Konverzační příručka

cs Ptáme se na cestu   »   be Пытацца пра дарогу

40 [čtyřicet]

Ptáme se na cestu

Ptáme se na cestu

40 [сорак]

40 [sorak]

Пытацца пра дарогу

[Pytatstsa pra darogu]

čeština běloruština Poslouchat Více
Promiňte! Пр------! Прабачце! 0
P---------! Pr--------! Prabachtse! P-a-a-h-s-! ----------!
Můžete mi pomoci? Не м---- б В- м-- п------? Не маглі б Вы мне памагчы? 0
N- m---- b V- m-- p-------? Ne m---- b V- m-- p-------? Ne maglі b Vy mne pamagchy? N- m-g-і b V- m-e p-m-g-h-? --------------------------?
Kde je tady nějaká dobrá restaurace? Дз- т-- ё--- д---- р-------? Дзе тут ёсць добры рэстаран? 0
D-- t-- y----’ d---- r-------? Dz- t-- y----- d---- r-------? Dze tut yosts’ dobry restaran? D-e t-t y-s-s’ d-b-y r-s-a-a-? -------------’---------------?
Na rohu zahněte doleva. Па------- з- р-- н-----. Павярніце за рог налева. 0
P---------- z- r-- n-----. Pa--------- z- r-- n-----. Pavyarnіtse za rog naleva. P-v-a-n-t-e z- r-g n-l-v-. -------------------------.
Pak běžte kousek rovně. По--- т---- п-------- п----. Потым трохі прайдзіце прама. 0
P---- t----- p--------- p----. Po--- t----- p--------- p----. Potym trokhі praydzіtse prama. P-t-m t-o-h- p-a-d-і-s- p-a-a. -----------------------------.
A potom běžte sto metrů doprava. По--- з------- н------ і п-------- с-- м-----. Потым звярніце направа і прайдзіце сто метраў. 0
P---- z--------- n------ і p--------- s-- m-----. Po--- z--------- n------ і p--------- s-- m-----. Potym zvyarnіtse naprava і praydzіtse sto metrau. P-t-m z-y-r-і-s- n-p-a-a і p-a-d-і-s- s-o m-t-a-. ------------------------------------------------.
Můžete jet i autobusem. Та----- В- м----- с---- н- а------. Таксама Вы можаце сесці на аўтобус. 0
T------ V- m------- s----- n- a------. Ta----- V- m------- s----- n- a------. Taksama Vy mozhatse sestsі na autobus. T-k-a-a V- m-z-a-s- s-s-s- n- a-t-b-s. -------------------------------------.
Můžete jet i tramvají. Та----- В- м----- с---- н- т------. Таксама Вы можаце сесці на трамвай. 0
T------ V- m------- s----- n- t------. Ta----- V- m------- s----- n- t------. Taksama Vy mozhatse sestsі na tramvay. T-k-a-a V- m-z-a-s- s-s-s- n- t-a-v-y. -------------------------------------.
Můžete jet za mnou. Та----- В- м----- п----- п------- з- м---. Таксама Вы можаце проста праехаць за мной. 0
T------ V- m------- p----- p--------’ z- m---. Ta----- V- m------- p----- p--------- z- m---. Taksama Vy mozhatse prosta praekhats’ za mnoy. T-k-a-a V- m-z-a-s- p-o-t- p-a-k-a-s’ z- m-o-. ------------------------------------’--------.
Jak se dostanu k fotbalovému stadiónu? Як м-- п------ д- ф---------- с-------? Як мне прайсці да футбольнага стадыёна? 0
Y-- m-- p------- d- f-----’n--- s-------? Ya- m-- p------- d- f---------- s-------? Yak mne praystsі da futbol’naga stadyena? Y-k m-e p-a-s-s- d- f-t-o-’n-g- s-a-y-n-? --------------------------’-------------?
Přejeďte přes most! Пе-------- п--- м---! Перайдзіце праз мост! 0
P---------- p--- m---! Pe--------- p--- m---! Peraydzіtse praz most! P-r-y-z-t-e p-a- m-s-! ---------------------!
Projeďte tunelem! Пр------- п--- т-----! Праедзьце праз тунэль! 0
P-----’t-- p--- t----’! Pr-------- p--- t-----! Praedz’tse praz tunel’! P-a-d-’t-e p-a- t-n-l’! ------’--------------’!
Jeďte ke třetímu semaforu. Пр------- д- т------ с---------. Праедзьце да трэцяга святлафора. 0
P-----’t-- d- t-------- s----------. Pr-------- d- t-------- s----------. Praedz’tse da tretsyaga svyatlafora. P-a-d-’t-e d- t-e-s-a-a s-y-t-a-o-a. ------’----------------------------.
Potom odbočte na první doprava. По--- з------- н- п----- п------- н------. Потым звярніце на першым павароце направа. 0
P---- z--------- n- p------ p-------- n------. Po--- z--------- n- p------ p-------- n------. Potym zvyarnіtse na pershym pavarotse naprava. P-t-m z-y-r-і-s- n- p-r-h-m p-v-r-t-e n-p-a-a. ---------------------------------------------.
Pak projeďte rovně nejbližší křižovatku. По--- п-------- н------- н-------- с----------. Потым праедзьце наўпрост наступнае скрыжаванне. 0
P---- p-----’t-- n------- n-------- s-----------. Po--- p--------- n------- n-------- s-----------. Potym praedz’tse nauprost nastupnae skryzhavanne. P-t-m p-a-d-’t-e n-u-r-s- n-s-u-n-e s-r-z-a-a-n-. ------------’-----------------------------------.
Promiňte, jak se dostanu na letiště? Пр--- п---------- я- м-- т------ у а-------? Прашу прабачэння, як мне трапіць у аэрапорт? 0
P----- p-----------, y-- m-- t------’ u a-------? Pr---- p------------ y-- m-- t------- u a-------? Prashu prabachennya, yak mne trapіts’ u aeraport? P-a-h- p-a-a-h-n-y-, y-k m-e t-a-і-s’ u a-r-p-r-? -------------------,----------------’-----------?
Nejlepší bude, když pojedete metrem. На----- п-------- н- м----. Найлепш праедзьце на метро. 0
N------- p-----’t-- n- m----. Na------ p--------- n- m----. Naylepsh praedz’tse na metro. N-y-e-s- p-a-d-’t-e n- m-t-o. ---------------’------------.
Jeďte na konečnou. Пр---- п-------- д- к------- с------. Проста праедзьце да канцавой станцыі. 0
P----- p-----’t-- d- k-------- s-------. Pr---- p--------- d- k-------- s-------. Prosta praedz’tse da kantsavoy stantsyі. P-o-t- p-a-d-’t-e d- k-n-s-v-y s-a-t-y-. -------------’-------------------------.

Jazyk zvířat

Chceme-li se vyjádřit, použijeme svou řeč. Také zvířata mají svůj vlastní jazyk. A používají jej stejně jako lidé. To znamená, že spolu komunikují za účelem výměny informací. V zásadě má každý druh zvířat určitý jazyk. Dokonce termiti se mezi sebou dorozumívají. Jsou-li v nebezpečí, hází svým tělem o zem. Navzájem se tak varují. Jiná zvířata zase pískají, když se blíží nepřítel. Včely spolu komunikují tancem. Ukazují tak jiným včelám, kde seženou něco k jídlu. Velryby vydávají zvuk, který je slyšet na 5 000 kilometrů. Tímto zvláštním zpěvem spolu komunikují. Také sloni vydávají různé akustické signály. Člověk je ale neslyší. Většina jazyků zvířat je velmi komplikovaná. Skládá se z kombinace různých znaků. Používají se tedy akustické, chemické a optické signály. Kromě toho používají zvířata různá gesta. Jazyku domácích zvířat se člověk již naučil. Ví, co potěší jeho psa. Pozná také, když chtějí být kočky samy. Psi a kočky hovoří ale každý jiným jazykem. Mnoho znaků dokonce vyjadřuje pravý opak. Dlouho se věřilo, že tato dvě zvířata se prostě nemají ráda. Ale oni si jen špatně rozumějí. To vede k problémům mezi psy a kočkami. I zvířata se tedy hádají kvůli nedorozumění…