Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   mk Присвојни заменки 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шеесет и шест]

66 [shyeyesyet i shyest]

Присвојни заменки 1

[Prisvoјni zamyenki 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) јас - м-ј ј-- – м-- ј-с – м-ј --------- јас – мој 0
јa- –-m-ј ј-- – m-- ј-s – m-ј --------- јas – moј
Nemůžu najít svůj klíč. Не-о------ ----ајдам-----т /-с---о--к---. Н------ д- г- н----- м---- / с----- к---- Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- к-у-. ----------------------------------------- Неможам да го најдам мојот / својот клуч. 0
N-e-oʐ-m da g-- --јd-- m--ot - ---јot--l-oc-. N------- d- g-- n----- m---- / s----- k------ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- k-o-c-. --------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch.
Nemůžu najít svou jízdenku. Нем---м да-го на-д-- --јот - с---от-во------л-т. Н------ д- г- н----- м---- / с----- в---- б----- Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------------------ Неможам да го најдам мојот / својот возен билет. 0
Ny-mo----d---uo -a--am m-----/------- voz-----il--t. N------- d- g-- n----- m---- / s----- v----- b------ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- v-z-e- b-l-e-. ---------------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) т----т-ој т- – т--- т- – т-о- --------- ти – твој 0
ti --tv-ј t- – t--- t- – t-o- --------- ti – tvoј
Našel jsi svůj klíč? Г--н---е---------т /-свој-т клу-? Г- н---- л- т----- / с----- к---- Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- к-у-? --------------------------------- Го најде ли твојот / својот клуч? 0
Guo-naј-y---i-t-o--t /-s-oј-- klo--h? G-- n----- l- t----- / s----- k------ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- k-o-c-? ------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch?
Našel jsi svou jízdenku? Го ----- -- т-о--т / -во-от-во-е- билет? Г- н---- л- т----- / с----- в---- б----- Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- в-з-н б-л-т- ---------------------------------------- Го најде ли твојот / својот возен билет? 0
G-o-na-d-- -i------- /--v-----v-z-e- bi---t? G-- n----- l- t----- / s----- v----- b------ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- v-z-e- b-l-e-? -------------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot vozyen bilyet?
on – jeho (svůj / svoje) тој-–-нег-в т-- – н---- т-ј – н-г-в ----------- тој – негов 0
toј-- ------v t-- – n------ t-ј – n-e-u-v ------------- toј – nyeguov
Nevíš, kde je jeho klíč? Знае--л- каде-е -ег----т---у-? З---- л- к--- е н------- к---- З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- к-у-? ------------------------------ Знаеш ли каде е неговиот клуч? 0
Zn--esh ---k-d-e-y- nye-uo-iot-klo--h? Z------ l- k---- y- n--------- k------ Z-a-e-h l- k-d-e y- n-e-u-v-o- k-o-c-? -------------------------------------- Znayesh li kadye ye nyeguoviot klooch?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Знае- ---ка-- е -е--ви-т во--н би-ет? З---- л- к--- е н------- в---- б----- З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------- Знаеш ли каде е неговиот возен билет? 0
Zna-esh l- ka-y--ye ny-gu--io--v----n--ilyet? Z------ l- k---- y- n--------- v----- b------ Z-a-e-h l- k-d-e y- n-e-u-v-o- v-z-e- b-l-e-? --------------------------------------------- Znayesh li kadye ye nyeguoviot vozyen bilyet?
ona – její (svůj / svoje) таа-– ----ин т-- – н----- т-а – н-ј-и- ------------ таа – нејзин 0
t-- –-n---z-n t-- – n------ t-a – n-e-z-n ------------- taa – nyeјzin
Její peníze jsou pryč. Н---и-ите--а-- ги-----. Н-------- п--- г- н---- Н-ј-и-и-е п-р- г- н-м-. ----------------------- Нејзините пари ги нема. 0
N-eј-i-i--- p--i ----nye--. N---------- p--- g-- n----- N-e-z-n-t-e p-r- g-i n-e-a- --------------------------- Nyeјzinitye pari gui nyema.
A její kreditní karta je také pryč. А и нејз---та кредит-а ка-т--к- ја --ма. А и н-------- к------- к------- ј- н---- А и н-ј-и-а-а к-е-и-н- к-р-и-к- ј- н-м-. ---------------------------------------- А и нејзината кредитна картичка ја нема. 0
A - -y--z-n--- kry-dit-a ---tic-----a ---ma. A i n--------- k-------- k-------- ј- n----- A i n-e-z-n-t- k-y-d-t-a k-r-i-h-a ј- n-e-a- -------------------------------------------- A i nyeјzinata kryeditna kartichka јa nyema.
my – náš / naše (svůj / svoje) ние-–-наш н-- – н-- н-е – н-ш --------- ние – наш 0
niy- - n--h n--- – n--- n-y- – n-s- ----------- niye – nash
Náš dědeček je nemocný. На-и-т---д--- ---е-. Н----- д--- е б----- Н-ш-о- д-д- е б-л-н- -------------------- Нашиот дедо е болен. 0
Nashi-- ---do ye b---en. N------ d---- y- b------ N-s-i-t d-e-o y- b-l-e-. ------------------------ Nashiot dyedo ye bolyen.
Naše babička je zdravá. Н-шат- -а-а ---д--ва. Н----- б--- е з------ Н-ш-т- б-б- е з-р-в-. --------------------- Нашата баба е здрава. 0
Na--a-a ba-a----z-r-v-. N------ b--- y- z------ N-s-a-a b-b- y- z-r-v-. ----------------------- Nashata baba ye zdrava.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) в-е-– --ш в-- – в-- в-е – в-ш --------- вие – ваш 0
v-y- --v-sh v--- – v--- v-y- – v-s- ----------- viye – vash
Děti, kde je váš tatínek? Де-а- -аде - ва-ио---ат--? Д---- к--- е в----- т----- Д-ц-, к-д- е в-ш-о- т-т-о- -------------------------- Деца, каде е вашиот татко? 0
Dy-t-a- -a----ye va-hi-t t--k-? D------ k---- y- v------ t----- D-e-z-, k-d-e y- v-s-i-t t-t-o- ------------------------------- Dyetza, kadye ye vashiot tatko?
Děti, kde je vaše maminka? Дец-,--а-е е---ш--- м---а? Д---- к--- е в----- м----- Д-ц-, к-д- е в-ш-т- м-ј-а- -------------------------- Деца, каде е вашата мајка? 0
D-e-z-,--a-y- y---ash-t- m----? D------ k---- y- v------ m----- D-e-z-, k-d-e y- v-s-a-a m-ј-a- ------------------------------- Dyetza, kadye ye vashata maјka?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!