Konverzační příručka

cs Práce   »   uk Робота

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [п’ятдесят п’ять]

55 [pʺyatdesyat pʺyatʹ]

Робота

[Robota]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Čím se živíte? Х----- -а-п--ф--ією? Х-- В- з- п--------- Х-о В- з- п-о-е-і-ю- -------------------- Хто Ви за професією? 0
K--o----------f-si-eyu? K--- V- z- p----------- K-t- V- z- p-o-e-i-e-u- ----------------------- Khto Vy za profesiyeyu?
Můj manžel je povoláním lékař. Мі- -ол-в-- - -і-ар-з-----ф-сі-ю. М-- ч------ – л---- з- п--------- М-й ч-л-в-к – л-к-р з- п-о-е-і-ю- --------------------------------- Мій чоловік – лікар за професією. 0
M-------lovik-- --ka- ---prof-----yu. M--- c------- – l---- z- p----------- M-y- c-o-o-i- – l-k-r z- p-o-e-i-e-u- ------------------------------------- Miy̆ cholovik – likar za profesiyeyu.
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Я---ацюю-м---ес--ою-н- п-- -тавки. Я п----- м--------- н- п-- с------ Я п-а-ю- м-д-е-т-о- н- п-в с-а-к-. ---------------------------------- Я працюю медсестрою на пів ставки. 0
YA--r-ts-uyu--edsest-o-- na--iv--t-vky. Y- p-------- m---------- n- p-- s------ Y- p-a-s-u-u m-d-e-t-o-u n- p-v s-a-k-. --------------------------------------- YA pratsyuyu medsestroyu na piv stavky.
Brzy půjdeme do důchodu. С---- -- -уд-мо--т----ват--пе-с-ю. С---- м- б----- о--------- п------ С-о-о м- б-д-м- о-р-м-в-т- п-н-і-. ---------------------------------- Скоро ми будемо отримувати пенсію. 0
Sk--- m- b---m- o-ry-u-------n----. S---- m- b----- o--------- p------- S-o-o m- b-d-m- o-r-m-v-t- p-n-i-u- ----------------------------------- Skoro my budemo otrymuvaty pensiyu.
Ale daně jsou vysoké. Але-------и ви---і. А-- п------ в------ А-е п-д-т-и в-с-к-. ------------------- Але податки високі. 0
Al---o--t-y-vysoki. A-- p------ v------ A-e p-d-t-y v-s-k-. ------------------- Ale podatky vysoki.
A zdravotní pojištění je drahé. І --дст-а--ванн-----ог-. І м------------- д------ І м-д-т-а-у-а-н- д-р-г-. ------------------------ І медстрахування дороге. 0
I m-dst-a-huv--n-a -oro--. I m--------------- d------ I m-d-t-a-h-v-n-y- d-r-h-. -------------------------- I medstrakhuvannya dorohe.
Čím chceš jednou být? Ки--т- х--е-------ь ----и? К-- т- х---- к----- с----- К-м т- х-ч-ш к-л-с- с-а-и- -------------------------- Ким ти хочеш колись стати? 0
K-m ty--h--hesh-kolysʹ st-t-? K-- t- k------- k----- s----- K-m t- k-o-h-s- k-l-s- s-a-y- ----------------------------- Kym ty khochesh kolysʹ staty?
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Я-хот------ст--и інже-е-о-. Я х---- б- с---- і--------- Я х-т-в б- с-а-и і-ж-н-р-м- --------------------------- Я хотів би стати інженером. 0
YA -h---v b- st-t--in-h--e--m. Y- k----- b- s---- i---------- Y- k-o-i- b- s-a-y i-z-e-e-o-. ------------------------------ YA khotiv by staty inzhenerom.
Chci jít na univerzitu. Я ---у на-чати-- --уні-ер-и-е--. Я х--- н-------- в у------------ Я х-ч- н-в-а-и-я в у-і-е-с-т-т-. -------------------------------- Я хочу навчатися в університеті. 0
Y--kho-h- nav-hatys-a v uni---s-teti. Y- k----- n---------- v u------------ Y- k-o-h- n-v-h-t-s-a v u-i-e-s-t-t-. ------------------------------------- YA khochu navchatysya v universyteti.
Jsem na stáži. Я -----ик-нт. Я п---------- Я п-а-т-к-н-. ------------- Я практикант. 0
YA-pr--t---n-. Y- p---------- Y- p-a-t-k-n-. -------------- YA praktykant.
Nevydělávám moc. Я ------я--небаг--о. Я з------- н-------- Я з-р-б-я- н-б-г-т-. -------------------- Я заробляю небагато. 0
Y----ro-----u ne-aha-o. Y- z--------- n-------- Y- z-r-b-y-y- n-b-h-t-. ----------------------- YA zaroblyayu nebahato.
Dělám stáž v zahraničí. Я-п------у--ра--и---за-кор-оно-. Я п------- п------- з- к-------- Я п-о-о-ж- п-а-т-к- з- к-р-о-о-. -------------------------------- Я проходжу практику за кордоном. 0
YA ---khod-hu-pra-------- kor-----. Y- p--------- p------- z- k-------- Y- p-o-h-d-h- p-a-t-k- z- k-r-o-o-. ----------------------------------- YA prokhodzhu praktyku za kordonom.
To je můj šéf. Це --- -е----ик. Ц- м-- к-------- Ц- м-й к-р-в-и-. ---------------- Це мій керівник. 0
Ts--mi-̆ k--i-ny-. T-- m--- k-------- T-e m-y- k-r-v-y-. ------------------ Tse miy̆ kerivnyk.
Mám milé spolupracovníky. Я--а--лю-’язн-х --ле-. Я м-- л-------- к----- Я м-ю л-б-я-н-х к-л-г- ---------------------- Я маю люб’язних колег. 0
Y---ayu--y-----zn-k- -ole-. Y- m--- l----------- k----- Y- m-y- l-u-ʺ-a-n-k- k-l-h- --------------------------- YA mayu lyubʺyaznykh koleh.
V poledne jdeme vždy do kantýny. На-об-д--- з--ж---х-д--- -о--д-----. Н- о--- м- з----- х----- д- ї------- Н- о-і- м- з-в-д- х-д-м- д- ї-а-ь-і- ------------------------------------ На обід ми завжди ходимо до їдальні. 0
N- -bi---y-z---hd--k---ym---o----al-n-. N- o--- m- z------ k------ d- i-------- N- o-i- m- z-v-h-y k-o-y-o d- i-d-l-n-. --------------------------------------- Na obid my zavzhdy khodymo do ïdalʹni.
Hledám práci. Я-ш---ю --бо-у. Я ш---- р------ Я ш-к-ю р-б-т-. --------------- Я шукаю роботу. 0
Y--shuk-yu-ro--t-. Y- s------ r------ Y- s-u-a-u r-b-t-. ------------------ YA shukayu robotu.
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Я -ж--р-к-безр-б----- - ---ро---на. Я в-- р-- б---------- / б---------- Я в-е р-к б-з-о-і-н-й / б-з-о-і-н-. ----------------------------------- Я вже рік безробітний / безробітна. 0
Y- -zh- r-k---z-o---ny-̆-- b-zro-it-a. Y- v--- r-- b----------- / b---------- Y- v-h- r-k b-z-o-i-n-y- / b-z-o-i-n-. -------------------------------------- YA vzhe rik bezrobitnyy̆ / bezrobitna.
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. У ц---кр---і ---аба--то б-з----тн-х. У ц-- к----- є з------- б----------- У ц-й к-а-н- є з-б-г-т- б-з-о-і-н-х- ------------------------------------ У цій країні є забагато безробітних. 0
U-t-i-̆ k-aï-- -- zaba--t--b-zr--i-ny-h. U t---- k------ y- z------- b------------ U t-i-̆ k-a-̈-i y- z-b-h-t- b-z-o-i-n-k-. ----------------------------------------- U tsiy̆ kraïni ye zabahato bezrobitnykh.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?