Konverzační příručka

cs Práce   »   hu Munka

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [ötvenöt]

Munka

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Čím se živíte? Mi----ogl--k-z-s-? Mi a foglalkozása? M- a f-g-a-k-z-s-? ------------------ Mi a foglalkozása? 0
Můj manžel je povoláním lékař. A----je- --g-alk-z--a -r-o-. A férjem foglalkozása orvos. A f-r-e- f-g-a-k-z-s- o-v-s- ---------------------------- A férjem foglalkozása orvos. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Én f--na-o- do---zo-,---n---po----. Én félnapot dolgozom, mint ápolónő. É- f-l-a-o- d-l-o-o-, m-n- á-o-ó-ő- ----------------------------------- Én félnapot dolgozom, mint ápolónő. 0
Brzy půjdeme do důchodu. N-m-ok-r- -a-un--ny---íja-. Nemsokára kapunk nyugdíjat. N-m-o-á-a k-p-n- n-u-d-j-t- --------------------------- Nemsokára kapunk nyugdíjat. 0
Ale daně jsou vysoké. D- -- adók--ag-s-k. De az adók magasak. D- a- a-ó- m-g-s-k- ------------------- De az adók magasak. 0
A zdravotní pojištění je drahé. É- a be--g-----sí-ás -rá--. És a betegbiztosítás drága. É- a b-t-g-i-t-s-t-s d-á-a- --------------------------- És a betegbiztosítás drága. 0
Čím chceš jednou být? Mi -ka-s- eg----r l--n-? - M---ze---nél-----i? Mi akarsz egyszer lenni? / Mi szeretnél lenni? M- a-a-s- e-y-z-r l-n-i- / M- s-e-e-n-l l-n-i- ---------------------------------------------- Mi akarsz egyszer lenni? / Mi szeretnél lenni? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Mé-nök-s----t-é--len-i. Mérnök szeretnék lenni. M-r-ö- s-e-e-n-k l-n-i- ----------------------- Mérnök szeretnék lenni. 0
Chci jít na univerzitu. Az --ye-e--n-a-arok ta-----. Az egyetemen akarok tanulni. A- e-y-t-m-n a-a-o- t-n-l-i- ---------------------------- Az egyetemen akarok tanulni. 0
Jsem na stáži. G-a--rn-- --g--k. Gyakornok vagyok. G-a-o-n-k v-g-o-. ----------------- Gyakornok vagyok. 0
Nevydělávám moc. Ne- ----sek-s----. Nem keresek sokat. N-m k-r-s-k s-k-t- ------------------ Nem keresek sokat. 0
Dělám stáž v zahraničí. Kü----dön c----l---eg----a-m-i g-a-o-l-tot. Külföldön csinálok egy szakmai gyakorlatot. K-l-ö-d-n c-i-á-o- e-y s-a-m-i g-a-o-l-t-t- ------------------------------------------- Külföldön csinálok egy szakmai gyakorlatot. 0
To je můj šéf. Ő-- fő----m. Ő a főnököm. Ő a f-n-k-m- ------------ Ő a főnököm. 0
Mám milé spolupracovníky. Kedves k---égá---v---a-. Kedves kollégáim vannak. K-d-e- k-l-é-á-m v-n-a-. ------------------------ Kedves kollégáim vannak. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Dé-b-n---n-ig -- ---m- --n-h-ba m-gyü--. Délben mindig az üzemi konyhába megyünk. D-l-e- m-n-i- a- ü-e-i k-n-h-b- m-g-ü-k- ---------------------------------------- Délben mindig az üzemi konyhába megyünk. 0
Hledám práci. Ál-á-t -eres--. Állást keresek. Á-l-s- k-r-s-k- --------------- Állást keresek. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Már-eg--é-e ---k--é--ü----a-y--. Már egy éve munkanélküli vagyok. M-r e-y é-e m-n-a-é-k-l- v-g-o-. -------------------------------- Már egy éve munkanélküli vagyok. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. Ebben--- -rsz-gban-t-l--ok---nkan--kü-i ---. Ebben az országban túl sok munkanélküli van. E-b-n a- o-s-á-b-n t-l s-k m-n-a-é-k-l- v-n- -------------------------------------------- Ebben az országban túl sok munkanélküli van. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?