Konverzační příručka

cs Pocity   »   uk Почуття

56 [padesát šest]

Pocity

Pocity

56 [п’ятдесят шість]

56 [pʺyatdesyat shistʹ]

Почуття

[Pochuttya]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
mít chuť Мати---жан-я М--- б------ М-т- б-ж-н-я ------------ Мати бажання 0
Ma-- b---ann-a M--- b-------- M-t- b-z-a-n-a -------------- Maty bazhannya
Máme chuť. Ми ----- ба-а-ня. М- м---- б------- М- м-є-о б-ж-н-я- ----------------- Ми маємо бажання. 0
M--may-mo--a---nn-a. M- m----- b--------- M- m-y-m- b-z-a-n-a- -------------------- My mayemo bazhannya.
Nemáme žádnou chuť. М- -е -а-мо----а-ня. М- н- м---- б------- М- н- м-є-о б-ж-н-я- -------------------- Ми не маємо бажання. 0
My--- m-ye----a-h-nn--. M- n- m----- b--------- M- n- m-y-m- b-z-a-n-a- ----------------------- My ne mayemo bazhannya.
mít strach Б--т---. Б------- Б-я-и-я- -------- Боятися. 0
B------ya. B--------- B-y-t-s-a- ---------- Boyatysya.
Mám strach. Я--ою--. Я б----- Я б-ю-я- -------- Я боюся. 0
YA boy--y-. Y- b------- Y- b-y-s-a- ----------- YA boyusya.
Nemám žádný strach. Я----б-ю-я. Я н- б----- Я н- б-ю-я- ----------- Я не боюся. 0
Y------o---ya. Y- n- b------- Y- n- b-y-s-a- -------------- YA ne boyusya.
mít čas Мат----с М--- ч-- М-т- ч-с -------- Мати час 0
M-t- -has M--- c--- M-t- c-a- --------- Maty chas
Má čas. В-н--ає----. В-- м-- ч--- В-н м-є ч-с- ------------ Він має час. 0
Vin---y--c-a-. V-- m--- c---- V-n m-y- c-a-. -------------- Vin maye chas.
Nemá čas. В-н -е---є-ч-су. В-- н- м-- ч---- В-н н- м-є ч-с-. ---------------- Він не має часу. 0
V----e-maye c--su. V-- n- m--- c----- V-n n- m-y- c-a-u- ------------------ Vin ne maye chasu.
nudit se Н-дь--в--и Н--------- Н-д-г-в-т- ---------- Нудьгувати 0
N--ʹhuv--y N--------- N-d-h-v-t- ---------- Nudʹhuvaty
Nudí se. Во-а -удь---. В--- н------- В-н- н-д-г-є- ------------- Вона нудьгує. 0
V-na-nudʹh-ye. V--- n-------- V-n- n-d-h-y-. -------------- Vona nudʹhuye.
Nenudí se. В-н--н--ну---ує. В--- н- н------- В-н- н- н-д-г-є- ---------------- Вона не нудьгує. 0
Vo-a--e nu------. V--- n- n-------- V-n- n- n-d-h-y-. ----------------- Vona ne nudʹhuye.
mít hlad Б--- -------м Б--- г------- Б-т- г-л-д-и- ------------- Бути голодним 0
B----ho--dnym B--- h------- B-t- h-l-d-y- ------------- Buty holodnym
Máte hlad? В--го---н-? В- г------- В- г-л-д-і- ----------- Ви голодні? 0
V--hol-d-i? V- h------- V- h-l-d-i- ----------- Vy holodni?
Vy nemáte vůbec hlad? Ви-не---л-дні? В- н- г------- В- н- г-л-д-і- -------------- Ви не голодні? 0
V------ol--ni? V- n- h------- V- n- h-l-d-i- -------------- Vy ne holodni?
Mít žízeň М----с-р--у М--- с----- М-т- с-р-г- ----------- Мати спрагу 0
M-t- s----u M--- s----- M-t- s-r-h- ----------- Maty sprahu
Mají žízeň. Вони-----ь-спр-гу. В--- м---- с------ В-н- м-ю-ь с-р-г-. ------------------ Вони мають спрагу. 0
Von---ayu-ʹ -p-ah-. V--- m----- s------ V-n- m-y-t- s-r-h-. ------------------- Vony mayutʹ sprahu.
Nemají vůbec žízeň. Вони--е--ають сп-а--. В--- н- м---- с------ В-н- н- м-ю-ь с-р-г-. --------------------- Вони не мають спраги. 0
Vony -- -ayutʹ-------. V--- n- m----- s------ V-n- n- m-y-t- s-r-h-. ---------------------- Vony ne mayutʹ sprahy.

Tajné jazyky

Pomocí jazyka chceme vyjádřit, co si myslíme a cítíme. Porozumění je tedy nejdůležitějším úkolem jazyka. Někdy si však lidé nepřejí, aby jim všichni rozuměli. V takových případech si vymyslí tajné jazyky. Tajné jazyky fascinovaly lidi celá tisíciletí. Například Julius Caesar měl svůj vlastní tajný jazyk. Posílal kódované zprávy do všech částí své říše. Jeho nepřátelé tyto šifry nedokázali přečíst. Tajné jazyky jsou chráněnou komunikací. Pomocí tajných jazyků se odlišujeme od ostatních. Ukazujeme, že patříme do výjimečné skupiny. Tajné jazyky užíváme pro různé účely. Milenci si psali a píší šifrované dopisy v každé době. Jisté profesionální skupiny mají také své jazyky. Existují jazyky pro kouzelníky, zloděje nebo byznysmeny. Tajné jazyky se ale nejvíce používají pro politické účely. Tajné jazyky se používaly téměř ve všech válkách. Armáda a kontrarozvědka mají na tajné jazyky své experty. Kryptologie je věda o šifrování. Moderní šifry jsou založené na složitých matematických funkcích. Dají se jen velmi těžko rozluštit. Bez kódovaných jazyků by byl náš život nemyslitelný. Zašifrovaná data se dnes používají všude. Kreditní karty a e-maily -- to vše pracuje s kódy. Dětem připadají tajné jazyky obzvlášť zajímavé. Rády si vyměňují tajné zprávy se svými kamarády. Tajné jazyky jsou dokonce pro vývoj dítěte užitečné… Podporují kreativitu a cit pro jazyk!