Konverzační příručka

cs Prohlídka města   »   be Экскурсія па горадзе

42 [čtyřicet dva]

Prohlídka města

Prohlídka města

42 [сорак два]

42 [sorak dva]

Экскурсія па горадзе

[Ekskursіya pa goradze]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Je tržnice otevřena v neděli? Ці-ад-ры----ын-к-п- -я-зе--х? Ц- а------ р---- п- н-------- Ц- а-к-ы-ы р-н-к п- н-д-е-я-? ----------------------------- Ці адкрыты рынак па нядзелях? 0
T-і ad--y-y-ryn-- p--n-ad----a-h? T-- a------ r---- p- n----------- T-і a-k-y-y r-n-k p- n-a-z-l-a-h- --------------------------------- Tsі adkryty rynak pa nyadzelyakh?
Je výstaviště otevřeno v pondělí? Ці --кр-т- --р-аш -а ---я-з-лках? Ц- а------ к----- п- п----------- Ц- а-к-ы-ы к-р-а- п- п-н-д-е-к-х- --------------------------------- Ці адкрыты кірмаш па панядзелках? 0
Ts----k-yt--kіr-a-- -a--an--d--l---h? T-- a------ k------ p- p------------- T-і a-k-y-y k-r-a-h p- p-n-a-z-l-a-h- ------------------------------------- Tsі adkryty kіrmash pa panyadzelkakh?
Je výstavní síň otevřena v úterý? Ці ----ы-ая в-ст-----а --т--ка-? Ц- а------- в------ п- а-------- Ц- а-к-ы-а- в-с-а-а п- а-т-р-а-? -------------------------------- Ці адкрытая выстава па аўторках? 0
T-і adkr-ta-a --sta-a-pa-au-o-k-k-? T-- a-------- v------ p- a--------- T-і a-k-y-a-a v-s-a-a p- a-t-r-a-h- ----------------------------------- Tsі adkrytaya vystava pa autorkakh?
Má zoologická zahrada ve středu otevřeno? Ці -д-р--- -а---рк----с--ад--? Ц- а------ з------ п- с------- Ц- а-к-ы-ы з-а-а-к п- с-р-д-х- ------------------------------ Ці адкрыты заапарк па серадах? 0
Ts- a--ry-- -a------p- s--ad-kh? T-- a------ z------ p- s-------- T-і a-k-y-y z-a-a-k p- s-r-d-k-? -------------------------------- Tsі adkryty zaapark pa seradakh?
Má muzeum ve čtvrtek otevřeno? Ці адкры-- м---й-па -----рг-х? Ц- а------ м---- п- ч--------- Ц- а-к-ы-ы м-з-й п- ч-ц-я-г-х- ------------------------------ Ці адкрыты музей па чацвяргах? 0
T-і -d-ry-y--u--y pa --at--y-r-a--? T-- a------ m---- p- c------------- T-і a-k-y-y m-z-y p- c-a-s-y-r-a-h- ----------------------------------- Tsі adkryty muzey pa chatsvyargakh?
Má galerie v pátek otevřeno? Ці------т---г-ле--- па --тн-ц--? Ц- а------- г------ п- п-------- Ц- а-к-ы-а- г-л-р-я п- п-т-і-а-? -------------------------------- Ці адкрытая галерэя па пятніцах? 0
T-----kry--y--g-le-ey- p- --a-nі--ak-? T-- a-------- g------- p- p----------- T-і a-k-y-a-a g-l-r-y- p- p-a-n-t-a-h- -------------------------------------- Tsі adkrytaya galereya pa pyatnіtsakh?
Může se tady fotografovat? Ц--дазв--ен- -ата-р--ав-ць? Ц- д-------- ф------------- Ц- д-з-о-е-а ф-т-г-а-а-а-ь- --------------------------- Ці дазволена фатаграфаваць? 0
T-і--az-olena f-t-gra---a-s-? T-- d-------- f-------------- T-і d-z-o-e-a f-t-g-a-a-a-s-? ----------------------------- Tsі dazvolena fatagrafavats’?
Musí se platit vstup? Ці --------ла----ь ув--о-? Ц- т---- а-------- у------ Ц- т-э-а а-л-ч-а-ь у-а-о-? -------------------------- Ці трэба аплачваць уваход? 0
Ts----e-- -p--ch--t-’ u-a----? T-- t---- a---------- u------- T-і t-e-a a-l-c-v-t-’ u-a-h-d- ------------------------------ Tsі treba aplachvats’ uvakhod?
Kolik stojí vstup? Колькі -аштуе -ваход? К----- к----- ў------ К-л-к- к-ш-у- ў-а-о-? --------------------- Колькі каштуе ўваход? 0
Kol’k---a----e-uv-kh-d? K----- k------ u------- K-l-k- k-s-t-e u-a-h-d- ----------------------- Kol’kі kashtue uvakhod?
Poskytuje se skupinová sleva? Ц- -с-ь---ід---для г-у-? Ц- ё--- с----- д-- г---- Ц- ё-ц- с-і-к- д-я г-у-? ------------------------ Ці ёсць скідка для груп? 0
Tsі yo-ts’ s-іdka--lya -rup? T-- y----- s----- d--- g---- T-і y-s-s- s-і-k- d-y- g-u-? ---------------------------- Tsі yosts’ skіdka dlya grup?
Poskytuje se sleva pro děti? Ці--сц- -кідка дл- д--це-? Ц- ё--- с----- д-- д------ Ц- ё-ц- с-і-к- д-я д-я-е-? -------------------------- Ці ёсць скідка для дзяцей? 0
Ts---------sk--k- ---a -zyatse-? T-- y----- s----- d--- d-------- T-і y-s-s- s-і-k- d-y- d-y-t-e-? -------------------------------- Tsі yosts’ skіdka dlya dzyatsey?
Poskytuje se studentská sleva? Ці--сц- скі--а --- с--д--таў? Ц- ё--- с----- д-- с--------- Ц- ё-ц- с-і-к- д-я с-у-э-т-ў- ----------------------------- Ці ёсць скідка для студэнтаў? 0
Tsі yo---- s----- d-y- st-d---a-? T-- y----- s----- d--- s--------- T-і y-s-s- s-і-k- d-y- s-u-e-t-u- --------------------------------- Tsі yosts’ skіdka dlya studentau?
Co je to za budovu? Ш-- ------а бу--н-к? Ш-- г--- з- б------- Ш-о г-т- з- б-д-н-к- -------------------- Што гэта за будынак? 0
Sh-o---ta -- ---yna-? S--- g--- z- b------- S-t- g-t- z- b-d-n-k- --------------------- Shto geta za budynak?
Jak stará je ta budova? К-лькі--ад-ў ----нку? К----- г---- б------- К-л-к- г-д-ў б-д-н-у- --------------------- Колькі гадоў будынку? 0
K-l’k- ---ou --d--ku? K----- g---- b------- K-l-k- g-d-u b-d-n-u- --------------------- Kol’kі gadou budynku?
Kdo tu budovu postavil? Хто-па-----а- -------? Х-- п-------- б------- Х-о п-б-д-в-ў б-д-н-к- ---------------------- Хто пабудаваў будынак? 0
Kht- -a--davau-bu--nak? K--- p-------- b------- K-t- p-b-d-v-u b-d-n-k- ----------------------- Khto pabudavau budynak?
Zajímám se o architekturu. Я цік-------архі--к-урай. Я ц-------- а------------ Я ц-к-ў-ю-я а-х-т-к-у-а-. ------------------------- Я цікаўлюся архітэктурай. 0
Ya----kau---sya ar--і---tur--. Y- t----------- a------------- Y- t-і-a-l-u-y- a-k-і-e-t-r-y- ------------------------------ Ya tsіkaulyusya arkhіtekturay.
Zajímám se o umění. Я-ціка---с- -а-т-ц----. Я ц-------- м---------- Я ц-к-ў-ю-я м-с-а-т-а-. ----------------------- Я цікаўлюся мастацтвам. 0
Ya -sіkau--usya----t-t--v-m. Y- t----------- m----------- Y- t-і-a-l-u-y- m-s-a-s-v-m- ---------------------------- Ya tsіkaulyusya mastatstvam.
Zajímám se o malířství. Я ц--а-л-ся-ж-вапіс-м. Я ц-------- ж--------- Я ц-к-ў-ю-я ж-в-п-с-м- ---------------------- Я цікаўлюся жывапісам. 0
Y----іk-u--u--a --yvapіsam. Y- t----------- z---------- Y- t-і-a-l-u-y- z-y-a-і-a-. --------------------------- Ya tsіkaulyusya zhyvapіsam.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Rychlé a pomalé jazyky

Na světě je přes 6 000 jazyků. Všechny mají však stejnou funkci. Pomáhají nám vyměnit si informace. To probíhá v každém jazyce jinak. Neboť každý jazyk se řídí svými vlastními pravidly. Rychlost, kterou se hovoří, se také liší. To prokázali jazykovědci v četných studiích. Za tímto účelem byly krátké texty přeloženy do více jazyků. Rodilí mluvčí pak tyto texty nahlas přečetli. Výsledky byly jednoznačné. Japonština a španělština jsou nejrychlejšími jazyky. V těchto jazycích se vysloví téměř 8 slabik za vteřinu. Číňané mluví mnohem pomaleji. Vysloví v průměru pouze 5 slabik za minutu. Rychlost závisí na složitosti slabik. Pokud jsou slabiky složité, je mluvení delší. Například v němčině má slabika průměrně tři hlásky. Proto je němčina relativně pomalá. Mluvit rychle však neznamená, že si toho lidé více sdělí. Právě naopak! Ve slabikách, které jsou vyslovovány rychle, je obsaženo jen málo informací. Přestože tedy Japonci mluví rychle, předávají si málo informací. Naproti tomu „pomalí” Číňané vyjádří málo slovy hodně věcí. Anglické slabiky obsahují také mnoho informací. Zajímavé je, že všechny zkoumané jazyky jsou téměř stejně efektivní! To znamená, že kdo mluví pomaleji, řekne více. A kdo mluví rychleji, potřebuje více slov. V konečném důsledku tedy všichni dosáhnou cíle ve stejném čase...