Konverzační příručka

cs Práce   »   ro Muncă

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [cincizeci şi cinci]

Muncă

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Čím se živíte? C- f-c--i-pr----i-n--? C- f----- p----------- C- f-c-ţ- p-o-e-i-n-l- ---------------------- Ce faceţi profesional? 0
Můj manžel je povoláním lékař. So-ul meu-es-- d----o-esi-----ic. S---- m-- e--- d- p------- m----- S-ţ-l m-u e-t- d- p-o-e-i- m-d-c- --------------------------------- Soţul meu este de profesie medic. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. E- luc--z cu j-m-t-t---e n--mă-----i--si---ntă -edicală. E- l----- c- j------- d- n---- c- ş- a-------- m-------- E- l-c-e- c- j-m-t-t- d- n-r-ă c- ş- a-i-t-n-ă m-d-c-l-. -------------------------------------------------------- Eu lucrez cu jumătate de normă ca şi asistentă medicală. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Î- -urân--v-m ----i--en-ie. Î- c----- v-- p---- p------ Î- c-r-n- v-m p-i-i p-n-i-. --------------------------- În curând vom primi pensie. 0
Ale daně jsou vysoké. D-- --p-zi--le -u-t -a-i. D-- i--------- s--- m---- D-r i-p-z-t-l- s-n- m-r-. ------------------------- Dar impozitele sunt mari. 0
A zdravotní pojištění je drahé. Şi-----ur------ed--ală e-t----u-pă. Ş- a--------- m------- e--- s------ Ş- a-i-u-a-e- m-d-c-l- e-t- s-u-p-. ----------------------------------- Şi asigurarea medicală este scumpă. 0
Čím chceš jednou být? C- vre- să--ev----d--ă? C- v--- s- d---- o----- C- v-e- s- d-v-i o-a-ă- ----------------------- Ce vrei să devii odată? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. V---- s--dev-n-i---ner. V---- s- d---- i------- V-e-u s- d-v-n i-g-n-r- ----------------------- Vreau să devin inginer. 0
Chci jít na univerzitu. V---- -- stud-e--l--u---e-sit--e. V---- s- s------ l- u------------ V-e-u s- s-u-i-z l- u-i-e-s-t-t-. --------------------------------- Vreau să studiez la universitate. 0
Jsem na stáži. Eu-s--t-----ti--n-. E- s--- p---------- E- s-n- p-a-t-c-n-. ------------------- Eu sunt practicant. 0
Nevydělávám moc. N--câ--i- mult. N- c----- m---- N- c-ş-i- m-l-. --------------- Nu câştig mult. 0
Dělám stáž v zahraničí. Fa- -ra---c- în --r-in-t-te. F-- p------- î- s----------- F-c p-a-t-c- î- s-r-i-ă-a-e- ---------------------------- Fac practică în străinătate. 0
To je můj šéf. Ac--t---ste--e-ul-m-u. A----- e--- ş---- m--- A-e-t- e-t- ş-f-l m-u- ---------------------- Acesta este şeful meu. 0
Mám milé spolupracovníky. A- -o--gi--ră--ţ-. A- c----- d------- A- c-l-g- d-ă-u-i- ------------------ Am colegi drăguţi. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. L--prâ------g-m-î--ot-eau-a-la----t---. L- p---- m----- î---------- l- c------- L- p-â-z m-r-e- î-t-t-e-u-a l- c-n-i-ă- --------------------------------------- La prânz mergem întotdeauna la cantină. 0
Hledám práci. Ca-t--- --st. C--- u- p---- C-u- u- p-s-. ------------- Caut un post. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. S--t d--a--e--- -- ş-me-. S--- d--- d- u- a- ş----- S-n- d-j- d- u- a- ş-m-r- ------------------------- Sunt deja de un an şomer. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. În-ţa---a-t- -un- -----m-l-i şo-e-i. Î- ţ--- a--- s--- p--- m---- ş------ Î- ţ-r- a-t- s-n- p-e- m-l-i ş-m-r-. ------------------------------------ În ţara asta sunt prea mulţi şomeri. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?