Konverzační příručka

cs zdůvodnění 3   »   ro a „argumenta” ceva 3

77 [sedmdesát sedm]

zdůvodnění 3

zdůvodnění 3

77 [şaptezeci şi şapte]

a „argumenta” ceva 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Proč nejíte ten dort? De-c- n- ---caţ--to-t--? De ce nu mâncaţi tortul? D- c- n- m-n-a-i t-r-u-? ------------------------ De ce nu mâncaţi tortul? 0
Musím zhubnout. Tr-------- s--b-s-. Trebuie să slăbesc. T-e-u-e s- s-ă-e-c- ------------------- Trebuie să slăbesc. 0
Nejím ten dort, protože musím zhubnout. N-----m-nân--p----- c---r--u-- -- slă-esc. Nu îl mănânc pentru că trebuie să slăbesc. N- î- m-n-n- p-n-r- c- t-e-u-e s- s-ă-e-c- ------------------------------------------ Nu îl mănânc pentru că trebuie să slăbesc. 0
Proč nepijete to pivo? De ce--- b----b-re-? De ce nu beţi berea? D- c- n- b-ţ- b-r-a- -------------------- De ce nu beţi berea? 0
Musím ještě řídit. Mai --ebu-e-să --nd-c. Mai trebuie să conduc. M-i t-e-u-e s- c-n-u-. ---------------------- Mai trebuie să conduc. 0
Nepiju ho, protože musím ještě řídit. Nu o--ea- p--tru -ă-mai-t-e-u-e -- --ndu-. Nu o beau pentru că mai trebuie să conduc. N- o b-a- p-n-r- c- m-i t-e-u-e s- c-n-u-. ------------------------------------------ Nu o beau pentru că mai trebuie să conduc. 0
Proč nepiješ tu kávu? De--e--u--ei----e---? De ce nu bei cafeaua? D- c- n- b-i c-f-a-a- --------------------- De ce nu bei cafeaua? 0
Je studená. E----r--e. Este rece. E-t- r-c-. ---------- Este rece. 0
Nebudu ji pít, protože je studená. Nu o-beau-p-n--- că es-- r-ce. Nu o beau pentru că este rece. N- o b-a- p-n-r- c- e-t- r-c-. ------------------------------ Nu o beau pentru că este rece. 0
Proč nepiješ ten čaj? D- c- n--be- cea-u-? De ce nu bei ceaiul? D- c- n- b-i c-a-u-? -------------------- De ce nu bei ceaiul? 0
Nemám cukr. Nu am z-h-r. Nu am zahăr. N- a- z-h-r- ------------ Nu am zahăr. 0
Nepiju ten čaj, protože nemám cukr. N---l--e-- -e-t-u -- -u--m z---r. Nu îl beau pentru că nu am zahăr. N- î- b-a- p-n-r- c- n- a- z-h-r- --------------------------------- Nu îl beau pentru că nu am zahăr. 0
Proč nejíte tu polévku? De c-----m-nc-ţ---up-? De ce nu mâncaţi supa? D- c- n- m-n-a-i s-p-? ---------------------- De ce nu mâncaţi supa? 0
Neobjednal jsem si ji. N- am--o-an--t--. Nu am comandat-o. N- a- c-m-n-a---. ----------------- Nu am comandat-o. 0
Nebudu ji jíst, protože jsem si ji neobjednal. Nu-------n--p--t-u-c- -- am co-andat--. Nu o mănânc pentru că nu am comandat-o. N- o m-n-n- p-n-r- c- n- a- c-m-n-a---. --------------------------------------- Nu o mănânc pentru că nu am comandat-o. 0
Proč nejíte to maso? D- ----u mâ-c-ţi -arn-a? De ce nu mâncaţi carnea? D- c- n- m-n-a-i c-r-e-? ------------------------ De ce nu mâncaţi carnea? 0
Jsem vegetarián. Eu-su-- v-getar-an. Eu sunt vegetarian. E- s-n- v-g-t-r-a-. ------------------- Eu sunt vegetarian. 0
Nejím to, protože jsem vegetarián. Nu - ---â-c p----u-c- s--t ----ta-ia-. Nu o mănânc pentru că sunt vegetarian. N- o m-n-n- p-n-r- c- s-n- v-g-t-r-a-. -------------------------------------- Nu o mănânc pentru că sunt vegetarian. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Gesta pomáhají při učení nových slov

Když se učíme slovíčka, má náš mozek spoustu práce. Musí uložit každé nové slovo. Můžete však svému mozku v učení pomoct. A to pomocí gest. Gesta pomáhají naší paměti. Lépe si zapamatuje slova, když zároveň zpracovává i gesta. Jasně to prokázala jedna studie. Vědci nechali studenty učit se slovíčka. Tato slova však ve skutečnosti neexistovala. Byla součástí umělého jazyka. Několik slov se studenti učili pomocí gest. To znamená, že studenti tato slova nejen slyšeli či četli. Pomocí gest také napodobovali význam těchto slov. Při učení byla monitorována činnost jejich mozku. Během pokusu došli vědci k zajímavému závěru. Při učení slovíček pomocí gest bylo aktivnějších více oblastí mozku. Kromě centra řeči projevovaly aktivitu také senzomotorické oblasti. Tato přebytečná mozková aktivita ovlivňuje naši paměť. Při učení pomocí gest se vytvoří komplexní síť. Tyto sítě uchovají nová slova na více místech v mozku. Slovní zásoba je tak zpracovávána efektivněji. Když potom chceme použít určitá slova, náš mozek je rychleji najde. Jsou také lépe uložena. Je ale důležité, aby mělo gesto s takovým slovem spojitost. Náš mozek rozezná, když slovo a gesto k sobě nepatří. Nové objevy mohou vést k novým vyučovacím metodám. Jedinci, kteří toho o jazycích vědí málo, se často učí pomalu. Možná by se jim učilo lépe, kdyby slova fyzicky napodobovali…