Konverzační příručka

cs Vedlejší věty s že 1   »   be Даданыя сказы са што 1

91 [devadesát jedna]

Vedlejší věty s že 1

Vedlejší věty s že 1

91 [дзевяноста адзін]

91 [dzevyanosta adzіn]

Даданыя сказы са што 1

[Dadanyya skazy sa shto 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Zítra bude snad lepší počasí. М-----, -аў--- --дво-’е пале------. М------ з----- н------- п---------- М-б-ц-, з-ў-р- н-д-о-’- п-л-п-ы-ц-. ----------------------------------- Мабыць, заўтра надвор’е палепшыцца. 0
M-b---’--z-utra n-d--r-- -a-----y--tsa. M------- z----- n------- p------------- M-b-t-’- z-u-r- n-d-o-’- p-l-p-h-t-t-a- --------------------------------------- Mabyts’, zautra nadvor’e palepshytstsa.
Jak to víte? Адк-ль Вы-в-д----? А----- В- в------- А-к-л- В- в-д-е-е- ------------------ Адкуль Вы ведаеце? 0
A-k-----y -e--e---? A----- V- v-------- A-k-l- V- v-d-e-s-? ------------------- Adkul’ Vy vedaetse?
Doufám, že bude lepší. Сп-дз-------т--я---па-е-шыцца. С--------- ш-- я-- п---------- С-а-з-ю-я- ш-о я-о п-л-п-ы-ц-. ------------------------------ Спадзяюся, што яно палепшыцца. 0
Sp-dz-ay----- sh-o--a----a---s-yts---. S------------ s--- y--- p------------- S-a-z-a-u-y-, s-t- y-n- p-l-p-h-t-t-a- -------------------------------------- Spadzyayusya, shto yano palepshytstsa.
Určitě přijde. Ён---зумо-н---ры---е. Ё- б-------- п------- Ё- б-з-м-ў-а п-ы-д-е- --------------------- Ён безумоўна прыйдзе. 0
En--ezum---a pryy--e. E- b-------- p------- E- b-z-m-u-a p-y-d-e- --------------------- En bezumouna pryydze.
Je to jisté? Гэ-- --клад-а? Г--- д-------- Г-т- д-к-а-н-? -------------- Гэта дакладна? 0
Geta----la-n-? G--- d-------- G-t- d-k-a-n-? -------------- Geta dakladna?
Vím, že přijde. Я---д-ю,--т--ён пры-дзе. Я в----- ш-- ё- п------- Я в-д-ю- ш-о ё- п-ы-д-е- ------------------------ Я ведаю, што ён прыйдзе. 0
Ya--e---------o--on--r-----. Y- v------ s--- y-- p------- Y- v-d-y-, s-t- y-n p-y-d-e- ---------------------------- Ya vedayu, shto yon pryydze.
Určitě zavolá. Ё- аба-язко-- патэ--фану-. Ё- а--------- п----------- Ё- а-а-я-к-в- п-т-л-ф-н-е- -------------------------- Ён абавязкова патэлефануе. 0
En-abavya---v-----elef-n-e. E- a---------- p----------- E- a-a-y-z-o-a p-t-l-f-n-e- --------------------------- En abavyazkova patelefanue.
Opravdu? Са--а-д-? С-------- С-п-а-д-? --------- Сапраўды? 0
Sa-ra-dy? S-------- S-p-a-d-? --------- Sapraudy?
Věřím, že zavolá. Я-д-м----што -н -атэ---ан-е. Я д----- ш-- ё- п----------- Я д-м-ю- ш-о ё- п-т-л-ф-н-е- ---------------------------- Я думаю, што ён патэлефануе. 0
Ya -umayu--sh-- -o- --te-e--nu-. Y- d------ s--- y-- p----------- Y- d-m-y-, s-t- y-n p-t-l-f-n-e- -------------------------------- Ya dumayu, shto yon patelefanue.
To víno je určitě staré. В-но-а---з-ачна ст--о-. В--- а--------- с------ В-н- а-н-з-а-н- с-а-о-. ----------------------- Віно адназначна старое. 0
V-no -dn-----hna -ta-oe. V--- a---------- s------ V-n- a-n-z-a-h-a s-a-o-. ------------------------ Vіno adnaznachna staroe.
Víte to jistě? В--гэта д----д-- -ед---е? В- г--- д------- в------- В- г-т- д-к-а-н- в-д-е-е- ------------------------- Вы гэта дакладна ведаеце? 0
Vy -et----k-adn---e------? V- g--- d------- v-------- V- g-t- d-k-a-n- v-d-e-s-? -------------------------- Vy geta dakladna vedaetse?
Předpokládám, že je staré. Я---ркую, шт- яно стар-е. Я м------ ш-- я-- с------ Я м-р-у-, ш-о я-о с-а-о-. ------------------------- Я мяркую, што яно старое. 0
Y- -y-r-u-u, sht---ano-s-ar--. Y- m-------- s--- y--- s------ Y- m-a-k-y-, s-t- y-n- s-a-o-. ------------------------------ Ya myarkuyu, shto yano staroe.
Náš šéf vypadá dobře. Наш-ш-ф-д--ра вы--я--е. Н-- ш-- д---- в-------- Н-ш ш-ф д-б-а в-г-я-а-. ----------------------- Наш шэф добра выглядае. 0
N--- sh-f ----a --------e. N--- s--- d---- v--------- N-s- s-e- d-b-a v-g-y-d-e- -------------------------- Nash shef dobra vyglyadae.
Myslíte? Вы знах-дз-це? В- з---------- В- з-а-о-з-ц-? -------------- Вы знаходзіце? 0
V- zn-kh-dzіt--? V- z------------ V- z-a-h-d-і-s-? ---------------- Vy znakhodzіtse?
Já myslím, že vypadá dokonce velmi dobře. Я --а---ж-, -то-ё--выг--д---н-в-т--е--м--до--а. Я з-------- ш-- ё- в------- н---- в----- д----- Я з-а-о-ж-, ш-о ё- в-г-я-а- н-в-т в-л-м- д-б-а- ----------------------------------------------- Я знаходжу, што ён выглядае нават вельмі добра. 0
Y--zna---dzh----h---yon--y--ya-a- --v------’mі-d-b-a. Y- z---------- s--- y-- v-------- n---- v----- d----- Y- z-a-h-d-h-, s-t- y-n v-g-y-d-e n-v-t v-l-m- d-b-a- ----------------------------------------------------- Ya znakhodzhu, shto yon vyglyadae navat vel’mі dobra.
Šéf má určitě nějakou přítelkyni. У---фа-----а --ц-----роўка. У ш--- п---- ё--- с-------- У ш-ф- п-ў-а ё-ц- с-б-о-к-. --------------------------- У шэфа пэўна ёсць сяброўка. 0
U s---a p-un- -o-ts- sy---ou-a. U s---- p---- y----- s--------- U s-e-a p-u-a y-s-s- s-a-r-u-a- ------------------------------- U shefa peuna yosts’ syabrouka.
Opravdu tomu věříte? В- --пр---ы---к----а-ц-? В- с------- т-- д------- В- с-п-а-д- т-к д-м-е-е- ------------------------ Вы сапраўды так думаеце? 0
V--s--r---y--a- -u-a--s-? V- s------- t-- d-------- V- s-p-a-d- t-k d-m-e-s-? ------------------------- Vy sapraudy tak dumaetse?
Je dost dobře možné, že má nějakou přítelkyni. Ца---- м---ыма, ----- -г- ёсц- -я-роў--. Ц----- м------- ш-- ў я-- ё--- с-------- Ц-л-а- м-г-ы-а- ш-о ў я-о ё-ц- с-б-о-к-. ---------------------------------------- Цалкам магчыма, што ў яго ёсць сяброўка. 0
Tsa---- -a--h--a----to u-ya-o yo-t---s-a---uka. T------ m-------- s--- u y--- y----- s--------- T-a-k-m m-g-h-m-, s-t- u y-g- y-s-s- s-a-r-u-a- ----------------------------------------------- Tsalkam magchyma, shto u yago yosts’ syabrouka.

Španělský jazyk

Španělština patří ke světovým jazykům. Je mateřským jazykem více než 380 miliónů lidí. Navíc je mnoho lidí, kteří mluví španělsky jako svým druhým jazykem. To dělá ze španělštiny jeden z nejvýznamnějších jazyků na světě. Je také největším z románských jazyků. Španělé nazývají svůj jazyk español nebo castellano . Pojem castellano odhaluje původ španělského jazyka. Vyvinul se z nářečí, kterým se mluví v Kastilii. Většina Španělů mluvila castellano již v 16. století. Dnes se pojmy español a castellano zaměňují. Mohou však mít i politický rozměr. Španělština se rozšířila díky dobývání a kolonizaci. Španělsky se mluví také v západní Africe a na Filipínách. Nejvíce španělsky mluvících lidí však žije v Americe. Ve Střední a Jižní Americe je španělština dominantním jazykem. Počet španělsky mluvících obyvatel však roste i v USA. Asi 50 miliónů lidí mluví v USA španělsky. To je více než ve Španělsku! Španělština v Americe je jiná než ta v Evropě. Rozdíly jsou především ve slovní zásobě a v gramatice. V Americe se například používá jiný tvar minulého času. Existuje také mnoho rozdílů ve slovní zásobě. Některá slova se používají jen v Americe, jiná pak jen v Evropě. Španělština však není jednotná ani v Americe. Existuje mnoho různých variant americké španělštiny. Po angličtině je španělština nejvyučovanější cizí jazyk na světě. A dá se naučit relativně rychle. Tak na co čekáte? - ¡Vamos!