Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   mk Присвојни заменки 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шеесет и шест]

66 [shyeyesyet i shyest]

Присвојни заменки 1

Prisvoјni zamyenki 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje] јас - -ој ј__ – м__ ј-с – м-ј --------- јас – мој 0
ј-s - -oј ј__ – m__ ј-s – m-ј --------- јas – moј
Nemůžu najít svůj klíč. Н-м---- да -о--ај--- -ој-- / -во-о- -лу-. Н______ д_ г_ н_____ м____ / с_____ к____ Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- к-у-. ----------------------------------------- Неможам да го најдам мојот / својот клуч. 0
Nye-o-am -- -------d-m-m---- - s---o--k-o-ch. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ k______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- k-o-c-. --------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch.
Nemůžu najít svou jízdenku. Н---ж---д---- на-д-м-м--о- - сво--т в---н--ил-т. Н______ д_ г_ н_____ м____ / с_____ в____ б_____ Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------------------ Неможам да го најдам мојот / својот возен билет. 0
N-e---a- -a---- n------mo-o-----voјot ---ye--bi-ye-. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ v_____ b______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- v-z-e- b-l-e-. ---------------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje] ти – твој т_ – т___ т- – т-о- --------- ти – твој 0
t--– --oј t_ – t___ t- – t-o- --------- ti – tvoј
Našel jsi svůj klíč? Го-на-де--и -----т /---ојот --уч? Г_ н____ л_ т_____ / с_____ к____ Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- к-у-? --------------------------------- Го најде ли твојот / својот клуч? 0
Guo naјdy--l- --o-ot ---v--o--k----h? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ k______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- k-o-c-? ------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch?
Našel jsi svou jízdenku? Г--н---е-ли-т--јо- /-с--јо--во--н б-лет? Г_ н____ л_ т_____ / с_____ в____ б_____ Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- в-з-н б-л-т- ---------------------------------------- Го најде ли твојот / својот возен билет? 0
Guo---јd-e--i--v-ј-- --svo------z--n---l-et? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ v_____ b______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- v-z-e- b-l-e-? -------------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot vozyen bilyet?
on – jeho (svůj / svoje] т-ј-– не-ов т__ – н____ т-ј – н-г-в ----------- тој – негов 0
t-ј --n-e---v t__ – n______ t-ј – n-e-u-v ------------- toј – nyeguov
Nevíš, kde je jeho klíč? З---ш--и -а-е-- н--ови----луч? З____ л_ к___ е н_______ к____ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- к-у-? ------------------------------ Знаеш ли каде е неговиот клуч? 0
Z-a--s- l- k-d-e y- --e-u-vi-- klo--h? Z______ l_ k____ y_ n_________ k______ Z-a-e-h l- k-d-e y- n-e-u-v-o- k-o-c-? -------------------------------------- Znayesh li kadye ye nyeguoviot klooch?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Знае- -и-к----е-нег-виот -озе---ил--? З____ л_ к___ е н_______ в____ б_____ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------- Знаеш ли каде е неговиот возен билет? 0
Z-----h-li ka-ye--- --eg-o--o----z--- b-----? Z______ l_ k____ y_ n_________ v_____ b______ Z-a-e-h l- k-d-e y- n-e-u-v-o- v-z-e- b-l-e-? --------------------------------------------- Znayesh li kadye ye nyeguoviot vozyen bilyet?
ona – její (svůj / svoje] таа-–-н-ј-ин т__ – н_____ т-а – н-ј-и- ------------ таа – нејзин 0
t-- –-------n t__ – n______ t-a – n-e-z-n ------------- taa – nyeјzin
Její peníze jsou pryč. Н--зин-т- па-- ------а. Н________ п___ г_ н____ Н-ј-и-и-е п-р- г- н-м-. ----------------------- Нејзините пари ги нема. 0
N-eј-i--t-- p--i--ui-ny-m-. N__________ p___ g__ n_____ N-e-z-n-t-e p-r- g-i n-e-a- --------------------------- Nyeјzinitye pari gui nyema.
A její kreditní karta je také pryč. А и-не-----т- кр-д-т-- -а--ич-а-ј- ----. А и н________ к_______ к_______ ј_ н____ А и н-ј-и-а-а к-е-и-н- к-р-и-к- ј- н-м-. ---------------------------------------- А и нејзината кредитна картичка ја нема. 0
A---ny---i---a-k---d-t-a-kar-i-hka јa n----. A i n_________ k________ k________ ј_ n_____ A i n-e-z-n-t- k-y-d-t-a k-r-i-h-a ј- n-e-a- -------------------------------------------- A i nyeјzinata kryeditna kartichka јa nyema.
my – náš / naše (svůj / svoje] ни- –-н-ш н__ – н__ н-е – н-ш --------- ние – наш 0
ni-e – -a-h n___ – n___ n-y- – n-s- ----------- niye – nash
Náš dědeček je nemocný. Н---от------- б-ле-. Н_____ д___ е б_____ Н-ш-о- д-д- е б-л-н- -------------------- Нашиот дедо е болен. 0
N-sh--t--ye---ye ------. N______ d____ y_ b______ N-s-i-t d-e-o y- b-l-e-. ------------------------ Nashiot dyedo ye bolyen.
Naše babička je zdravá. На-а-- --б--- --р-ва. Н_____ б___ е з______ Н-ш-т- б-б- е з-р-в-. --------------------- Нашата баба е здрава. 0
N--hat------ -e -d-a--. N______ b___ y_ z______ N-s-a-a b-b- y- z-r-v-. ----------------------- Nashata baba ye zdrava.
vy – váš / vaše (svůj / svoje] вие-----ш в__ – в__ в-е – в-ш --------- вие – ваш 0
vi-e ---a-h v___ – v___ v-y- – v-s- ----------- viye – vash
Děti, kde je váš tatínek? Д-ц---к--- - ----о- ---к-? Д____ к___ е в_____ т_____ Д-ц-, к-д- е в-ш-о- т-т-о- -------------------------- Деца, каде е вашиот татко? 0
D--t--,-kad-e ---va-hi-t---tk-? D______ k____ y_ v______ t_____ D-e-z-, k-d-e y- v-s-i-t t-t-o- ------------------------------- Dyetza, kadye ye vashiot tatko?
Děti, kde je vaše maminka? Д-ца,--а-е - ва--та ма--а? Д____ к___ е в_____ м_____ Д-ц-, к-д- е в-ш-т- м-ј-а- -------------------------- Деца, каде е вашата мајка? 0
D----a---adye--- v--h-ta -a-ka? D______ k____ y_ v______ m_____ D-e-z-, k-d-e y- v-s-a-a m-ј-a- ------------------------------- Dyetza, kadye ye vashata maјka?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!