Konverzační příručka

cs Práce   »   da Arbejde

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [femoghalvtreds]

Arbejde

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Čím se živíte? Hvad--r---der-ha- -om? H--- a------- h-- s--- H-a- a-b-j-e- h-n s-m- ---------------------- Hvad arbejder han som? 0
Můj manžel je povoláním lékař. Min--an- e-----e. M-- m--- e- l---- M-n m-n- e- l-g-. ----------------- Min mand er læge. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. J-- -rbej--r----ti-s-----s-gep-ejerske. J-- a------- d------ s-- s------------- J-g a-b-j-e- d-l-i-s s-m s-g-p-e-e-s-e- --------------------------------------- Jeg arbejder deltids som sygeplejerske. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Vi-g---s-a-t p- p--sio-. V- g-- s---- p- p------- V- g-r s-a-t p- p-n-i-n- ------------------------ Vi går snart på pension. 0
Ale daně jsou vysoké. Men -ka-te--er -ø-. M-- s------ e- h--- M-n s-a-t-n e- h-j- ------------------- Men skatten er høj. 0
A zdravotní pojištění je drahé. O--sy-------n--n--r-d--. O- s------------ e- d--- O- s-g-s-k-i-g-n e- d-r- ------------------------ Og sygesikringen er dyr. 0
Čím chceš jednou být? H-a- -il------r-? H--- v-- d- v---- H-a- v-l d- v-r-? ----------------- Hvad vil du være? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Jeg --l v--e i-gen-ør. J-- v-- v--- i-------- J-g v-l v-r- i-g-n-ø-. ---------------------- Jeg vil være ingeniør. 0
Chci jít na univerzitu. J-g v----æ-- ---u-i---sitet-t. J-- v-- l--- p- u------------- J-g v-l l-s- p- u-i-e-s-t-t-t- ------------------------------ Jeg vil læse på universitetet. 0
Jsem na stáži. Jeg--r--r-k-i-a-t. J-- e- p---------- J-g e- p-a-t-k-n-. ------------------ Jeg er praktikant. 0
Nevydělávám moc. J-g t-en-- ------eg--. J-- t----- i--- m----- J-g t-e-e- i-k- m-g-t- ---------------------- Jeg tjener ikke meget. 0
Dělám stáž v zahraničí. J-g--r---p----ik-- u-l--det. J-- e- i p------ i u-------- J-g e- i p-a-t-k i u-l-n-e-. ---------------------------- Jeg er i praktik i udlandet. 0
To je můj šéf. Det-er---- c-ef. D-- e- m-- c---- D-t e- m-n c-e-. ---------------- Det er min chef. 0
Mám milé spolupracovníky. Je- --r--a------l-gaer. J-- h-- r--- k--------- J-g h-r r-r- k-l-e-a-r- ----------------------- Jeg har rare kollegaer. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. I -rokostpausen g-r vi---------ka----e-. I f------------ g-- v- a---- i k-------- I f-o-o-t-a-s-n g-r v- a-t-d i k-n-i-e-. ---------------------------------------- I frokostpausen går vi altid i kantinen. 0
Hledám práci. J-g -ø-e--jo-. J-- s---- j--- J-g s-g-r j-b- -------------- Jeg søger job. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Jeg--ar ---et---bej-slø- - -- --. J-- h-- v---- a--------- i e- å-- J-g h-r v-r-t a-b-j-s-ø- i e- å-. --------------------------------- Jeg har været arbejdsløs i et år. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. De---r -----an-e a-b--d--ø-- - -e- --- l-nd. D-- e- f-- m---- a---------- i d-- h-- l---- D-r e- f-r m-n-e a-b-j-s-ø-e i d-t h-r l-n-. -------------------------------------------- Der er for mange arbejdsløse i det her land. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?