Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   be Прыналежныя займеннікі 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шэсцьдзесят шэсць]

66 [shests’dzesyat shests’]

Прыналежныя займеннікі 1

[Prynalezhnyya zaymennіkі 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) я –--ой я – м-- я – м-й ------- я – мой 0
ya – -oy y- – m-- y- – m-y -------- ya – moy
Nemůžu najít svůj klíč. Я----знахо--- ---йг----ю--. Я н- з------- с----- к----- Я н- з-а-о-ж- с-а-г- к-ю-а- --------------------------- Я не знаходжу свайго ключа. 0
Y- n- z--kh--z-- -vayg---l--cha. Y- n- z--------- s----- k------- Y- n- z-a-h-d-h- s-a-g- k-y-c-a- -------------------------------- Ya ne znakhodzhu svaygo klyucha.
Nemůžu najít svou jízdenku. Я н--з-аходж- --а-г- -іл--а. Я н- з------- с----- б------ Я н- з-а-о-ж- с-а-г- б-л-т-. ---------------------------- Я не знаходжу свайго білета. 0
Ya-ne -na--o--hu-sv---o bі-et-. Y- n- z--------- s----- b------ Y- n- z-a-h-d-h- s-a-g- b-l-t-. ------------------------------- Ya ne znakhodzhu svaygo bіleta.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ты – -вой т- – т--- т- – т-о- --------- ты – твой 0
t--–-tvoy t- – t--- t- – t-o- --------- ty – tvoy
Našel jsi svůj klíč? Т-----йш----во- кл-ч? Т- з------ с--- к---- Т- з-а-ш-ў с-о- к-ю-? --------------------- Ты знайшоў свой ключ? 0
Ty -n--sh-u -v-y-kl-uch? T- z------- s--- k------ T- z-a-s-o- s-o- k-y-c-? ------------------------ Ty znayshou svoy klyuch?
Našel jsi svou jízdenku? Т- з-айшо- -в-й б-л--? Т- з------ с--- б----- Т- з-а-ш-ў с-о- б-л-т- ---------------------- Ты знайшоў свой білет? 0
Ty-z--ysh---svoy-bіle-? T- z------- s--- b----- T- z-a-s-o- s-o- b-l-t- ----------------------- Ty znayshou svoy bіlet?
on – jeho (svůj / svoje) ён-– я-о ё- – я-- ё- – я-о -------- ён – яго 0
en --y-go e- – y--- e- – y-g- --------- en – yago
Nevíš, kde je jeho klíč? Т- -е-а-ш--д---яг- --ю-? Т- в------ д-- я-- к---- Т- в-д-е-, д-е я-о к-ю-? ------------------------ Ты ведаеш, дзе яго ключ? 0
T- v-d----,--ze ---o k-----? T- v------- d-- y--- k------ T- v-d-e-h- d-e y-g- k-y-c-? ---------------------------- Ty vedaesh, dze yago klyuch?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Ты-веда-ш- --е яг- ---ет? Т- в------ д-- я-- б----- Т- в-д-е-, д-е я-о б-л-т- ------------------------- Ты ведаеш, дзе яго білет? 0
Ty v-----h, d-- ------іlet? T- v------- d-- y--- b----- T- v-d-e-h- d-e y-g- b-l-t- --------------------------- Ty vedaesh, dze yago bіlet?
ona – její (svůj / svoje) ян- – яе я-- – я- я-а – я- -------- яна – яе 0
y-n--–---ye y--- – y--- y-n- – y-y- ----------- yana – yaye
Její peníze jsou pryč. Яе--ро---п---а--. Я- г---- п------- Я- г-о-ы п-а-а-і- ----------------- Яе грошы прапалі. 0
Ya-- grosh----a-alі. Y--- g----- p------- Y-y- g-o-h- p-a-a-і- -------------------- Yaye groshy prapalі.
A její kreditní karta je také pryč. І я-------т-а--к-рт-а -а---м- прапа--. І я- к-------- к----- т------ п------- І я- к-э-ы-н-я к-р-к- т-к-а-а п-а-а-а- -------------------------------------- І яе крэдытная картка таксама прапала. 0
І-y-ye kre--tn--- -a--ka t------ -rapa-a. І y--- k--------- k----- t------ p------- І y-y- k-e-y-n-y- k-r-k- t-k-a-a p-a-a-a- ----------------------------------------- І yaye kredytnaya kartka taksama prapala.
my – náš / naše (svůj / svoje) м- – наш м- – н-- м- – н-ш -------- мы – наш 0
my –--a-h m- – n--- m- – n-s- --------- my – nash
Náš dědeček je nemocný. Н-ш-д--д-л- хворы. Н-- д------ х----- Н-ш д-я-у-я х-о-ы- ------------------ Наш дзядуля хворы. 0
Na-- dz-adu-y- k--ory. N--- d-------- k------ N-s- d-y-d-l-a k-v-r-. ---------------------- Nash dzyadulya khvory.
Naše babička je zdravá. Наш--б-буля здаро-ая. Н--- б----- з-------- Н-ш- б-б-л- з-а-о-а-. --------------------- Наша бабуля здаровая. 0
Na-ha----u--a----rov--a. N---- b------ z--------- N-s-a b-b-l-a z-a-o-a-a- ------------------------ Nasha babulya zdarovaya.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) вы-– --ш в- – в-- в- – в-ш -------- вы – ваш 0
v- –-v-sh v- – v--- v- – v-s- --------- vy – vash
Děti, kde je váš tatínek? Д-ец-- д-е-ваш-тата? Д----- д-- в-- т---- Д-е-і- д-е в-ш т-т-? -------------------- Дзеці, дзе ваш тата? 0
Dze-s-, dz- va-h tat-? D------ d-- v--- t---- D-e-s-, d-e v-s- t-t-? ---------------------- Dzetsі, dze vash tata?
Děti, kde je vaše maminka? Дз--і, дзе ---а-ма--? Д----- д-- в--- м---- Д-е-і- д-е в-ш- м-м-? --------------------- Дзеці, дзе ваша мама? 0
D-et----dze -asha---m-? D------ d-- v---- m---- D-e-s-, d-e v-s-a m-m-? ----------------------- Dzetsі, dze vasha mama?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!