Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   sr Присвојне заменице 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шездесет и шест]

66 [šezdeset i šest]

Присвојне заменице 1

[Prisvojne zamenice 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) ј- – м-ј-- -оја - --је ј- – м-- / м--- / м--- ј- – м-ј / м-ј- / м-ј- ---------------------- ја – мој / моја / моје 0
j--– mo-----oj--/ m-je j- – m-- / m--- / m--- j- – m-j / m-j- / m-j- ---------------------- ja – moj / moja / moje
Nemůžu najít svůj klíč. Ја-н- -ог- -аћ- -ој к-у-. Ј- н- м--- н--- м-- к---- Ј- н- м-г- н-ћ- м-ј к-у-. ------------------------- Ја не могу наћи мој кључ. 0
J--n-----u n-c-----j-kl-uč. J- n- m--- n---- m-- k----- J- n- m-g- n-c-i m-j k-j-č- --------------------------- Ja ne mogu naći moj ključ.
Nemůžu najít svou jízdenku. Ј- ----огу на-и м-ју в---у -ар--. Ј- н- м--- н--- м--- в---- к----- Ј- н- м-г- н-ћ- м-ј- в-з-у к-р-у- --------------------------------- Ја не могу наћи моју возну карту. 0
J---- -og- -a--i mo-- ---n- -a-t-. J- n- m--- n---- m--- v---- k----- J- n- m-g- n-c-i m-j- v-z-u k-r-u- ---------------------------------- Ja ne mogu naći moju voznu kartu.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ти –-тво- /-----а---т--је т- – т--- / т---- / т---- т- – т-о- / т-о-а / т-о-е ------------------------- ти – твој / твоја / твоје 0
ti-- t-oj-/ ----- / -vo-e t- – t--- / t---- / t---- t- – t-o- / t-o-a / t-o-e ------------------------- ti – tvoj / tvoja / tvoje
Našel jsi svůj klíč? Ј-с- ли-на-ао-тв-- кључ? Ј--- л- н---- т--- к---- Ј-с- л- н-ш-о т-о- к-у-? ------------------------ Јеси ли нашао твој кључ? 0
Je-- -i------ --oj-kl---? J--- l- n---- t--- k----- J-s- l- n-š-o t-o- k-j-č- ------------------------- Jesi li našao tvoj ključ?
Našel jsi svou jízdenku? Ј----ли-на----тв--у-возну-к---у? Ј--- л- н---- т---- в---- к----- Ј-с- л- н-ш-о т-о-у в-з-у к-р-у- -------------------------------- Јеси ли нашао твоју возну карту? 0
Jesi----n-šao tv--u voz-u ka-tu? J--- l- n---- t---- v---- k----- J-s- l- n-š-o t-o-u v-z-u k-r-u- -------------------------------- Jesi li našao tvoju voznu kartu?
on – jeho (svůj / svoje) о--- ње----/---г--- --његово о- – њ---- / њ----- / њ----- о- – њ-г-в / њ-г-в- / њ-г-в- ---------------------------- он – његов / његова / његово 0
on-–--j---- /-njeg--a-/---e-ovo o- – n----- / n------ / n------ o- – n-e-o- / n-e-o-a / n-e-o-o ------------------------------- on – njegov / njegova / njegovo
Nevíš, kde je jeho klíč? Зн-ш -и гд--је--его--к-у-? З--- л- г-- ј- њ---- к---- З-а- л- г-е ј- њ-г-в к-у-? -------------------------- Знаш ли где је његов кључ? 0
Zn-š li -d- -e nj--ov ---uč? Z--- l- g-- j- n----- k----- Z-a- l- g-e j- n-e-o- k-j-č- ---------------------------- Znaš li gde je njegov ključ?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? З--ш ----д- -е-њ-г----в-з-а -ар-а? З--- л- г-- ј- њ----- в---- к----- З-а- л- г-е ј- њ-г-в- в-з-а к-р-а- ---------------------------------- Знаш ли где је његова возна карта? 0
Z-aš--i-gd--je njeg--- v--n- k--ta? Z--- l- g-- j- n------ v---- k----- Z-a- l- g-e j- n-e-o-a v-z-a k-r-a- ----------------------------------- Znaš li gde je njegova vozna karta?
ona – její (svůj / svoje) о---–-----/-њ-н--/-њ--о о-- – њ-- / њ--- / њ--- о-а – њ-н / њ-н- / њ-н- ----------------------- она – њен / њена / њено 0
ona-– njen --njena-/-nj-no o-- – n--- / n---- / n---- o-a – n-e- / n-e-a / n-e-o -------------------------- ona – njen / njena / njeno
Její peníze jsou pryč. Ње--н--ац ј- не-т--. Њ-- н---- ј- н------ Њ-н н-в-ц ј- н-с-а-. -------------------- Њен новац је нестао. 0
Nje---ov-c-je-nes--o. N--- n---- j- n------ N-e- n-v-c j- n-s-a-. --------------------- Njen novac je nestao.
A její kreditní karta je také pryč. Њена-----ит----ар-и-- је -а-о-- --с---а. Њ--- к------- к------ ј- т----- н------- Њ-н- к-е-и-н- к-р-и-а ј- т-к-ђ- н-с-а-а- ---------------------------------------- Њена кредитна картица је такође нестала. 0
N--n- -r-d-tn- ka---ca-----ako-e n-st-la. N---- k------- k------ j- t----- n------- N-e-a k-e-i-n- k-r-i-a j- t-k-đ- n-s-a-a- ----------------------------------------- Njena kreditna kartica je takođe nestala.
my – náš / naše (svůj / svoje) ми---н-ш-/ --ша - на-е м- – н-- / н--- / н--- м- – н-ш / н-ш- / н-ш- ---------------------- ми – наш / наша / наше 0
mi –-na------ša-- na-e m- – n-- / n--- / n--- m- – n-š / n-š- / n-š- ---------------------- mi – naš / naša / naše
Náš dědeček je nemocný. Н-ш де-- је-б-л---а-. Н-- д--- ј- б-------- Н-ш д-д- ј- б-л-с-а-. --------------------- Наш деда је болестан. 0
Na---ed- ------e-ta-. N-- d--- j- b-------- N-š d-d- j- b-l-s-a-. --------------------- Naš deda je bolestan.
Naše babička je zdravá. Н-ш----к- -е --рава. Н--- б--- ј- з------ Н-ш- б-к- ј- з-р-в-. -------------------- Наша бака је здрава. 0
N--a ------e -d----. N--- b--- j- z------ N-š- b-k- j- z-r-v-. -------------------- Naša baka je zdrava.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) в- –---ш-----ша-- ва-е в- – в-- / в--- / в--- в- – в-ш / в-ш- / в-ш- ---------------------- ви – ваш / ваша / ваше 0
vi – -aš / -aša-- -a-e v- – v-- / v--- / v--- v- – v-š / v-š- / v-š- ---------------------- vi – vaš / vaša / vaše
Děti, kde je váš tatínek? Де--,-гд---е -аш -ата? Д---- г-- ј- в-- т---- Д-ц-, г-е ј- в-ш т-т-? ---------------------- Децо, где је ваш тата? 0
De-o,---e--- -aš---t-? D---- g-- j- v-- t---- D-c-, g-e j- v-š t-t-? ---------------------- Deco, gde je vaš tata?
Děti, kde je vaše maminka? Д---- ----је в-ша--а-а? Д---- г-- ј- в--- м---- Д-ц-, г-е ј- в-ш- м-м-? ----------------------- Децо, где је ваша мама? 0
Deco- g-- -e-va-a ma--? D---- g-- j- v--- m---- D-c-, g-e j- v-š- m-m-? ----------------------- Deco, gde je vaša mama?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!