Konverzační příručka

cs Pocity   »   be Пачуцці

56 [padesát šest]

Pocity

Pocity

56 [пяцьдзесят шэсць]

56 [pyats’dzesyat shests’]

Пачуцці

Pachutstsі

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
mít chuť м--ь----анне м___ ж______ м-ц- ж-д-н-е ------------ мець жаданне 0
m--s’--h--an-e m____ z_______ m-t-’ z-a-a-n- -------------- mets’ zhadanne
Máme chuť. У---с -с-- -а--нн-. У н__ ё___ ж_______ У н-с ё-ц- ж-д-н-е- ------------------- У нас ёсць жаданне. 0
U na- -os--’ ----an--. U n__ y_____ z________ U n-s y-s-s- z-a-a-n-. ---------------------- U nas yosts’ zhadanne.
Nemáme žádnou chuť. У -ас ---а ж--анн-. У н__ н___ ж_______ У н-с н-м- ж-д-н-я- ------------------- У нас няма жадання. 0
U n----y-m-------nn-a. U n__ n____ z_________ U n-s n-a-a z-a-a-n-a- ---------------------- U nas nyama zhadannya.
mít strach б-я-ца б_____ б-я-ц- ------ баяцца 0
ba---st-a b________ b-y-t-t-a --------- bayatstsa
Mám strach. Я-ба--я. Я б_____ Я б-ю-я- -------- Я баюся. 0
Ya ---usya. Y_ b_______ Y- b-y-s-a- ----------- Ya bayusya.
Nemám žádný strach. Я-не ба--я. Я н_ б_____ Я н- б-ю-я- ----------- Я не баюся. 0
Y--n---a--s-a. Y_ n_ b_______ Y- n- b-y-s-a- -------------- Ya ne bayusya.
mít čas ме-ь --с м___ ч__ м-ц- ч-с -------- мець час 0
mets’---as m____ c___ m-t-’ c-a- ---------- mets’ chas
Má čas. Ё--м-е---с. Ё_ м__ ч___ Ё- м-е ч-с- ----------- Ён мае час. 0
E---a--cha-. E_ m__ c____ E- m-e c-a-. ------------ En mae chas.
Nemá čas. Ё- н- м-е---су. Ё_ н_ м__ ч____ Ё- н- м-е ч-с-. --------------- Ён не мае часу. 0
En -e-mae---a--. E_ n_ m__ c_____ E- n- m-e c-a-u- ---------------- En ne mae chasu.
nudit se сума--ць с_______ с-м-в-ц- -------- сумаваць 0
su-a--ts’ s________ s-m-v-t-’ --------- sumavats’
Nudí se. Ян- с-му-. Я__ с_____ Я-а с-м-е- ---------- Яна сумуе. 0
Y--- -um--. Y___ s_____ Y-n- s-m-e- ----------- Yana sumue.
Nenudí se. Я----е----уе. Я__ н_ с_____ Я-а н- с-м-е- ------------- Яна не сумуе. 0
Y-na ne s--u-. Y___ n_ s_____ Y-n- n- s-m-e- -------------- Yana ne sumue.
mít hlad б-ц- -а-о-н-м б___ г_______ б-ц- г-л-д-ы- ------------- быць галодным 0
b-t----a--d--m b____ g_______ b-t-’ g-l-d-y- -------------- byts’ galodnym
Máte hlad? В--га-о-ны-? В_ г________ В- г-л-д-ы-? ------------ Вы галодныя? 0
V- -alo-n-y-? V_ g_________ V- g-l-d-y-a- ------------- Vy galodnyya?
Vy nemáte vůbec hlad? Вы-не --------? В_ н_ г________ В- н- г-л-д-ы-? --------------- Вы не галодныя? 0
Vy -- -a-o-ny--? V_ n_ g_________ V- n- g-l-d-y-a- ---------------- Vy ne galodnyya?
Mít žízeň ха-ец---і-ь х_____ п___ х-ц-ц- п-ц- ----------- хацець піць 0
kha-s-------ts’ k________ p____ k-a-s-t-’ p-t-’ --------------- khatsets’ pіts’
Mají žízeň. Яны --чуць--і-ь. Я__ х_____ п____ Я-ы х-ч-ц- п-ц-. ---------------- Яны хочуць піць. 0
Ya-----o-h--s-------. Y___ k________ p_____ Y-n- k-o-h-t-’ p-t-’- --------------------- Yany khochuts’ pіts’.
Nemají vůbec žízeň. Я---н--х---ц- ----. Я__ н_ х_____ п____ Я-ы н- х-ч-ц- п-ц-. ------------------- Яны не хочуць піць. 0
Yan--ne kh--------pі---. Y___ n_ k________ p_____ Y-n- n- k-o-h-t-’ p-t-’- ------------------------ Yany ne khochuts’ pіts’.

Tajné jazyky

Pomocí jazyka chceme vyjádřit, co si myslíme a cítíme. Porozumění je tedy nejdůležitějším úkolem jazyka. Někdy si však lidé nepřejí, aby jim všichni rozuměli. V takových případech si vymyslí tajné jazyky. Tajné jazyky fascinovaly lidi celá tisíciletí. Například Julius Caesar měl svůj vlastní tajný jazyk. Posílal kódované zprávy do všech částí své říše. Jeho nepřátelé tyto šifry nedokázali přečíst. Tajné jazyky jsou chráněnou komunikací. Pomocí tajných jazyků se odlišujeme od ostatních. Ukazujeme, že patříme do výjimečné skupiny. Tajné jazyky užíváme pro různé účely. Milenci si psali a píší šifrované dopisy v každé době. Jisté profesionální skupiny mají také své jazyky. Existují jazyky pro kouzelníky, zloděje nebo byznysmeny. Tajné jazyky se ale nejvíce používají pro politické účely. Tajné jazyky se používaly téměř ve všech válkách. Armáda a kontrarozvědka mají na tajné jazyky své experty. Kryptologie je věda o šifrování. Moderní šifry jsou založené na složitých matematických funkcích. Dají se jen velmi těžko rozluštit. Bez kódovaných jazyků by byl náš život nemyslitelný. Zašifrovaná data se dnes používají všude. Kreditní karty a e-maily -- to vše pracuje s kódy. Dětem připadají tajné jazyky obzvlášť zajímavé. Rády si vyměňují tajné zprávy se svými kamarády. Tajné jazyky jsou dokonce pro vývoj dítěte užitečné… Podporují kreativitu a cit pro jazyk!