Konverzační příručka

cs Činnosti   »   be Род заняткаў

13 [třináct]

Činnosti

Činnosti

13 [трынаццаць]

13 [trynatstsats’]

Род заняткаў

[Rod zanyatkau]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Co dělá Marta? Чым з-й--е--а --р-а? Ч-- з-------- М----- Ч-м з-й-а-ц-а М-р-а- -------------------- Чым займаецца Марта? 0
C------yma--sts- ----a? C--- z---------- M----- C-y- z-y-a-t-t-a M-r-a- ----------------------- Chym zaymaetstsa Marta?
Pracuje v kanceláři. Ян- працу----о-і-е. Я-- п----- ў о----- Я-а п-а-у- ў о-і-е- ------------------- Яна працуе ў офісе. 0
Ya-a -r--s-e-- --іs-. Y--- p------ u o----- Y-n- p-a-s-e u o-і-e- --------------------- Yana pratsue u ofіse.
Pracuje s počítačem. Я-а -р-цуе з----мп’--эра-. Я-- п----- з- к----------- Я-а п-а-у- з- к-м-’-т-р-м- -------------------------- Яна працуе за камп’ютэрам. 0
Ya-a-pra-su---- --mp’-ut-r--. Y--- p------ z- k------------ Y-n- p-a-s-e z- k-m-’-u-e-a-. ----------------------------- Yana pratsue za kamp’yuteram.
Kde je Marta? Дзе --рт-? Д-- М----- Д-е М-р-а- ---------- Дзе Марта? 0
D-e -a--a? D-- M----- D-e M-r-a- ---------- Dze Marta?
V kině. У кі-о. У к---- У к-н-. ------- У кіно. 0
U kіno. U k---- U k-n-. ------- U kіno.
Dívá se na film. Я-а-гл-дз-ц- -і-ь-. Я-- г------- ф----- Я-а г-я-з-ц- ф-л-м- ------------------- Яна глядзіць фільм. 0
Y--a--l--d---s’-f----. Y--- g--------- f----- Y-n- g-y-d-і-s- f-l-m- ---------------------- Yana glyadzіts’ fіl’m.
Co dělá Petr? Ч-м---йм--цца --тэ-? Ч-- з-------- П----- Ч-м з-й-а-ц-а П-т-р- -------------------- Чым займаецца Петэр? 0
C-ym za--aet--sa -e--r? C--- z---------- P----- C-y- z-y-a-t-t-a P-t-r- ----------------------- Chym zaymaetstsa Peter?
Studuje na univerzitě. Ён вуч-ц-а в--ун------т--е. Ё- в------ в- у------------ Ё- в-ч-ц-а в- у-і-е-с-т-ц-. --------------------------- Ён вучыцца ва універсітэце. 0
E----c-yts-s- v- un--e---t--se. E- v--------- v- u------------- E- v-c-y-s-s- v- u-і-e-s-t-t-e- ------------------------------- En vuchytstsa va unіversіtetse.
Studuje jazyky. Ё- -ы-у--е--о-ы. Ё- в------ м---- Ё- в-в-ч-е м-в-. ---------------- Ён вывучае мовы. 0
En---v-c-a- -ovy. E- v------- m---- E- v-v-c-a- m-v-. ----------------- En vyvuchae movy.
Kde je Petr? Д-- П-т-р? Д-- П----- Д-е П-т-р- ---------- Дзе Петэр? 0
D-e-Pete-? D-- P----- D-e P-t-r- ---------- Dze Peter?
V kavárně. У-к--я--і. У к------- У к-в-р-і- ---------- У кавярні. 0
U kavya-nі. U k-------- U k-v-a-n-. ----------- U kavyarnі.
Pije kávu. Ё- п-е к-ву. Ё- п-- к---- Ё- п-е к-в-. ------------ Ён п’е каву. 0
En-p-----vu. E- p-- k---- E- p-e k-v-. ------------ En p’e kavu.
Kam chodí rádi / rády? К-д---н---юб-ць ха---ць? К--- я-- л----- х------- К-д- я-ы л-б-ц- х-д-і-ь- ------------------------ Куды яны любяць хадзіць? 0
K-d- y-n--l----ats------z-ts-? K--- y--- l-------- k--------- K-d- y-n- l-u-y-t-’ k-a-z-t-’- ------------------------------ Kudy yany lyubyats’ khadzіts’?
Na koncert. На к--цэ--. Н- к------- Н- к-н-э-т- ----------- На канцэрт. 0
Na-ka------. N- k-------- N- k-n-s-r-. ------------ Na kantsert.
Poslouchají rádi hudbu. Я-- ---я-ь -луха-----з-к-. Я-- л----- с------ м------ Я-ы л-б-ц- с-у-а-ь м-з-к-. -------------------------- Яны любяць слухаць музыку. 0
Y----ly--y--s- slu-h--s--m-----. Y--- l-------- s-------- m------ Y-n- l-u-y-t-’ s-u-h-t-’ m-z-k-. -------------------------------- Yany lyubyats’ slukhats’ muzyku.
Kam chodí neradi / nerady? Ку---я-ы не -юбя-----дзіць? К--- я-- н- л----- х------- К-д- я-ы н- л-б-ц- х-д-і-ь- --------------------------- Куды яны не любяць хадзіць? 0
K--y-yan- -- ly--ya--’--h-dz-t-’? K--- y--- n- l-------- k--------- K-d- y-n- n- l-u-y-t-’ k-a-z-t-’- --------------------------------- Kudy yany ne lyubyats’ khadzіts’?
Na diskotéku. На---с---эк-. Н- д--------- Н- д-с-а-э-у- ------------- На дыскатэку. 0
N-----k----u. N- d--------- N- d-s-a-e-u- ------------- Na dyskateku.
Neradi tančí. І--н--п-даб-ецц- ----ав---. І- н- п--------- т--------- І- н- п-д-б-е-ц- т-н-а-а-ь- --------------------------- Ім не падабаецца танцаваць. 0
Іm -e -a--b-e-------a-t--vats-. І- n- p----------- t----------- І- n- p-d-b-e-s-s- t-n-s-v-t-’- ------------------------------- Іm ne padabaetstsa tantsavats’.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kreolské jazyky

Věděli jste, že němčinou se mluví i v Jižním Pacifiku? To je skutečně pravda! V částech Papui-Nové Guinei a Austrálie lidé hovoří Unserdeutch. Jde o kreolský jazyk. Kreolské jazyky vznikají v kontaktních jazykových situacích. Tedy tehdy, jestliže se vyskytne několik různých jazyků najednou. Mnoho kreolských jazyků mezitím téměř vymřelo. Na celém světě však stále hovoří kreolsky 15 miliónů lidí. Kreolské jazyky jsou stále i mateřštinou. U jazyků pidžin je to jinak. Jazyky pidžin jsou velmi redukované jazykové formy. Slouží jen k velmi jednoduchému dorozumívání. Většina kreolských jazyků vznikla v době kolonizace. Proto mají často základy v evropských jazycích. Jedním z charakteristických prvků kreolských jazyků je omezená slovní zásoba. I kreolské jazyky mají svůj fonologický systém. Jejich gramatika je velmi zjednodušená. Komplikovaná pravidla mluvčí jednoduše ignorují. Každý kreolský jazyk je důležitou součástí národní identity. Proto existuje i mnoho literatury v kreolštině. Pro jazykovědce jsou kreolské jazyky obzvlášť zajímavé. Ukazují totiž, jak jazyky vznikají a znovu vymírají. Na kreolských jazycích lze tento vývoj dobře sledovat. Dokazují také, že jazyk se může měnit a přizpůsobit. Disciplína, která zkoumá kreolské jazyky, se nazývá kreolistika. Jedna z nejznámějších kreolských vět pochází z Jamajky. Proslavil ji Bob Marley - znáte ji? Je to No woman, no cry! (= No, woman, don't cry!)