Konverzační příručka

cs V taxíku   »   be У таксi

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [трыццаць восем]

38 [trytstsats’ vosem]

У таксi

[U taksi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. Вык--чц-,-------а-к---т-к--. В-------- к--- л----- т----- В-к-і-ц-, к-л- л-с-а- т-к-i- ---------------------------- Выклічце, калі ласка, таксi. 0
Vykl--h--e, --lі la--a-----si. V---------- k--- l----- t----- V-k-і-h-s-, k-l- l-s-a- t-k-i- ------------------------------ Vyklіchtse, kalі laska, taksi.
Kolik to stojí na nádraží? К---кі-к-штуе-д--х-ць -----кз---? К----- к----- д------ д- в------- К-л-к- к-ш-у- д-е-а-ь д- в-к-а-а- --------------------------------- Колькі каштуе даехаць да вакзала? 0
K-l-kі ka----- d------s--d- -ak-a--? K----- k------ d-------- d- v------- K-l-k- k-s-t-e d-e-h-t-’ d- v-k-a-a- ------------------------------------ Kol’kі kashtue daekhats’ da vakzala?
Kolik to stojí na letiště? К-л----кашт-- --е------а а-рапо---? К----- к----- д------ д- а--------- К-л-к- к-ш-у- д-е-а-ь д- а-р-п-р-а- ----------------------------------- Колькі каштуе даехаць да аэрапорта? 0
K--’---k------ da-k------------ap-r-a? K----- k------ d-------- d- a--------- K-l-k- k-s-t-e d-e-h-t-’ d- a-r-p-r-a- -------------------------------------- Kol’kі kashtue daekhats’ da aeraporta?
Pořád rovně, prosím. Кал---ас-а, -а----с-. К--- л----- н-------- К-л- л-с-а- н-ў-р-с-. --------------------- Калі ласка, наўпрост. 0
Ka-і-----a--nau-----. K--- l----- n-------- K-l- l-s-a- n-u-r-s-. --------------------- Kalі laska, nauprost.
Zde doprava, prosím. Кал---а-ка---у- -а---ва. К--- л----- т-- н------- К-л- л-с-а- т-т н-п-а-а- ------------------------ Калі ласка, тут направа. 0
Ka-і--aska--tu--n-prava. K--- l----- t-- n------- K-l- l-s-a- t-t n-p-a-a- ------------------------ Kalі laska, tut naprava.
Na rohu doleva, prosím. К-лі-л--ка, ----н-----у-на---а. К--- л----- т-- н- р--- н------ К-л- л-с-а- т-м н- р-г- н-л-в-. ------------------------------- Калі ласка, там на рагу налева. 0
Kalі -a---,-t-- -a--ag--n-l---. K--- l----- t-- n- r--- n------ K-l- l-s-a- t-m n- r-g- n-l-v-. ------------------------------- Kalі laska, tam na ragu naleva.
Mám naspěch. Я --я---с-. Я с-------- Я с-я-а-с-. ----------- Я спяшаюся. 0
Ya-sp-a---yusy-. Y- s------------ Y- s-y-s-a-u-y-. ---------------- Ya spyashayusya.
Mám čas. У---------ь -ас. У м--- ё--- ч--- У м-н- ё-ц- ч-с- ---------------- У мяне ёсць час. 0
U-myane -o---’--has. U m---- y----- c---- U m-a-e y-s-s- c-a-. -------------------- U myane yosts’ chas.
Jeďte, prosím, pomaleji. Ка-і -ас--- е-з--е----оль-е-. К--- л----- е----- п--------- К-л- л-с-а- е-з-ц- п-в-л-н-й- ----------------------------- Калі ласка, едзьце павольней. 0
K--і--ask----e---t---p--ol’ne-. K--- l----- y------- p--------- K-l- l-s-a- y-d-’-s- p-v-l-n-y- ------------------------------- Kalі laska, yedz’tse pavol’ney.
Zastavte zde, prosím. Калі--а--а- -пын----т-т. К--- л----- с------ т--- К-л- л-с-а- с-ы-і-е т-т- ------------------------ Калі ласка, спыніце тут. 0
K--- -as-a,--pyn-------t. K--- l----- s------- t--- K-l- l-s-a- s-y-і-s- t-t- ------------------------- Kalі laska, spynіtse tut.
Počkejte chvilku, prosím. Па-а-а-ц--х---інку--калі-ласка. П-------- х-------- к--- л----- П-ч-к-й-е х-і-і-к-, к-л- л-с-а- ------------------------------- Пачакайце хвілінку, калі ласка. 0
P----ka---e --vіlіnku,-ka-і------. P---------- k--------- k--- l----- P-c-a-a-t-e k-v-l-n-u- k-l- l-s-a- ---------------------------------- Pachakaytse khvіlіnku, kalі laska.
Jsem hned zpátky. Я--у-ка---рнус-. Я х---- в------- Я х-т-а в-р-у-я- ---------------- Я хутка вярнуся. 0
Y---h-tka ---rn-sy-. Y- k----- v--------- Y- k-u-k- v-a-n-s-a- -------------------- Ya khutka vyarnusya.
Prosím, dejte mi účet. Да-це м-е--к--і-л-ска--кв--а---ю. Д---- м--- к--- л----- к--------- Д-й-е м-е- к-л- л-с-а- к-і-а-ц-ю- --------------------------------- Дайце мне, калі ласка, квітанцыю. 0
D--tse-m-e, k-lі ----a- k---an---yu. D----- m--- k--- l----- k----------- D-y-s- m-e- k-l- l-s-a- k-і-a-t-y-u- ------------------------------------ Daytse mne, kalі laska, kvіtantsyyu.
Nemám drobné. У-мя-е -я-а -----зі. У м--- н--- д------- У м-н- н-м- д-о-я-і- -------------------- У мяне няма дробязі. 0
U -y--e ny--a -robyaz-. U m---- n---- d-------- U m-a-e n-a-a d-o-y-z-. ----------------------- U myane nyama drobyazі.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Усё нар-альн-,----т- -ак-н-----а--. У-- н--------- р---- п------- с---- У-ё н-р-а-ь-а- р-ш-у п-к-н-ц- с-б-. ----------------------------------- Усё нармальна, рэшту пакіньце сабе. 0
Use-n----l-na, re-h-u -----’t-e-s---. U-- n--------- r----- p-------- s---- U-e n-r-a-’-a- r-s-t- p-k-n-t-e s-b-. ------------------------------------- Use narmal’na, reshtu pakіn’tse sabe.
Zavezte mě na tuto adresu. А----і---мян-- ка-----с-а- -а-г--ым а--ас-. А------- м---- к--- л----- п- г---- а------ А-в-з-ц- м-н-, к-л- л-с-а- п- г-т-м а-р-с-. ------------------------------------------- Адвязіце мяне, калі ласка, па гэтым адрасе. 0
Advyazіtse --a-e,--a-- l-sk-,-p- g---- --rase. A--------- m----- k--- l----- p- g---- a------ A-v-a-і-s- m-a-e- k-l- l-s-a- p- g-t-m a-r-s-. ---------------------------------------------- Advyazіtse myane, kalі laska, pa getym adrase.
Odvezte mě do mého hotelu. А-вяз-ц--мя-е,--ал- -аска- ---м-ё--------іцы. А------- м---- к--- л----- д- м--- г--------- А-в-з-ц- м-н-, к-л- л-с-а- д- м-ё- г-с-і-і-ы- --------------------------------------------- Адвязіце мяне, калі ласка, да маёй гасцініцы. 0
Adv-a-і-se my---, --l- las-a- ----a---ga-ts--і-sy. A--------- m----- k--- l----- d- m--- g----------- A-v-a-і-s- m-a-e- k-l- l-s-a- d- m-e- g-s-s-n-t-y- -------------------------------------------------- Advyazіtse myane, kalі laska, da maey gastsіnіtsy.
Odvezte mě na pláž. А--я--це----е---алі-л-с-а-----п-я-. А------- м---- к--- л----- н- п---- А-в-з-ц- м-н-, к-л- л-с-а- н- п-я-. ----------------------------------- Адвязіце мяне, калі ласка, на пляж. 0
Advya-і-s- --ane- -a---las-a---a ------. A--------- m----- k--- l----- n- p------ A-v-a-і-s- m-a-e- k-l- l-s-a- n- p-y-z-. ---------------------------------------- Advyazіtse myane, kalі laska, na plyazh.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?