Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   kk Possessive pronouns 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [алпыс алты]

66 [alpıs altı]

Possessive pronouns 1

[Täweldik esimdigi 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) ме--–--зі--ің м-- – ө------ м-н – ө-і-н-ң ------------- мен – өзімнің 0
m-- – öz---iñ m-- – ö------ m-n – ö-i-n-ñ ------------- men – özimniñ
Nemůžu najít svůj klíč. М----- к--т--д- т-б---л--й-ж-ты-мын. М-- ө- к------- т--- а---- ж-------- М-н ө- к-л-і-д- т-б- а-м-й ж-т-р-ы-. ------------------------------------ Мен өз кілтімді таба алмай жатырмын. 0
M-n-ö----l---di-t-b- a---- ja-ı----. M-- ö- k------- t--- a---- j-------- M-n ö- k-l-i-d- t-b- a-m-y j-t-r-ı-. ------------------------------------ Men öz kiltimdi taba almay jatırmın.
Nemůžu najít svou jízdenku. М-н би--тімд--та-----май---т-р-ын. М-- б-------- т--- а---- ж-------- М-н б-л-т-м-і т-б- а-м-й ж-т-р-ы-. ---------------------------------- Мен билетімді таба алмай жатырмын. 0
Me- bï--timd-----a--l-ay jatır--n. M-- b-------- t--- a---- j-------- M-n b-l-t-m-i t-b- a-m-y j-t-r-ı-. ---------------------------------- Men bïletimdi taba almay jatırmın.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) сен-- -зі-н-ң с-- – ө------ с-н – ө-і-н-ң ------------- сен – өзіңнің 0
sen --ö-----ñ s-- – ö------ s-n – ö-i-n-ñ ------------- sen – öziñniñ
Našel jsi svůj klíč? С-- өз --л---д- тап-ың --? С-- ө- к------- т----- б-- С-н ө- к-л-і-д- т-п-ы- б-? -------------------------- Сен өз кілтіңді таптың ба? 0
Se--ö----l--ñdi--a------a? S-- ö- k------- t----- b-- S-n ö- k-l-i-d- t-p-ı- b-? -------------------------- Sen öz kiltiñdi taptıñ ba?
Našel jsi svou jízdenku? С-н -- --л-тің---т-пт-ң --? С-- ө- б-------- т----- б-- С-н ө- б-л-т-ң-і т-п-ы- б-? --------------------------- Сен өз билетіңді таптың ба? 0
Se- öz bïle---d-----tıñ ba? S-- ö- b-------- t----- b-- S-n ö- b-l-t-ñ-i t-p-ı- b-? --------------------------- Sen öz bïletiñdi taptıñ ba?
on – jeho (svůj / svoje) о- – -ның о- – о--- о- – о-ы- --------- ол – оның 0
o- - -nıñ o- – o--- o- – o-ı- --------- ol – onıñ
Nevíš, kde je jeho klíč? Он-ң кі--і----д---к--ін--іл-сі----? О--- к---- қ---- е----- б------ б-- О-ы- к-л-і қ-й-а е-е-і- б-л-с-ң б-? ----------------------------------- Оның кілті қайда екенін білесің бе? 0
Onı----lti-q-yda e--n---bi--s-ñ --? O--- k---- q---- e----- b------ b-- O-ı- k-l-i q-y-a e-e-i- b-l-s-ñ b-? ----------------------------------- Onıñ kilti qayda ekenin bilesiñ be?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Оны---------қ-йд--е-е-і-----есі----? О--- б----- қ---- е----- б------ б-- О-ы- б-л-т- қ-й-а е-е-і- б-л-с-ң б-? ------------------------------------ Оның билеті қайда екенін білесің бе? 0
On-ñ -ï-e-i q-yda ek-nin ----siñ --? O--- b----- q---- e----- b------ b-- O-ı- b-l-t- q-y-a e-e-i- b-l-s-ñ b-? ------------------------------------ Onıñ bïleti qayda ekenin bilesiñ be?
ona – její (svůj / svoje) ол-– -н-ң о- – о--- о- – о-ы- --------- ол – оның 0
ol-- -n-ñ o- – o--- o- – o-ı- --------- ol – onıñ
Její peníze jsou pryč. О-ы--а-шасы-ж----ды. О--- а----- ж------- О-ы- а-ш-с- ж-ғ-л-ы- -------------------- Оның ақшасы жоғалды. 0
On-- -qş--ı--o---d-. O--- a----- j------- O-ı- a-ş-s- j-ğ-l-ı- -------------------- Onıñ aqşası joğaldı.
A její kreditní karta je také pryč. Он---не-и-----тасы-д- жо-. О--- н---- к------ д- ж--- О-ы- н-с-е к-р-а-ы д- ж-қ- -------------------------- Оның несие картасы да жоқ. 0
On-ñ n--ï--kart-sı--- j-q. O--- n---- k------ d- j--- O-ı- n-s-e k-r-a-ı d- j-q- -------------------------- Onıñ nesïe kartası da joq.
my – náš / naše (svůj / svoje) бі----бі-дің б-- – б----- б-з – б-з-і- ------------ біз – біздің 0
bi- –-bi-d-ñ b-- – b----- b-z – b-z-i- ------------ biz – bizdiñ
Náš dědeček je nemocný. Б------а-а-ыз -у-рып--а--ы. Б----- а----- а----- қ----- Б-з-і- а-а-ы- а-ы-ы- қ-л-ы- --------------------------- Біздің атамыз ауырып қалды. 0
B-z--ñ-a-a--z -wı-ı- q-ld-. B----- a----- a----- q----- B-z-i- a-a-ı- a-ı-ı- q-l-ı- --------------------------- Bizdiñ atamız awırıp qaldı.
Naše babička je zdravá. Б-з--- --ем-зд---дені -ау. Б----- ә-------- д--- с--- Б-з-і- ә-е-і-д-ң д-н- с-у- -------------------------- Біздің әжеміздің дені сау. 0
B-zd-ñ--jem---i- deni-sa-. B----- ä-------- d--- s--- B-z-i- ä-e-i-d-ñ d-n- s-w- -------------------------- Bizdiñ äjemizdiñ deni saw.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) с-- - се-де---ң с-- – с-------- с-н – с-н-е-д-ң --------------- сен – сендердің 0
s-n --sen--r-iñ s-- – s-------- s-n – s-n-e-d-ñ --------------- sen – senderdiñ
Děti, kde je váš tatínek? Ба--лар- -------і- әке--рі---а-д-? Б------- с-------- ә------- қ----- Б-л-л-р- с-н-е-д-ң ә-е-е-і- қ-й-а- ---------------------------------- Балалар, сендердің әкелерің қайда? 0
Ba--la-, -e-de-d-ñ----leriñ--ay-a? B------- s-------- ä------- q----- B-l-l-r- s-n-e-d-ñ ä-e-e-i- q-y-a- ---------------------------------- Balalar, senderdiñ äkeleriñ qayda?
Děti, kde je vaše maminka? Бал-л-р,--ен-ер-і---н---ры- ---да? Б------- с-------- а------- қ----- Б-л-л-р- с-н-е-д-ң а-а-а-ы- қ-й-а- ---------------------------------- Балалар, сендердің аналарың қайда? 0
B-l--ar--se-der--- ---l-r---qa--a? B------- s-------- a------- q----- B-l-l-r- s-n-e-d-ñ a-a-a-ı- q-y-a- ---------------------------------- Balalar, senderdiñ analarıñ qayda?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!