Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   be На дыскатэцы

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [сорак шэсць]

46 [sorak shests’]

На дыскатэцы

[Na dyskatetsy]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Je to místo volné? Ц---о-ь-а-г--а- -есца? Ц- в----- г---- м----- Ц- в-л-н- г-т-е м-с-а- ---------------------- Ці вольна гэтае месца? 0
T-і-vol-na -e--- -e-ts-? T-- v----- g---- m------ T-і v-l-n- g-t-e m-s-s-? ------------------------ Tsі vol’na getae mestsa?
Mohu si k Vám přisednout? Д-звол--------п-ы-е-ці ---а--- В---? Д-------- м-- п------- п---- з В---- Д-з-о-і-е м-е п-ы-е-ц- п-б-ч з В-м-? ------------------------------------ Дазволіце мне прысесці побач з Вамі? 0
D-zvol--s- mne---y--sts--p-ba-h-z ----? D--------- m-- p-------- p----- z V---- D-z-o-і-s- m-e p-y-e-t-і p-b-c- z V-m-? --------------------------------------- Dazvolіtse mne prysestsі pobach z Vamі?
Prosím. А-вот-а. А------- А-в-т-а- -------- Ахвотна. 0
A---o---. A-------- A-h-o-n-. --------- Akhvotna.
Jak se Vám líbí ta hudba? Ц---ад-ба-ц---Ва- -у-ы--? Ц- п--------- В-- м------ Ц- п-д-б-е-ц- В-м м-з-к-? ------------------------- Ці падабаецца Вам музыка? 0
Ts---a-----tstsa---m-mu-yk-? T-- p----------- V-- m------ T-і p-d-b-e-s-s- V-m m-z-k-? ---------------------------- Tsі padabaetstsa Vam muzyka?
Je moc hlasitá. Дав--і--у-на--тая. Д----- г---------- Д-в-л- г-ч-а-а-а-. ------------------ Даволі гучнаватая. 0
D-volі------av-t-ya. D----- g------------ D-v-l- g-c-n-v-t-y-. -------------------- Davolі guchnavataya.
Ale ta skupina hraje docela dobře. А---г--- іг-ае --л-мі--об-а. А-- г--- і---- в----- д----- А-е г-р- і-р-е в-л-м- д-б-а- ---------------------------- Але гурт іграе вельмі добра. 0
Al- g--t-і-rae --l--і d--ra. A-- g--- і---- v----- d----- A-e g-r- і-r-e v-l-m- d-b-a- ---------------------------- Ale gurt іgrae vel’mі dobra.
Chodíte sem často? Вы -ут часта-бы-а--е? В- т-- ч---- б------- В- т-т ч-с-а б-в-е-е- --------------------- Вы тут часта бываеце? 0
V--tut -has-a --------? V- t-- c----- b-------- V- t-t c-a-t- b-v-e-s-? ----------------------- Vy tut chasta byvaetse?
Ne, jsem tu poprvé. Н-, ц---р -ер-ы --з. Н-- ц---- п---- р--- Н-, ц-п-р п-р-ы р-з- -------------------- Не, цяпер першы раз. 0
Ne, ---aper -e---- -az. N-- t------ p----- r--- N-, t-y-p-r p-r-h- r-z- ----------------------- Ne, tsyaper pershy raz.
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Я --т я-чэ --ко-і-не -ыў / не--ыла. Я т-- я--- н----- н- б-- / н- б---- Я т-т я-ч- н-к-л- н- б-ў / н- б-л-. ----------------------------------- Я тут яшчэ ніколі не быў / не была. 0
Y---ut -ash-he n-kol- ne-----/ ne-b--a. Y- t-- y------ n----- n- b-- / n- b---- Y- t-t y-s-c-e n-k-l- n- b-u / n- b-l-. --------------------------------------- Ya tut yashche nіkolі ne byu / ne byla.
Tančíte? Вы-т-н----е? В- т-------- В- т-н-у-ц-? ------------ Вы танцуеце? 0
V-----tsuetse? V- t---------- V- t-n-s-e-s-? -------------- Vy tantsuetse?
Možná později. Можа-бы-ь, -а----. М--- б---- п------ М-ж- б-ц-, п-з-е-. ------------------ Можа быць, пазней. 0
M-zh--b----,-p--n-y. M---- b----- p------ M-z-a b-t-’- p-z-e-. -------------------- Mozha byts’, pazney.
Neumím moc dobře tancovat. Я--е-вел-мі д-б----а-цую. Я н- в----- д---- т------ Я н- в-л-м- д-б-а т-н-у-. ------------------------- Я не вельмі добра танцую. 0
Y--n- ----mі-d--r- -an-s---. Y- n- v----- d---- t-------- Y- n- v-l-m- d-b-a t-n-s-y-. ---------------------------- Ya ne vel’mі dobra tantsuyu.
To je úplně jednoduché. Гэ-а-----м---оста. Г--- з---- п------ Г-т- з-с-м п-о-т-. ------------------ Гэта зусім проста. 0
G--a--usі---r----. G--- z---- p------ G-t- z-s-m p-o-t-. ------------------ Geta zusіm prosta.
Ukážu vám to. Я-Ва- па-аж-. Я В-- п------ Я В-м п-к-ж-. ------------- Я Вам пакажу. 0
Y--V-m-----z-u. Y- V-- p------- Y- V-m p-k-z-u- --------------- Ya Vam pakazhu.
Ne, až někdy jindy. Не, леп- ін-ым -аз-м. Н-- л--- і---- р----- Н-, л-п- і-ш-м р-з-м- --------------------- Не, лепш іншым разам. 0
Ne, l--sh--ns-ym-ra---. N-- l---- і----- r----- N-, l-p-h і-s-y- r-z-m- ----------------------- Ne, lepsh іnshym razam.
Čekáte na někoho? Вы кагос-ц---ак-ец-? В- к------- ч------- В- к-г-с-ц- ч-к-е-е- -------------------- Вы кагосьці чакаеце? 0
Vy-ka-os’t---cha--e-s-? V- k-------- c--------- V- k-g-s-t-і c-a-a-t-e- ----------------------- Vy kagos’tsі chakaetse?
Ano, na svého přítele. Т--, ма-г--ся-р-. Т--- м---- с----- Т-к- м-й-о с-б-а- ----------------- Так, майго сябра. 0
T-k- ma-go--ya-r-. T--- m---- s------ T-k- m-y-o s-a-r-. ------------------ Tak, maygo syabra.
Tamhle zrovna přichází! А в-с- -н ід--------- -а --м-. А в--- ё- і---- з---- з- В---- А в-с- ё- і-з-, з-а-у з- В-м-. ------------------------------ А вось ён ідзе, ззаду за Вамі. 0
A vos’-yo- і------za-- z- --m-. A v--- y-- і---- z---- z- V---- A v-s- y-n і-z-, z-a-u z- V-m-. ------------------------------- A vos’ yon іdze, zzadu za Vamі.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!