Konverzační příručka

cs Pocity   »   be Пачуцці

56 [padesát šest]

Pocity

Pocity

56 [пяцьдзесят шэсць]

56 [pyats’dzesyat shests’]

Пачуцці

[Pachutstsі]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
mít chuť м-ць-ж-д---е м--- ж------ м-ц- ж-д-н-е ------------ мець жаданне 0
m-t-- zh--anne m---- z------- m-t-’ z-a-a-n- -------------- mets’ zhadanne
Máme chuť. У нас ------а--н-е. У н-- ё--- ж------- У н-с ё-ц- ж-д-н-е- ------------------- У нас ёсць жаданне. 0
U-n-s yosts- -h-d---e. U n-- y----- z-------- U n-s y-s-s- z-a-a-n-. ---------------------- U nas yosts’ zhadanne.
Nemáme žádnou chuť. У --- н-ма ж---н-я. У н-- н--- ж------- У н-с н-м- ж-д-н-я- ------------------- У нас няма жадання. 0
U---- ---m- zh-da---a. U n-- n---- z--------- U n-s n-a-a z-a-a-n-a- ---------------------- U nas nyama zhadannya.
mít strach б-яц-а б----- б-я-ц- ------ баяцца 0
b------sa b-------- b-y-t-t-a --------- bayatstsa
Mám strach. Я-баюс-. Я б----- Я б-ю-я- -------- Я баюся. 0
Y--bay-s-a. Y- b------- Y- b-y-s-a- ----------- Ya bayusya.
Nemám žádný strach. Я н- ---с-. Я н- б----- Я н- б-ю-я- ----------- Я не баюся. 0
Y--n---ayu-ya. Y- n- b------- Y- n- b-y-s-a- -------------- Ya ne bayusya.
mít čas ме-ь час м--- ч-- м-ц- ч-с -------- мець час 0
m-t-’-c--s m---- c--- m-t-’ c-a- ---------- mets’ chas
Má čas. Ён ----час. Ё- м-- ч--- Ё- м-е ч-с- ----------- Ён мае час. 0
E----e chas. E- m-- c---- E- m-e c-a-. ------------ En mae chas.
Nemá čas. Ён--- --- ч---. Ё- н- м-- ч---- Ё- н- м-е ч-с-. --------------- Ён не мае часу. 0
E- ---m-- -h-s-. E- n- m-- c----- E- n- m-e c-a-u- ---------------- En ne mae chasu.
nudit se сум-в-ць с------- с-м-в-ц- -------- сумаваць 0
s---v---’ s-------- s-m-v-t-’ --------- sumavats’
Nudí se. Ян- с---е. Я-- с----- Я-а с-м-е- ---------- Яна сумуе. 0
Ya-a su-u-. Y--- s----- Y-n- s-m-e- ----------- Yana sumue.
Nenudí se. Я----е-с-муе. Я-- н- с----- Я-а н- с-м-е- ------------- Яна не сумуе. 0
Yana-ne-----e. Y--- n- s----- Y-n- n- s-m-e- -------------- Yana ne sumue.
mít hlad б--ь--а-од--м б--- г------- б-ц- г-л-д-ы- ------------- быць галодным 0
byt-’-g-lod--m b---- g------- b-t-’ g-l-d-y- -------------- byts’ galodnym
Máte hlad? В- -а-одн--? В- г-------- В- г-л-д-ы-? ------------ Вы галодныя? 0
V- ---od--y-? V- g--------- V- g-l-d-y-a- ------------- Vy galodnyya?
Vy nemáte vůbec hlad? Вы н- г--о-н--? В- н- г-------- В- н- г-л-д-ы-? --------------- Вы не галодныя? 0
Vy-n-------n-ya? V- n- g--------- V- n- g-l-d-y-a- ---------------- Vy ne galodnyya?
Mít žízeň х-це-ь--іць х----- п--- х-ц-ц- п-ц- ----------- хацець піць 0
kh-t-e--’---t-’ k-------- p---- k-a-s-t-’ p-t-’ --------------- khatsets’ pіts’
Mají žízeň. Я-ы --ч----п---. Я-- х----- п---- Я-ы х-ч-ц- п-ц-. ---------------- Яны хочуць піць. 0
Y--- k---huts’ p--s’. Y--- k-------- p----- Y-n- k-o-h-t-’ p-t-’- --------------------- Yany khochuts’ pіts’.
Nemají vůbec žízeň. Я-ы не-хо-уц- піць. Я-- н- х----- п---- Я-ы н- х-ч-ц- п-ц-. ------------------- Яны не хочуць піць. 0
Y--y ne-k-o--u-----іt--. Y--- n- k-------- p----- Y-n- n- k-o-h-t-’ p-t-’- ------------------------ Yany ne khochuts’ pіts’.

Tajné jazyky

Pomocí jazyka chceme vyjádřit, co si myslíme a cítíme. Porozumění je tedy nejdůležitějším úkolem jazyka. Někdy si však lidé nepřejí, aby jim všichni rozuměli. V takových případech si vymyslí tajné jazyky. Tajné jazyky fascinovaly lidi celá tisíciletí. Například Julius Caesar měl svůj vlastní tajný jazyk. Posílal kódované zprávy do všech částí své říše. Jeho nepřátelé tyto šifry nedokázali přečíst. Tajné jazyky jsou chráněnou komunikací. Pomocí tajných jazyků se odlišujeme od ostatních. Ukazujeme, že patříme do výjimečné skupiny. Tajné jazyky užíváme pro různé účely. Milenci si psali a píší šifrované dopisy v každé době. Jisté profesionální skupiny mají také své jazyky. Existují jazyky pro kouzelníky, zloděje nebo byznysmeny. Tajné jazyky se ale nejvíce používají pro politické účely. Tajné jazyky se používaly téměř ve všech válkách. Armáda a kontrarozvědka mají na tajné jazyky své experty. Kryptologie je věda o šifrování. Moderní šifry jsou založené na složitých matematických funkcích. Dají se jen velmi těžko rozluštit. Bez kódovaných jazyků by byl náš život nemyslitelný. Zašifrovaná data se dnes používají všude. Kreditní karty a e-maily -- to vše pracuje s kódy. Dětem připadají tajné jazyky obzvlášť zajímavé. Rády si vyměňují tajné zprávy se svými kamarády. Tajné jazyky jsou dokonce pro vývoj dítěte užitečné… Podporují kreativitu a cit pro jazyk!