Slovníček fráz

sk Mestská hromadná doprava   »   he ‫תחבורה ציבורית‬

36 [tridsaťšesť]

Mestská hromadná doprava

Mestská hromadná doprava

‫36 [שלושים ושש]‬

36 [shloshim w\'shesh]

‫תחבורה ציבורית‬

[taxburah tsibureyt]

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina hebrejčina Prehrať Viac
Kde je autobusová zastávka? ‫ה--ן-נ-צאת-תח---הא-טובו-?‬ ‫---- נ---- ת--- ה--------- ‫-י-ן נ-צ-ת ת-נ- ה-ו-ו-ו-?- --------------------------- ‫היכן נמצאת תחנת האוטובוס?‬ 0
he----- ---tse'--t-x-nat----t-bu-? h------ n------- t------ h-------- h-y-h-n n-m-s-'- t-x-n-t h-o-o-u-? ---------------------------------- heykhan nimtse't taxanat h'otobus?
Ktorý autobus ide do centra? ‫---ה-אוט-ב-ס נ--- -מ-כ--‬ ‫---- א------ נ--- ל------ ‫-י-ה א-ט-ב-ס נ-ס- ל-ר-ז-‬ -------------------------- ‫איזה אוטובוס נוסע למרכז?‬ 0
e--eh--'oto-u-------- -'m----z? e---- h------- n----- l-------- e-z-h h-o-o-u- n-s-'- l-m-r-a-? ------------------------------- eyzeh h'otobus nose'a l'merkaz?
Ktorou linkou musím ísť? ‫א--ה -ו -קח-?‬ ‫---- ק- ל----- ‫-י-ה ק- ל-ח-?- --------------- ‫איזה קו לקחת?‬ 0
e-z-h -aw---q--a-? e---- q-- l------- e-z-h q-w l-q-x-t- ------------------ eyzeh qaw l'qaxat?
Musím prestúpiť? ‫-נ- -ריך /----לה-ל-- א-טוב-סים?‬ ‫--- צ--- / כ- ל----- א---------- ‫-נ- צ-י- / כ- ל-ח-י- א-ט-ב-ס-ם-‬ --------------------------------- ‫אני צריך / כה להחליף אוטובוסים?‬ 0
a---tsari-h-tsa--kh--------lif -to-usi-? a-- t---------------- l------- o-------- a-i t-a-i-h-t-a-i-h-h l-h-x-i- o-o-u-i-? ---------------------------------------- ani tsarikh/tsarikhah lehaxlif otobusim?
Kde musím prestúpiť? ‫ה--ן--נ- --ליף / -ה---ט-ב-ס-‬ ‫---- א-- מ---- / פ- א-------- ‫-י-ן א-י מ-ל-ף / פ- א-ט-ב-ס-‬ ------------------------------ ‫היכן אני מחליף / פה אוטובוס?‬ 0
h---ha--ani-m-xl-----xlif-h--t-b--? h------ a-- m-------------- o------ h-y-h-n a-i m-x-i-/-a-l-f-h o-o-u-? ----------------------------------- heykhan ani maxlif/maxlifah otobus?
Koľko stojí cestovný lístok? ‫כמ- ------רטיס -ס-ע--‬ ‫--- ע--- כ---- נ------ ‫-מ- ע-ל- כ-ט-ס נ-י-ה-‬ ----------------------- ‫כמה עולה כרטיס נסיעה?‬ 0
ka--h ---h --r-is n--i'--? k---- o--- k----- n------- k-m-h o-e- k-r-i- n-s-'-h- -------------------------- kamah oleh kartis nesi'ah?
Koľko zastávok je to ešte do centra? ‫כ---ת--ו--ע--ל-ר-ז?‬ ‫--- ת---- ע- ל------ ‫-מ- ת-נ-ת ע- ל-ר-ז-‬ --------------------- ‫כמה תחנות עד למרכז?‬ 0
ka-a- -ax-n-- ----am-r---? k---- t------ a- l-------- k-m-h t-x-n-t a- l-m-r-a-? -------------------------- kamah taxanot ad lamerkaz?
Tu musíte vystúpiť. ‫א- / - צ-י- - ה -רדת--אן.‬ ‫-- / ה צ--- / ה ל--- כ---- ‫-ת / ה צ-י- / ה ל-ד- כ-ן-‬ --------------------------- ‫את / ה צריך / ה לרדת כאן.‬ 0
a---/-t t-ari-h-t---khah l----e--k---. a------ t--------------- l------ k---- a-a-/-t t-a-i-h-t-r-k-a- l-r-d-t k-'-. -------------------------------------- atah/at tsarikh/tsrikhah laredet ka'n.
Musíte vystúpiť vzadu. ‫-ת-- ה --יך - - ל----בד-ת ה--ו-י--‬ ‫-- / ה צ--- / ה ל--- ב--- ה-------- ‫-ת / ה צ-י- / ה ל-ד- ב-ל- ה-ח-ר-ת-‬ ------------------------------------ ‫את / ה צריך / ה לרדת בדלת האחורית.‬ 0
at-h/a--t-ar--h-t-rik-ah-la----t--ad-let ha'axu--t. a------ t--------------- l------ b------ h--------- a-a-/-t t-a-i-h-t-r-k-a- l-r-d-t b-d-l-t h-'-x-r-t- --------------------------------------------------- atah/at tsarikh/tsrikhah laredet badelet ha'axurit.
Ďalšie metro príde o 5 minút. ‫---ב- -ת-ת---הב-ה -ג-ע- --וד-5-ד-ו-.‬ ‫----- ה----- ה--- מ---- ב--- 5 ד----- ‫-ר-ב- ה-ח-י- ה-א- מ-י-ה ב-ו- 5 ד-ו-.- -------------------------------------- ‫הרכבת התחתית הבאה מגיעה בעוד 5 דקות.‬ 0
har--evet-h-t-x--t -a--'a---eg---h--'o- 5--aqo-. h-------- h------- h------ m------ b--- 5 d----- h-r-k-v-t h-t-x-i- h-b-'-h m-g-'-h b-o- 5 d-q-t- ------------------------------------------------ harakevet hataxtit haba'ah megi'ah b'od 5 daqot.
Ďalšia električka príde o 10 minút. ‫הר-ב--הח----ת----- --י-ה ב-וד-1- -קו-.‬ ‫----- ה------ ה--- מ---- ב--- 1- ד----- ‫-ר-ב- ה-ש-ל-ת ה-א- מ-י-ה ב-ו- 1- ד-ו-.- ---------------------------------------- ‫הרכבת החשמלית הבאה מגיעה בעוד 10 דקות.‬ 0
harak-ve- ha-----alit--a--'ah -eg--ah-b--- -0 daq--. h-------- h---------- h------ m------ b--- 1- d----- h-r-k-v-t h-x-s-m-l-t h-b-'-h m-g-'-h b-o- 1- d-q-t- ---------------------------------------------------- harakevet haxashmalit haba'ah megi'ah b'od 10 daqot.
Ďalší autobus príde o 15 minút. ‫הא--וב-ס ה-א מ-יע ב-וד 15-ד---.‬ ‫-------- ה-- מ--- ב--- 1- ד----- ‫-א-ט-ב-ס ה-א מ-י- ב-ו- 1- ד-ו-.- --------------------------------- ‫האוטובוס הבא מגיע בעוד 15 דקות.‬ 0
h-'oto-us-ha-a----e--'- -'od ---d-qo-. h-------- h----- m----- b--- 1- d----- h-'-t-v-s h-b-'- m-g-'- b-o- 1- d-q-t- -------------------------------------- ha'otovus haba'a megi'a b'od 15 daqot.
Kedy ide posledné metro? ‫מ-- יו--- -רכב- ה----ת האח-----‬ ‫--- י---- ה---- ה----- ה-------- ‫-ת- י-צ-ת ה-כ-ת ה-ח-י- ה-ח-ו-ה-‬ --------------------------------- ‫מתי יוצאת הרכבת התחתית האחרונה?‬ 0
m-t---yo--e'- h--ak---------------a'--oro-ah? m---- y------ h-------- h------- h----------- m-t-y y-t-e-t h-r-k-v-t h-t-x-i- h-'-x-r-n-h- --------------------------------------------- matay yotse't harakevet hataxtit ha'axoronah?
Kedy ide posledná električka? ‫מתי-י--את -רכב--החש-לי---אח-ונ--‬ ‫--- י---- ה---- ה------ ה-------- ‫-ת- י-צ-ת ה-כ-ת ה-ש-ל-ת ה-ח-ו-ה-‬ ---------------------------------- ‫מתי יוצאת הרכבת החשמלית האחרונה?‬ 0
mat-y -ots--t ha-ake-et -----hma--- h--a-or---h? m---- y------ h-------- h---------- h----------- m-t-y y-t-e-t h-r-k-v-t h-x-s-m-l-t h-'-x-r-n-h- ------------------------------------------------ matay yotse't harakevet haxashmalit ha'axoronah?
Kedy ide posledný autobus? ‫--י -וצ- ---ט-בו--האח----‬ ‫--- י--- ה------- ה------- ‫-ת- י-צ- ה-ו-ו-ו- ה-ח-ו-?- --------------------------- ‫מתי יוצא האוטובוס האחרון?‬ 0
m--a- -ot-- -a----vu------xa---? m---- y---- h-------- h--------- m-t-y y-t-e h-'-t-v-s h-'-x-r-n- -------------------------------- matay yotse ha'otovus ha'axaron?
Máte cestovný lístok? ‫יש לך--רט-- נ-יעה-‬ ‫-- ל- כ---- נ------ ‫-ש ל- כ-ט-ס נ-י-ה-‬ -------------------- ‫יש לך כרטיס נסיעה?‬ 0
ye-h-le-h--la-h karti----s-'--? y--- l--------- k----- n------- y-s- l-k-a-l-k- k-r-i- n-s-'-h- ------------------------------- yesh lekha/lakh kartis nesi'ah?
Cestovný lístok? – Nie, nemám žiadny. ‫כ-ט------עה? –-ל----י--ל-.‬ ‫----- נ----- – ל-- א-- ל--- ‫-ר-י- נ-י-ה- – ל-, א-ן ל-.- ---------------------------- ‫כרטיס נסיעה? – לא, אין לי.‬ 0
k--t----e-i-ah?---l-,--y- l-. k----- n------- – l-- e-- l-- k-r-i- n-s-'-h- – l-, e-n l-. ----------------------------- kartis nesi'ah? – lo, eyn li.
Potom musíte zaplatiť pokutu. ‫את------ר-- - כ----ל- ק-ס-‬ ‫-- / ה צ--- / כ- ל--- ק---- ‫-ת / ה צ-י- / כ- ל-ל- ק-ס-‬ ---------------------------- ‫את / ה צריך / כה לשלם קנס.‬ 0
a----a- tsarikh/tsr-k------s-al-- q-a-. a------ t--------------- l------- q---- a-a-/-t t-a-i-h-t-r-k-a- l-s-a-e- q-a-. --------------------------------------- atah/at tsarikh/tsrikhah l'shalem qnas.

Stiahnuť MP3 (.zipované súbory)

Nenašlo sa žiadne video!

Vývoj jazyka

Prečo medzi sebou hovoríme, je jasné. Chceme si vymieňať informácie a dorozumieť sa. Ako presne jazyk vznikol, už ale tak jasné nie je. Existujú rôzne teórie. Isté ale je, že jazyk je veľmi starý fenomén. Predpokladom pre vznik hovorenia boli určité telesné znaky. Potrebovali sme ich, aby sme boli schopní vydávať zvuk. Už neandertálci mali schopnosť používať svoj hlas. To ich odlišovalo od zvierat. Okrem toho bol zvučný a pevný hlas dôležitý k obrane. Pomocou neho bolo možné zastrašiť alebo vydesiť nepriateľov. Vtedy už vyrábali nástroje a zapaľovali oheň. Tieto zručnosti museli nejakým spôsobom ďalej odovzdávať. Jazyk bol dôležitý aj pre skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumievania existovala už pred 2 miliónmi rokov. Prvými jazykovými prvkami boli znaky a gestá. Ľudia sa však chceli dorozumieť aj v tme. Potrebovali teda spolu hovoriť, aj keď na seba nevideli. Preto bol vynájdený jazyk, ktorý nahradil znaky. Jazyk v dnešnom zmysle slova je starý najmenej 50 000 rokov. Keď homo sapiens opustil Afriku, rozšíril ho do celého sveta. V rôznych regiónoch sa jazyky od seba oddelili. Znamená to, že vznikli rôzne jazykové rodiny. Obsahovali však len základy jazykových systémov. Prvé jazyky boli oveľa menej komplexné než dnešné. Ďalej sa vyvíjala ich gramatika, fonológia a sémantika. Môžeme povedať: iný jazyk - iné riešenie. Problém však bol stále rovnaký: Ako ukážem, čo si myslím?