Fraseboek

af Vreemde tale leer   »   uk Вивчення іноземних мов

23 [drie en twintig]

Vreemde tale leer

Vreemde tale leer

23 [двадцять три]

23 [dvadtsyatʹ try]

Вивчення іноземних мов

[Vyvchennya inozemnykh mov]

Kies hoe jy die vertaling wil sien:   
Afrikaans Oekraïns Speel Meer
Waar het u Spaans geleer? Де-Ви---------------у? Д- В- в---- і--------- Д- В- в-и-и і-п-н-ь-у- ---------------------- Де Ви вчили іспанську? 0
D--V--v----- i---n-ʹku? D- V- v----- i--------- D- V- v-h-l- i-p-n-ʹ-u- ----------------------- De Vy vchyly ispansʹku?
Kan u ook Portugees praat? Ви---а-т- --к-ж п-р----л--ьк-? В- з----- т---- п------------- В- з-а-т- т-к-ж п-р-у-а-ь-ь-у- ------------------------------ Ви знаєте також португальську? 0
Vy---ayete----o-h--ortuha-ʹ----? V- z------ t----- p------------- V- z-a-e-e t-k-z- p-r-u-a-ʹ-ʹ-u- -------------------------------- Vy znayete takozh portuhalʹsʹku?
Ja, en ek kan ook ’n bietjie Italiaans praat. Та-- я з-а--т--о--тр-ш---і-алій-ь-у. Т--- я з--- т---- т----- і---------- Т-к- я з-а- т-к-ж т-о-к- і-а-і-с-к-. ------------------------------------ Так, я знаю також трошки італійську. 0
T--- -- ----- t--o-h -ros-ky-ital---sʹku. T--- y- z---- t----- t------ i----------- T-k- y- z-a-u t-k-z- t-o-h-y i-a-i-̆-ʹ-u- ----------------------------------------- Tak, ya znayu takozh troshky italiy̆sʹku.
Ek dink u praat baie mooi (Spaans/Italiaans/...). Я--в--а---щ- В--говори-- ---- -о---. Я в------ щ- В- г------- д--- д----- Я в-а-а-, щ- В- г-в-р-т- д-ж- д-б-е- ------------------------------------ Я вважаю, що Ви говорите дуже добре. 0
Y---v---ayu- shc-o--y--o-or--e--u-h--d-b-e. Y- v-------- s---- V- h------- d---- d----- Y- v-a-h-y-, s-c-o V- h-v-r-t- d-z-e d-b-e- ------------------------------------------- YA vvazhayu, shcho Vy hovoryte duzhe dobre.
Die tale is taamlik soortgelyk. Мов- до--т- по-і-н-. М--- д----- п------- М-в- д-с-т- п-д-б-і- -------------------- Мови досить подібні. 0
Mov- -o--t- --di-ni. M--- d----- p------- M-v- d-s-t- p-d-b-i- -------------------- Movy dosytʹ podibni.
Ek kan hulle goed verstaan. Я -- розум-- д----. Я ї- р------ д----- Я ї- р-з-м-ю д-б-е- ------------------- Я їх розумію добре. 0
YA---k--r-z-miy--d-bre. Y- i--- r------- d----- Y- i-k- r-z-m-y- d-b-e- ----------------------- YA ïkh rozumiyu dobre.
Maar praat en skryf is moeilik. Ал--гов--ит--і---са-- -ажк-. А-- г------- і п----- в----- А-е г-в-р-т- і п-с-т- в-ж-о- ---------------------------- Але говорити і писати важко. 0
A-- --v-ry-y-i-py-at----zhko. A-- h------- i p----- v------ A-e h-v-r-t- i p-s-t- v-z-k-. ----------------------------- Ale hovoryty i pysaty vazhko.
Ek maak nog steeds baie foute. Я---бл--щ- б----- п-м-л-к. Я р---- щ- б----- п------- Я р-б-ю щ- б-г-т- п-м-л-к- -------------------------- Я роблю ще багато помилок. 0
Y- r----u---che-b-h------m-lok. Y- r----- s---- b----- p------- Y- r-b-y- s-c-e b-h-t- p-m-l-k- ------------------------------- YA roblyu shche bahato pomylok.
Wys my altyd tereg asseblief. В-прав-яй---ме-е --вж-и,--у--------. В---------- м--- з------ б---------- В-п-а-л-й-е м-н- з-в-д-, б-д---а-к-. ------------------------------------ Виправляйте мене завжди, будь-ласка. 0
V--r-v--ay-----ene-za-zh------------ka. V------------ m--- z------- b---------- V-p-a-l-a-̆-e m-n- z-v-h-y- b-d---a-k-. --------------------------------------- Vypravlyay̆te mene zavzhdy, budʹ-laska.
U uitspraak is heel goed. Ваша-вим-в- -іл----добр-. В--- в----- ц----- д----- В-ш- в-м-в- ц-л-о- д-б-а- ------------------------- Ваша вимова цілком добра. 0
V-sha vymova -si--om--o---. V---- v----- t------ d----- V-s-a v-m-v- t-i-k-m d-b-a- --------------------------- Vasha vymova tsilkom dobra.
U het net ’n effense aksent. В- має-- ма--ньк-----ц-нт. В- м---- м-------- а------ В- м-є-е м-л-н-к-й а-ц-н-. -------------------------- Ви маєте маленький акцент. 0
V----y--e-male-ʹ-y-- --tsen-. V- m----- m--------- a------- V- m-y-t- m-l-n-k-y- a-t-e-t- ----------------------------- Vy mayete malenʹkyy̆ aktsent.
Mens kan hoor waar u vandaan kom. М--на-д-з---ис-,--в-дки-В---о---. М---- д--------- з----- В- р----- М-ж-а д-з-а-и-я- з-і-к- В- р-д-м- --------------------------------- Можна дізнатися, звідки Ви родом. 0
M---na -iz--t--y- ---vidk--Vy r--om. M----- d--------- , z----- V- r----- M-z-n- d-z-a-y-y- , z-i-k- V- r-d-m- ------------------------------------ Mozhna diznatysya , zvidky Vy rodom.
Wat is u moedertaal? Яка-м-в--є --я ----р-дною? Я-- м--- є д-- в-- р------ Я-а м-в- є д-я в-с р-д-о-? -------------------------- Яка мова є для вас рідною? 0
Ya-a -ova ye -ly- --s--i--oyu? Y--- m--- y- d--- v-- r------- Y-k- m-v- y- d-y- v-s r-d-o-u- ------------------------------ Yaka mova ye dlya vas ridnoyu?
Loop u ’n taalkursus? В- ----ід--------ний-курс? В- в--------- м----- к---- В- в-д-і-у-т- м-в-и- к-р-? -------------------------- Ви відвідуєте мовний курс? 0
V- vidviduy-------n--- k-rs? V- v---------- m------ k---- V- v-d-i-u-e-e m-v-y-̆ k-r-? ---------------------------- Vy vidviduyete movnyy̆ kurs?
Watter handboek gebruik u? Я-і -а---льні м--е--али-в- --кори-тову-т-? Я-- н-------- м-------- в- в-------------- Я-і н-в-а-ь-і м-т-р-а-и в- в-к-р-с-о-у-т-? ------------------------------------------ Які навчальні матеріали ви використовуєте? 0
Ya-i nav-ha-ʹni --te--a-y--- ---ory--ovuye-e? Y--- n--------- m-------- v- v--------------- Y-k- n-v-h-l-n- m-t-r-a-y v- v-k-r-s-o-u-e-e- --------------------------------------------- Yaki navchalʹni materialy vy vykorystovuyete?
Ek kan nie op die oomlik die naam onthou nie. Я зараз н- зн--,-як--е-н-зи--єт---. Я з---- н- з---- я- ц- н----------- Я з-р-з н- з-а-, я- ц- н-з-в-є-ь-я- ----------------------------------- Я зараз не знаю, як це називається. 0
Y----raz -e--n-------- tse-n--y-ayetʹs-a. Y- z---- n- z----- y-- t-- n------------- Y- z-r-z n- z-a-u- y-k t-e n-z-v-y-t-s-a- ----------------------------------------- YA zaraz ne znayu, yak tse nazyvayetʹsya.
Die titel het my ontglip. Я-не-мож- -р---да-и-н---и. Я н- м--- п-------- н----- Я н- м-ж- п-и-а-а-и н-з-и- -------------------------- Я не можу пригадати назви. 0
Y--ne--o--u p--hada-y-n--vy. Y- n- m---- p-------- n----- Y- n- m-z-u p-y-a-a-y n-z-y- ---------------------------- YA ne mozhu pryhadaty nazvy.
Ek het dit vergeet. Я-ц- за-ув-/-забула. Я ц- з---- / з------ Я ц- з-б-в / з-б-л-. -------------------- Я це забув / забула. 0
Y---se-za--v /-z-b--a. Y- t-- z---- / z------ Y- t-e z-b-v / z-b-l-. ---------------------- YA tse zabuv / zabula.

Germaanse tale

Die Germaanse tale is deel van die Indo-Europese taalfamilie. Dié taalgroep word deur sy fonologiese eienskappe gekenmerk. Verskille in fonologie onderskei dié tale van ander. Daar is omtrent 15 Germaanse tale. Wêreldwyd word hulle deur 500 miljoen mense gepraat. Dis moeilik om die presiese aantal individuele tale te bepaal. Dis dikwels nie duidelik of individuele tale of slegs dialekte bestaan nie. Die belangrikste Germaanse taal is Engels. Dit het wêreldwyd 350 miljoen moedertaalsprekers. Dit word deur Duits en Nederlands gevolg. Die Germaanse tale word in verskillende groepe verdeel. Daar is Noord-Germaanse, Wes-Germaanse en Oos-Germaanse tale. Die Skandinawiese tale is Noord-Germaanse tale. Engels, Duits en Nederlands is Wes-Germaanse tale. Die Oos-Germaanse tale het almal uitgesterf. Goties was byvoorbeeld deel van dié groep. Kolonisering het Germaanse tale oor die wêreld versprei. Gevolglik word Nederlands in die Karibiese streek en in Suid-Afrika verstaan. Alle Germaanse tale het uit ’n gemeenskaplike stam ontstaan. Dis nie duidelik of daar ’n eenvormige oertaal was nie. Verder bestaan daar slegs ’n paar ou Germaanse tekste. Anders as met Romaanse tale is daar skaars enige bronne. Gevolglik is dit moeiliker om Germaanse tale na te vors. Daar is ook relatief min bekend oor die Germaanse mense, of Teutone. Die Teutoonse mense het nie verenig nie. Gevolglik was daar geen gemeenskaplike identiteit nie. Die wetenskap moet dus op ander bronne staatmaak. Sonder die Grieke en Romeine sou ons min oor die Teutone geweet het!