І страх-в-нне н- в----а-----ро-- --р---е.
І с__________ н_ в______ х______ д_______
І с-р-х-в-н-е н- в-п-д-к х-а-о-ы д-р-г-е-
-----------------------------------------
І страхаванне на выпадак хваробы дарагое. 0 І s--akhava--- na v--ad-k--h-aro-y-d-rago-.І s___________ n_ v______ k_______ d_______І s-r-k-a-a-n- n- v-p-d-k k-v-r-b- d-r-g-e--------------------------------------------І strakhavanne na vypadak khvaroby daragoe.
Я -а--ю--у---ц------н------т---.
Я ж____ в______ в_ у____________
Я ж-д-ю в-ч-ц-а в- у-і-е-с-т-ц-.
--------------------------------
Я жадаю вучыцца ва універсітэце. 0 Y- z-a-ay- v--h--stsa va u----rs--e-s-.Y_ z______ v_________ v_ u_____________Y- z-a-a-u v-c-y-s-s- v- u-і-e-s-t-t-e----------------------------------------Ya zhadayu vuchytstsa va unіversіtetse.
У а-е- -ы-----ёды-ходз---- -талоўк-.
У а___ м_ з______ х_____ у с________
У а-е- м- з-ў-ё-ы х-д-і- у с-а-о-к-.
------------------------------------
У абед мы заўсёды ходзім у сталоўку. 0 U---ed--- -au-e-- k-o--іm - -talouk-.U a___ m_ z______ k______ u s________U a-e- m- z-u-e-y k-o-z-m u s-a-o-k-.-------------------------------------U abed my zausedy khodzіm u stalouku.
Я ш-ка---е-ца п----.
Я ш____ м____ п_____
Я ш-к-ю м-с-а п-а-ы-
--------------------
Я шукаю месца працы. 0 Ya --ukay- ----s--p-----.Y_ s______ m_____ p______Y- s-u-a-u m-s-s- p-a-s-.-------------------------Ya shukayu mestsa pratsy.
Я---- --д --спр--оў--.
Я ў__ г__ б___________
Я ў-о г-д б-с-р-ц-ў-ы-
----------------------
Я ўжо год беспрацоўны. 0 Ya u--o g---b---r-ts-un-.Y_ u___ g__ b____________Y- u-h- g-d b-s-r-t-o-n-.-------------------------Ya uzho god bespratsouny.
У-г-та----аіне---надта-ш-ат бе---а---н-х.
У г____ к_____ з______ ш___ б____________
У г-т-й к-а-н- з-н-д-а ш-а- б-с-р-ц-ў-ы-.
-----------------------------------------
У гэтай краіне занадта шмат беспрацоўных. 0 U ge-a- --a----z-----a-sh--t--esp---s-----h.U g____ k_____ z______ s____ b______________U g-t-y k-a-n- z-n-d-a s-m-t b-s-r-t-o-n-k-.--------------------------------------------U getay kraіne zanadta shmat bespratsounykh.
Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole.
Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje.
Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic.
Ale proč tomu tak je?
Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily?
Důvodem je náš vývoj.
Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu.
A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč.
To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil.
Vědci provedli s dětmi různé testy.
Učinili přitom zajímavý objev.
Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím.
Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti.
Děti se naučí mnohé během prvních tří let života.
Každým dnem zažívají něco nového.
Mají v tomto věku také důležité zkušenosti.
Přesto to všechno zmizí.
Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii.
Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat.
Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť.
Funguje jako deník.
Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě.
Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu.
Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka.
A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči.
Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny.
Jsou uloženy někde v našem mozku.
Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?