Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   ka კუთვნილებითი ნაცვალსახელები 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [სამოცდაექვსი]

66 [samotsdaekvsi]

კუთვნილებითი ნაცვალსახელები 1

[k'utvnilebiti natsvalsakhelebi 1]

čeština gruzínština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) მე – ჩ--ი მე – ჩემი 0
m- – c---- me – c---i me – chemi m- – c-e-i ---–------
Nemůžu najít svůj klíč. ჩე-- გ------- ვ-- ვ------. ჩემს გასაღებს ვერ ვპოულობ. 0
c---- g-------- v-- v-'o----. ch--- g-------- v-- v-------. chems gasaghebs ver vp'oulob. c-e-s g-s-g-e-s v-r v-'o-l-b. ----------------------'-----.
Nemůžu najít svou jízdenku. ჩე-- ბ----- ვ-- ვ------. ჩემს ბილეთს ვერ ვპოულობ. 0
c---- b----- v-- v-'o----. ch--- b----- v-- v-------. chems bilets ver vp'oulob. c-e-s b-l-t- v-r v-'o-l-b. -------------------'-----.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) შე- – შ--ი შენ – შენი 0
s--- – s---- sh-- – s---i shen – sheni s-e- – s-e-i -----–------
Našel jsi svůj klíč? იპ--- შ--- გ-------? იპოვე შენი გასაღები? 0
i-'o-- s---- g--------? ip---- s---- g--------? ip'ove sheni gasaghebi? i-'o-e s-e-i g-s-g-e-i? --'-------------------?
Našel jsi svou jízdenku? იპ--- შ--- ბ-----? იპოვე შენი ბილეთი? 0
i-'o-- s---- b-----? ip---- s---- b-----? ip'ove sheni bileti? i-'o-e s-e-i b-l-t-? --'----------------?
on – jeho (svůj / svoje) ის – მ--ი ის – მისი 0
i- – m--- is – m--i is – misi i- – m-s- ---–-----
Nevíš, kde je jeho klíč? იც-- ს-- ა--- მ--- გ-------? იცი, სად არის მისი გასაღები? 0
i---, s-- a--- m--- g--------? it--- s-- a--- m--- g--------? itsi, sad aris misi gasaghebi? i-s-, s-d a-i- m-s- g-s-g-e-i? ----,------------------------?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? იც-- ს-- ა--- მ--- ბ-----? იცი, სად არის მისი ბილეთი? 0
i---, s-- a--- m--- b-----? it--- s-- a--- m--- b-----? itsi, sad aris misi bileti? i-s-, s-d a-i- m-s- b-l-t-? ----,---------------------?
ona – její (svůj / svoje) ის [----- – მ--- [-----] ის [ქალი] – მისი [ქალის] 0
i- [k---] – m--- [k----] is [----- – m--- [-----] is [kali] – misi [kalis] i- [k-l-] – m-s- [k-l-s] ---[----]-–------[-----]
Její peníze jsou pryč. მი-- ფ--- დ-------. მისი ფული დაიკარგა. 0
m--- p--- d---'a---. mi-- p--- d--------. misi puli daik'arga. m-s- p-l- d-i-'a-g-. --------------'----.
A její kreditní karta je také pryč. და მ--- ს-------- ბ------ დ-------. და მისი საკრედიტო ბარათიც დაიკარგა. 0
d- m--- s--'r----'o b------- d---'a---. da m--- s---------- b------- d--------. da misi sak'redit'o baratits daik'arga. d- m-s- s-k'r-d-t'o b-r-t-t- d-i-'a-g-. -----------'-----'---------------'----.
my – náš / naše (svůj / svoje) ჩვ-- – ჩ---ი ჩვენ – ჩვენი 0
c---- – c----- ch--- – c----i chven – chveni c-v-n – c-v-n- ------–-------
Náš dědeček je nemocný. ჩვ--- ბ---- ა--- ა---. ჩვენი ბაბუა ავად არის. 0
c----- b---- a--- a---. ch---- b---- a--- a---. chveni babua avad aris. c-v-n- b-b-a a-a- a-i-. ----------------------.
Naše babička je zdravá. ჩვ--- ბ---- ჯ--------- ა---. ჩვენი ბებია ჯანმრთელად არის. 0
c----- b---- j--------- a---. ch---- b---- j--------- a---. chveni bebia janmrtelad aris. c-v-n- b-b-a j-n-r-e-a- a-i-. ----------------------------.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) თქ--- – თ----ი თქვენ – თქვენი 0
t---- – t----- tk--- – t----i tkven – tkveni t-v-n – t-v-n- ------–-------
Děti, kde je váš tatínek? ბა------- ს-- ა--- თ----- მ-----? ბავშვებო, სად არის თქვენი მამიკო? 0
b--------, s-- a--- t----- m----'o? ba-------- s-- a--- t----- m------? bavshvebo, sad aris tkveni mamik'o? b-v-h-e-o, s-d a-i- t-v-n- m-m-k'o? ---------,----------------------'-?
Děti, kde je vaše maminka? ბა------- ს-- ა--- თ----- დ-----? ბავშვებო, სად არის თქვენი დედიკო? 0
b--------, s-- a--- t----- d----'o? ba-------- s-- a--- t----- d------? bavshvebo, sad aris tkveni dedik'o? b-v-h-e-o, s-d a-i- t-v-n- d-d-k'o? ---------,----------------------'-?

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!