- Vorrei comprare un regalo. 0
Ale ne moc drahý. Ma--ient- d--t-op-----r-. M- n----- d- t----- c---- M- n-e-t- d- t-o-p- c-r-. ------------------------- Ma niente di troppo caro. 0
Možná nějakou kabelku? F-r-e-un--b--se-ta? F---- u-- b-------- F-r-e u-a b-r-e-t-? ------------------- Forse una borsetta? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Di c----ol---? D- c-- c------ D- c-e c-l-r-? -------------- Di che colore? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Ne-a- ---r--- --bi--c-? N---- m------ o b------ N-r-, m-r-o-e o b-a-c-? ----------------------- Nera, marrone o bianca? 0
Větší nebo menší? Un---ra--e o-u---------a? U-- g----- o u-- p------- U-a g-a-d- o u-a p-c-o-a- ------------------------- Una grande o una piccola? 0
Můžu si prohlédnout tuto? P--so -ed-r- -- po------ta? P---- v----- u- p-- q------ P-s-o v-d-r- u- p-’ q-e-t-? --------------------------- Posso vedere un po’ questa? 0
Je z kůže? È d--pe--e? È d- p----- È d- p-l-e- ----------- È di pelle? 0
Nebo z koženky? O------ma--r-a---s--te-ic-? O è d- m-------- s--------- O è d- m-t-r-a-e s-n-e-i-o- --------------------------- O è di materiale sintetico? 0
Samozřejmě z kůže. D------- n-tu-alm-n--. D- p---- n------------ D- p-l-e n-t-r-l-e-t-. ---------------------- Di pelle naturalmente. 0
Je obzvlášť kvalitní. Q------- di ottima--u-----. Q----- è d- o----- q------- Q-e-t- è d- o-t-m- q-a-i-à- --------------------------- Questa è di ottima qualità. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. E--- b--s--ta ---e---ent- -----bu-- p-e---. E l- b------- è v-------- a u- b--- p------ E l- b-r-e-t- è v-r-m-n-e a u- b-o- p-e-z-. ------------------------------------------- E la borsetta è veramente a un buon prezzo. 0
Tato se mi líbí. Q-es-a-m- p-a--. Q----- m- p----- Q-e-t- m- p-a-e- ---------------- Questa mi piace. 0
Vezmu si tuto. L-----ndo. L- p------ L- p-e-d-. ---------- La prendo. 0
Mohu ji případně vyměnit? P--s-------a-l----e---al-e--e? P---- c-------- e------------- P-s-o c-m-i-r-a e-e-t-a-m-n-e- ------------------------------ Posso cambiarla eventualmente? 0
Samozřejmě. N--ur-----te. N------------ N-t-r-l-e-t-. ------------- Naturalmente. 0
Zabalíme ji jako dárek. F-c-i-----n p---o -e--l-. F------- u- p---- r------ F-c-i-m- u- p-c-o r-g-l-. ------------------------- Facciamo un pacco regalo. 0
Támhle je pokladna. L- ca----- -a -ue--a part-. L- c---- è d- q----- p----- L- c-s-a è d- q-e-l- p-r-e- --------------------------- La cassa è da quella parte. 0

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…