Konverzační příručka

cs V hotelu – příjezd   »   kk In the hotel – Arrival

27 [dvacet sedm]

V hotelu – příjezd

V hotelu – příjezd

27 [жиырма жеті]

27 [jïırma jeti]

In the hotel – Arrival

[Qonaq üyde – Kelw]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Máte volné pokoje? С-----де-б-- -өлме--а---а? С------- б-- б---- б-- м-- С-з-е-д- б-с б-л-е б-р м-? -------------------------- Сіздерде бос бөлме бар ма? 0
Si-de-de --s bö-me -a- m-? S------- b-- b---- b-- m-- S-z-e-d- b-s b-l-e b-r m-? -------------------------- Sizderde bos bölme bar ma?
Rezervoval jsem si pokoj. М-н бөлм----бр---д-п-қо----мын. М-- б------ б------- қ--------- М-н б-л-е-і б-о-ь-а- қ-й-а-м-н- ------------------------------- Мен бөлмені броньдап қойғанмын. 0
M-- bö-meni bro---- qo-ğan--n. M-- b------ b------ q--------- M-n b-l-e-i b-o-d-p q-y-a-m-n- ------------------------------ Men bölmeni brondap qoyğanmın.
Jmenuji se Müller. Ме-ің тегім --ллер. М---- т---- М------ М-н-ң т-г-м М-л-е-. ------------------- Менің тегім Мюллер. 0
M--i--teg-m---u---r. M---- t---- M------- M-n-ñ t-g-m M-u-l-r- -------------------- Meniñ tegim Myuller.
Potřebuji jednolůžkový pokoj. Мағ-н -і- ---н--қ -өл-е----ек. М---- б-- о------ б---- к----- М-ғ-н б-р о-ы-д-қ б-л-е к-р-к- ------------------------------ Маған бір орындық бөлме керек. 0
M-ğ-- -ir ----dıq b-l-- -er-k. M---- b-- o------ b---- k----- M-ğ-n b-r o-ı-d-q b-l-e k-r-k- ------------------------------ Mağan bir orındıq bölme kerek.
Potřebuji dvoulůžkový pokoj. М-ға- --і-о-ындық ---м--ке-е-. М---- е-- о------ б---- к----- М-ғ-н е-і о-ы-д-қ б-л-е к-р-к- ------------------------------ Маған екі орындық бөлме керек. 0
M---n e-i orı--ıq-b-lme--e-ek. M---- e-- o------ b---- k----- M-ğ-n e-i o-ı-d-q b-l-e k-r-k- ------------------------------ Mağan eki orındıq bölme kerek.
Kolik stojí ten pokoj na jednu noc? Бұл-б-лмен-ң--і--т-н- --нш- ------? Б-- б------- б-- т--- қ---- т------ Б-л б-л-е-і- б-р т-н- қ-н-а т-р-д-? ----------------------------------- Бұл бөлменің бір түні қанша тұрады? 0
B----ö-m-ni- --r-tün- -a-ş- -u-a-ı? B-- b------- b-- t--- q---- t------ B-l b-l-e-i- b-r t-n- q-n-a t-r-d-? ----------------------------------- Bul bölmeniñ bir tüni qanşa turadı?
Chci pokoj s koupelnou. Мағ-н--аннасы --р -ө--е ------еді. М---- в------ б-- б---- к---- е--- М-ғ-н в-н-а-ы б-р б-л-е к-р-к е-і- ---------------------------------- Маған ваннасы бар бөлме керек еді. 0
Ma-a- -an---- -ar-b-l-e--e--k--di. M---- v------ b-- b---- k---- e--- M-ğ-n v-n-a-ı b-r b-l-e k-r-k e-i- ---------------------------------- Mağan vannası bar bölme kerek edi.
Chci pokoj se sprchou. Ма-ан--у----ар-б--ме-кер-к-ед-. М---- д--- б-- б---- к---- е--- М-ғ-н д-ш- б-р б-л-е к-р-к е-і- ------------------------------- Маған душы бар бөлме керек еді. 0
M-ğ-- d-ş----r -öl----e--k-edi. M---- d--- b-- b---- k---- e--- M-ğ-n d-ş- b-r b-l-e k-r-k e-i- ------------------------------- Mağan dwşı bar bölme kerek edi.
Mohu ten pokoj vidět? Бө-мен---өр--- бол---а? Б------ к----- б--- м-- Б-л-е-і к-р-е- б-л- м-? ----------------------- Бөлмені көрсем бола ма? 0
Bö-m----kör--m--ola--a? B------ k----- b--- m-- B-l-e-i k-r-e- b-l- m-? ----------------------- Bölmeni körsem bola ma?
Máte tady garáž? Мұ-да г-р---б-- --? М---- г---- б-- м-- М-н-а г-р-ж б-р м-? ------------------- Мұнда гараж бар ма? 0
M---- --raj -ar---? M---- g---- b-- m-- M-n-a g-r-j b-r m-? ------------------- Munda garaj bar ma?
Máte tady sejf? М---а--е-ф -ар ма? М---- с--- б-- м-- М-н-а с-й- б-р м-? ------------------ Мұнда сейф бар ма? 0
Mu-d- seyf b---ma? M---- s--- b-- m-- M-n-a s-y- b-r m-? ------------------ Munda seyf bar ma?
Máte tady fax? Мұнд--ф--с ба- --? М---- ф--- б-- м-- М-н-а ф-к- б-р м-? ------------------ Мұнда факс бар ма? 0
M--da-f-k- -ar---? M---- f--- b-- m-- M-n-a f-k- b-r m-? ------------------ Munda faks bar ma?
Dobře, chci ten pokoj. Жа--ы, -ен-о-- --лм-н- а-а-ы-. Ж----- м-- о-- б------ а------ Ж-қ-ы- м-н о-ы б-л-е-і а-а-ы-. ------------------------------ Жақсы, мен осы бөлмені аламын. 0
Ja-----m----sı bölmen- a-----. J----- m-- o-- b------ a------ J-q-ı- m-n o-ı b-l-e-i a-a-ı-. ------------------------------ Jaqsı, men osı bölmeni alamın.
Tady jsou klíče. М--- к----. М--- к----- М-н- к-л-і- ----------- Міне кілті. 0
M--e kil--. M--- k----- M-n- k-l-i- ----------- Mine kilti.
Tady jsou má zavazadla. Мын-у м-----жү-ім. М---- м---- ж----- М-н-у м-н-ң ж-г-м- ------------------ Мынау менің жүгім. 0
Mı--w -e--ñ--üg-m. M---- m---- j----- M-n-w m-n-ñ j-g-m- ------------------ Mınaw meniñ jügim.
V kolik hodin se podává snídaně? Т-ң---ас н---д-? Т---- а- н------ Т-ң-ы а- н-ш-д-? ---------------- Таңғы ас нешеде? 0
T-ñğı -s-------? T---- a- n------ T-ñ-ı a- n-ş-d-? ---------------- Tañğı as neşede?
V kolik hodin se podává oběd? Тү-к- ас----ед-? Т---- а- н------ Т-с-і а- н-ш-д-? ---------------- Түскі ас нешеде? 0
T-sk---s neş---? T---- a- n------ T-s-i a- n-ş-d-? ---------------- Tüski as neşede?
V kolik hodin se podává večeře? К---- -- -е----? К---- а- н------ К-ш-і а- н-ш-д-? ---------------- Кешкі ас нешеде? 0
Keşki-a-----ed-? K---- a- n------ K-ş-i a- n-ş-d-? ---------------- Keşki as neşede?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Přestávky jsou pro úspěch při učení důležité

Kdo chce být při učení úspěšný, měl by si častěji udělat přestávku! K tomuto závěru dospěly nové vědecké studie. Vědci v nich zkoumali jednotlivé fáze učení. Byly simulovány různé situace učení. Nejlépe přijímáme informace v malých dávkách. To znamená, že bychom se toho neměli učit moc najednou. Mezi jednotlivými jednotkami učení bychom si měli vždy udělat přestávku. Náš úspěch při učení závisí totiž také na biochemických procesech. Tyto procesy probíhají v mozku. Určují náš optimální rytmus učení. Když přijímáme něco nového, vylučuje náš mozek určité látky. Tyto látky ovlivňují aktivitu našich mozkových buněk. Velmi důležitou roli přitom hrají především dva různé enzymy. K jejich uvolňování dochází při učení nových věcí. Nejsou však vylučovány najednou. Jejich působení se rozvíjí v časovém odstupu. Nejlépe se ale učíme, když jsou přítomny oba enzymy společně. A tento úspěch je výrazně větší, když děláme častěji přestávky. Je tedy dobré měnit délku jednotlivých fází učení. Ani délka přestávky by neměla být stejná. Ideální je udělat si nejprve dvě přestávky každých deset minut. Potom následuje jedna pětiminutová přestávka. A potom ještě jedna přestávka v délce 30 minut. O přestávkách si náš mozek nové poznatky dobře uloží. Během přestávek byste měli místo, kde se učíte, opustit. Mimoto je dobré se o přestávce hýbat. Udělejte si tedy během přestávky krátkou vycházku! A nemusíte mít špatné svědomí - vždyť se zároveň učíte!