Konverzační příručka

cs Nakupování   »   sv Gå och handla

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [femtiofyra]

Gå och handla

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ja---k-l-e--i-ja------en ---sent. J-- s----- v---- k--- e- p------- J-g s-u-l- v-l-a k-p- e- p-e-e-t- --------------------------------- Jag skulle vilja köpa en present. 0
Ale ne moc drahý. M-- inge---om--r f-r --rt. M-- i---- s-- ä- f-- d---- M-n i-g-t s-m ä- f-r d-r-. -------------------------- Men inget som är för dyrt. 0
Možná nějakou kabelku? Kan--- ---h-ndvä---? K----- e- h--------- K-n-k- e- h-n-v-s-a- -------------------- Kanske en handväska? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Vil-e---ärg --ul---n- vilj- -a? V----- f--- s----- n- v---- h-- V-l-e- f-r- s-u-l- n- v-l-a h-? ------------------------------- Vilken färg skulle ni vilja ha? 0
Černou, hnědou nebo bílou? S--rt- bru- -ll-r --t? S----- b--- e---- v--- S-a-t- b-u- e-l-r v-t- ---------------------- Svart, brun eller vit? 0
Větší nebo menší? En--t---el--r ----i--n? E- s--- e---- e- l----- E- s-o- e-l-r e- l-t-n- ----------------------- En stor eller en liten? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Få--j----e-p- d-n --r? F-- j-- s- p- d-- d--- F-r j-g s- p- d-n d-r- ---------------------- Får jag se på den där? 0
Je z kůže? Ä--den--v-läd--? Ä- d-- a- l----- Ä- d-n a- l-d-r- ---------------- Är den av läder? 0
Nebo z koženky? E---- ---d-n ----o----ä-er? E---- ä- d-- a- k---------- E-l-r ä- d-n a- k-n-t-ä-e-? --------------------------- Eller är den av konstläder? 0
Samozřejmě z kůže. A----d-r--a-url---v-s. A- l---- n------------ A- l-d-r n-t-r-i-t-i-. ---------------------- Av läder naturligtvis. 0
Je obzvlášť kvalitní. De- är e- --r-ki-t-b-a -v-l--e-. D-- ä- e- s------- b-- k-------- D-t ä- e- s-r-k-l- b-a k-a-i-e-. -------------------------------- Det är en särskilt bra kvalitet. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. O-- -a-dv----- -r v---li-e- m-c--- p-isvä-d. O-- h--------- ä- v-------- m----- p-------- O-h h-n-v-s-a- ä- v-r-l-g-n m-c-e- p-i-v-r-. -------------------------------------------- Och handväskan är verkligen mycket prisvärd. 0
Tato se mi líbí. Ja----c-er -m --n. J-- t----- o- d--- J-g t-c-e- o- d-n- ------------------ Jag tycker om den. 0
Vezmu si tuto. Jag --r -e-. J-- t-- d--- J-g t-r d-n- ------------ Jag tar den. 0
Mohu ji případně vyměnit? K---jag----nt-ell--b-t- d-n? K-- j-- e--------- b--- d--- K-n j-g e-e-t-e-l- b-t- d-n- ---------------------------- Kan jag eventuellt byta den? 0
Samozřejmě. S---v-l--t. S---------- S-ä-v-l-r-. ----------- Självklart. 0
Zabalíme ji jako dárek. Vi s-år-i- d-- --m p---e-t. V- s--- i- d-- s-- p------- V- s-å- i- d-n s-m p-e-e-t- --------------------------- Vi slår in den som present. 0
Támhle je pokladna. Där b-r-a-----a----. D-- b---- ä- k------ D-r b-r-a ä- k-s-a-. -------------------- Där borta är kassan. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…