Konverzační příručka

cs Pocity   »   mk Чувства

56 [padesát šest]

Pocity

Pocity

56 [педесет и шест]

56 [pyedyesyet i shyest]

Чувства

[Choovstva]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
mít chuť д- се и-а--ел-а д- с- и-- ж---- д- с- и-а ж-л-а --------------- да се има желба 0
d--sy- --a -y---a d- s-- i-- ʐ----- d- s-e i-a ʐ-e-b- ----------------- da sye ima ʐyelba
Máme chuť. Н-е --ам- -е-ба. Н-- и---- ж----- Н-е и-а-е ж-л-а- ---------------- Ние имаме желба. 0
Niy- im-my---yelb-. N--- i----- ʐ------ N-y- i-a-y- ʐ-e-b-. ------------------- Niye imamye ʐyelba.
Nemáme žádnou chuť. Н-е---м--- ж-л-а. Н-- н----- ж----- Н-е н-м-м- ж-л-а- ----------------- Ние немаме желба. 0
Niy------a-y---ye---. N--- n------- ʐ------ N-y- n-e-a-y- ʐ-e-b-. --------------------- Niye nyemamye ʐyelba.
mít strach д--с--и---с---в д- с- и-- с---- д- с- и-а с-р-в --------------- да се има страв 0
da-s-e-im----r-v d- s-- i-- s---- d- s-e i-a s-r-v ---------------- da sye ima strav
Mám strach. Ј-с -----аш-м. Ј-- с- п------ Ј-с с- п-а-а-. -------------- Јас се плашам. 0
Јas---- -l-s-am. Ј-- s-- p------- Ј-s s-e p-a-h-m- ---------------- Јas sye plasham.
Nemám žádný strach. Ј-- -- -- п----м. Ј-- н- с- п------ Ј-с н- с- п-а-а-. ----------------- Јас не се плашам. 0
Јas --- -ye ----ha-. Ј-- n-- s-- p------- Ј-s n-e s-e p-a-h-m- -------------------- Јas nye sye plasham.
mít čas да-се------ре-е д- с- и-- в---- д- с- и-а в-е-е --------------- да се има време 0
d- -ye---a--r-emye d- s-- i-- v------ d- s-e i-a v-y-m-e ------------------ da sye ima vryemye
Má čas. Тој -ма---ем-. Т-- и-- в----- Т-ј и-а в-е-е- -------------- Тој има време. 0
Toј i-a v--e-ye. T-- i-- v------- T-ј i-a v-y-m-e- ---------------- Toј ima vryemye.
Nemá čas. Т-ј нема--ре--. Т-- н--- в----- Т-ј н-м- в-е-е- --------------- Тој нема време. 0
Toј -y-ma-vr-e--e. T-- n---- v------- T-ј n-e-a v-y-m-e- ------------------ Toј nyema vryemye.
nudit se д- с- д----у--ш д- с- д-------- д- с- д-с-д-в-ш --------------- да се досадуваш 0
d- -ye ------ovash d- s-- d---------- d- s-e d-s-d-o-a-h ------------------ da sye dosadoovash
Nudí se. Таа-се-д----ув-. Т-- с- д-------- Т-а с- д-с-д-в-. ---------------- Таа се досадува. 0
Taa---e d----o--a. T-- s-- d--------- T-a s-e d-s-d-o-a- ------------------ Taa sye dosadoova.
Nenudí se. Т----е-с- д-с-----. Т-- н- с- д-------- Т-а н- с- д-с-д-в-. ------------------- Таа не се досадува. 0
Taa-n-e s---d----o-v-. T-- n-- s-- d--------- T-a n-e s-e d-s-d-o-a- ---------------------- Taa nye sye dosadoova.
mít hlad д--се-б----гл-д-н д- с- б--- г----- д- с- б-д- г-а-е- ----------------- да се биде гладен 0
d- --e-------gu---y-n d- s-- b---- g------- d- s-e b-d-e g-l-d-e- --------------------- da sye bidye guladyen
Máte hlad? Д-л----е гла-н-? Д--- с-- г------ Д-л- с-е г-а-н-? ---------------- Дали сте гладни? 0
D-l- -t-e-gul-dn-? D--- s--- g------- D-l- s-y- g-l-d-i- ------------------ Dali stye guladni?
Vy nemáte vůbec hlad? Нели с-е --а-н-? Н--- с-- г------ Н-л- с-е г-а-н-? ---------------- Нели сте гладни? 0
N---i-sty- -u---n-? N---- s--- g------- N-e-i s-y- g-l-d-i- ------------------- Nyeli stye guladni?
Mít žízeň Да се б-де жед-н Д- с- б--- ж---- Д- с- б-д- ж-д-н ---------------- Да се биде жеден 0
Da-s-e-b-d-e-ʐ--d--n D- s-- b---- ʐ------ D- s-e b-d-e ʐ-e-y-n -------------------- Da sye bidye ʐyedyen
Mají žízeň. Вие-с-- --д-н-/ --дна. В-- с-- ж---- / ж----- В-е с-е ж-д-н / ж-д-а- ---------------------- Вие сте жеден / жедна. 0
V--e-s-ye -yedye- -----dna. V--- s--- ʐ------ / ʐ------ V-y- s-y- ʐ-e-y-n / ʐ-e-n-. --------------------------- Viye stye ʐyedyen / ʐyedna.
Nemají vůbec žízeň. В---н- --------н---же--а. В-- н- с-- ж---- / ж----- В-е н- с-е ж-д-н / ж-д-а- ------------------------- Вие не сте жеден / жедна. 0
V--e-ny- s--e ʐy-d-en / -ye---. V--- n-- s--- ʐ------ / ʐ------ V-y- n-e s-y- ʐ-e-y-n / ʐ-e-n-. ------------------------------- Viye nye stye ʐyedyen / ʐyedna.

Tajné jazyky

Pomocí jazyka chceme vyjádřit, co si myslíme a cítíme. Porozumění je tedy nejdůležitějším úkolem jazyka. Někdy si však lidé nepřejí, aby jim všichni rozuměli. V takových případech si vymyslí tajné jazyky. Tajné jazyky fascinovaly lidi celá tisíciletí. Například Julius Caesar měl svůj vlastní tajný jazyk. Posílal kódované zprávy do všech částí své říše. Jeho nepřátelé tyto šifry nedokázali přečíst. Tajné jazyky jsou chráněnou komunikací. Pomocí tajných jazyků se odlišujeme od ostatních. Ukazujeme, že patříme do výjimečné skupiny. Tajné jazyky užíváme pro různé účely. Milenci si psali a píší šifrované dopisy v každé době. Jisté profesionální skupiny mají také své jazyky. Existují jazyky pro kouzelníky, zloděje nebo byznysmeny. Tajné jazyky se ale nejvíce používají pro politické účely. Tajné jazyky se používaly téměř ve všech válkách. Armáda a kontrarozvědka mají na tajné jazyky své experty. Kryptologie je věda o šifrování. Moderní šifry jsou založené na složitých matematických funkcích. Dají se jen velmi těžko rozluštit. Bez kódovaných jazyků by byl náš život nemyslitelný. Zašifrovaná data se dnes používají všude. Kreditní karty a e-maily -- to vše pracuje s kódy. Dětem připadají tajné jazyky obzvlášť zajímavé. Rády si vyměňují tajné zprávy se svými kamarády. Tajné jazyky jsou dokonce pro vývoj dítěte užitečné… Podporují kreativitu a cit pro jazyk!