Konverzační příručka

cs Práce   »   be Праца

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [пяцьдзесят пяць]

55 [pyats’dzesyat pyats’]

Праца

[Pratsa]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Čím se živíte? К-м В- -ра--ец-? К-- В- п-------- К-м В- п-а-у-ц-? ---------------- Кім Вы працуеце? 0
Kіm--- p---s-e-se? K-- V- p---------- K-m V- p-a-s-e-s-? ------------------ Kіm Vy pratsuetse?
Můj manžel je povoláním lékař. Мой---ж -а -р--е-іі--о--а-. М-- м-- п- п------- д------ М-й м-ж п- п-а-е-і- д-к-а-. --------------------------- Мой муж па прафесіі доктар. 0
M-y--u----- prafe-іі-d-k-a-. M-- m--- p- p------- d------ M-y m-z- p- p-a-e-і- d-k-a-. ---------------------------- Moy muzh pa prafesіі doktar.
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Я----цую--а----с--ўкі--е---строй. Я п----- н- п-------- м---------- Я п-а-у- н- п-ў-т-ў-і м-д-я-т-о-. --------------------------------- Я працую на паўстаўкі медсястрой. 0
Ya--rat--yu -a-pa-st-u-і medsy-s-ro-. Y- p------- n- p-------- m----------- Y- p-a-s-y- n- p-u-t-u-і m-d-y-s-r-y- ------------------------------------- Ya pratsuyu na paustaukі medsyastroy.
Brzy půjdeme do důchodu. Х---а--- -ы--зе- на пенсію. Х---- м- в------ н- п------ Х-т-а м- в-й-з-м н- п-н-і-. --------------------------- Хутка мы выйдзем на пенсію. 0
Khutka-my--y-d-em-na -en-і-u. K----- m- v------ n- p------- K-u-k- m- v-y-z-m n- p-n-і-u- ----------------------------- Khutka my vyydzem na pensіyu.
Ale daně jsou vysoké. А-- п-датк-----окі-. А-- п------ в------- А-е п-д-т-і в-с-к-я- -------------------- Але падаткі высокія. 0
A-- -adat-і -----і--. A-- p------ v-------- A-e p-d-t-і v-s-k-y-. --------------------- Ale padatkі vysokіya.
A zdravotní pojištění je drahé. І-с-р--ав--не-на---п-да- х-а-о-ы--араго-. І с---------- н- в------ х------ д------- І с-р-х-в-н-е н- в-п-д-к х-а-о-ы д-р-г-е- ----------------------------------------- І страхаванне на выпадак хваробы дарагое. 0
І -t---h----n- -- vy--dak------ob- -ara--e. І s----------- n- v------ k------- d------- І s-r-k-a-a-n- n- v-p-d-k k-v-r-b- d-r-g-e- ------------------------------------------- І strakhavanne na vypadak khvaroby daragoe.
Čím chceš jednou být? Кім т- х-ч---ст---? К-- т- х---- с----- К-м т- х-ч-ш с-а-ь- ------------------- Кім ты хочаш стаць? 0
K-m-ty-k--ch-sh -ta-s’? K-- t- k------- s------ K-m t- k-o-h-s- s-a-s-? ----------------------- Kіm ty khochash stats’?
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Я--адаю с-а-- і-ж--е--м. Я ж---- с---- і--------- Я ж-д-ю с-а-ь і-ж-н-р-м- ------------------------ Я жадаю стаць інжынерам. 0
Y- z--d-----t-ts’ ---h-n-r-m. Y- z------ s----- і---------- Y- z-a-a-u s-a-s- і-z-y-e-a-. ----------------------------- Ya zhadayu stats’ іnzhyneram.
Chci jít na univerzitu. Я----а- ву-ы-----а ун-в-рсіт---. Я ж---- в------ в- у------------ Я ж-д-ю в-ч-ц-а в- у-і-е-с-т-ц-. -------------------------------- Я жадаю вучыцца ва універсітэце. 0
Y--zh-day- -u--y-s--a--- --і-e---t--s-. Y- z------ v--------- v- u------------- Y- z-a-a-u v-c-y-s-s- v- u-і-e-s-t-t-e- --------------------------------------- Ya zhadayu vuchytstsa va unіversіtetse.
Jsem na stáži. Я--р------нт. Я п---------- Я п-а-т-к-н-. ------------- Я практыкант. 0
Ya pr--t---nt. Y- p---------- Y- p-a-t-k-n-. -------------- Ya praktykant.
Nevydělávám moc. Я--а--б-я- н-ш--т. Я з------- н------ Я з-р-б-я- н-ш-а-. ------------------ Я зарабляю няшмат. 0
Ya -ar-bl--y- ny-----t. Y- z--------- n-------- Y- z-r-b-y-y- n-a-h-a-. ----------------------- Ya zarablyayu nyashmat.
Dělám stáž v zahraničí. Я-п-а--д-у п----ык- з----ж-й. Я п------- п------- з- м----- Я п-а-о-ж- п-а-т-к- з- м-ж-й- ----------------------------- Я праходжу практыку за мяжой. 0
Y-----k-o--hu -----y---z- mya-ho-. Y- p--------- p------- z- m------- Y- p-a-h-d-h- p-a-t-k- z- m-a-h-y- ---------------------------------- Ya prakhodzhu praktyku za myazhoy.
To je můj šéf. Гэ-а -----а-ал-н-к. Г--- м-- н--------- Г-т- м-й н-ч-л-н-к- ------------------- Гэта мой начальнік. 0
Ge-- -oy-n---a-’nіk. G--- m-- n---------- G-t- m-y n-c-a-’-і-. -------------------- Geta moy nachal’nіk.
Mám milé spolupracovníky. У--яне---ые-н---ка---і. У м--- п------- к------ У м-н- п-ы-м-ы- к-л-г-. ----------------------- У мяне прыемныя калегі. 0
U -yane pr-----y-----eg-. U m---- p-------- k------ U m-a-e p-y-m-y-a k-l-g-. ------------------------- U myane pryemnyya kalegі.
V poledne jdeme vždy do kantýny. У-а-ед -- --ў-ё-ы ход--м у -------у. У а--- м- з------ х----- у с-------- У а-е- м- з-ў-ё-ы х-д-і- у с-а-о-к-. ------------------------------------ У абед мы заўсёды ходзім у сталоўку. 0
U--b-d ---zaus-------d-іm-- --a--uk-. U a--- m- z------ k------ u s-------- U a-e- m- z-u-e-y k-o-z-m u s-a-o-k-. ------------------------------------- U abed my zausedy khodzіm u stalouku.
Hledám práci. Я--укаю -ес------ц-. Я ш---- м---- п----- Я ш-к-ю м-с-а п-а-ы- -------------------- Я шукаю месца працы. 0
Ya------yu-m--tsa--ra---. Y- s------ m----- p------ Y- s-u-a-u m-s-s- p-a-s-. ------------------------- Ya shukayu mestsa pratsy.
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Я--ж- -од---------ўны. Я ў-- г-- б----------- Я ў-о г-д б-с-р-ц-ў-ы- ---------------------- Я ўжо год беспрацоўны. 0
Ya--z-- g-- -espr---ou-y. Y- u--- g-- b------------ Y- u-h- g-d b-s-r-t-o-n-. ------------------------- Ya uzho god bespratsouny.
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. У-----й--р---е-занадт- шм-т-б--пр----ны-. У г---- к----- з------ ш--- б------------ У г-т-й к-а-н- з-н-д-а ш-а- б-с-р-ц-ў-ы-. ----------------------------------------- У гэтай краіне занадта шмат беспрацоўных. 0
U -e--y kr--n--za--dta -hma- -e--ra-so-----. U g---- k----- z------ s---- b-------------- U g-t-y k-a-n- z-n-d-a s-m-t b-s-r-t-o-n-k-. -------------------------------------------- U getay kraіne zanadta shmat bespratsounykh.

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?