Konverzační příručka

cs Vedlejší věty s že 1   »   mk Споредни реченици со дека 1

91 [devadesát jedna]

Vedlejší věty s že 1

Vedlejší věty s že 1

91 [деведесет и еден]

91 [dyevyedyesyet i yedyen]

Споредни реченици со дека 1

[Sporyedni ryechyenitzi so dyeka 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Zítra bude snad lepší počasí. Вр-м--- --р--м---би--- --де-п-д----. В------ у--- м----- ќ- б--- п------- В-е-е-о у-р- м-ж-б- ќ- б-д- п-д-б-о- ------------------------------------ Времето утре можеби ќе биде подобро. 0
V--em--to--otr------yeb---j-------e----o---. V-------- o----- m------ k--- b---- p------- V-y-m-e-o o-t-y- m-ʐ-e-i k-y- b-d-e p-d-b-o- -------------------------------------------- Vryemyeto ootrye moʐyebi kjye bidye podobro.
Jak to víte? Од-к--- -- --ает-----? О- к--- г- з----- т--- О- к-д- г- з-а-т- т-а- ---------------------- Од каде го знаете тоа? 0
O--k-dye---- --a---ye-toa? O- k---- g-- z------- t--- O- k-d-e g-o z-a-e-y- t-a- -------------------------- Od kadye guo znayetye toa?
Doufám, že bude lepší. Се-наде-ам---е-а ќе б-де -одоб-о. С- н------- д--- ќ- б--- п------- С- н-д-в-м- д-к- ќ- б-д- п-д-б-о- --------------------------------- Се надевам, дека ќе биде подобро. 0
S-e na-y-v-m---y-ka --y- bid-e -o-o---. S-- n-------- d---- k--- b---- p------- S-e n-d-e-a-, d-e-a k-y- b-d-e p-d-b-o- --------------------------------------- Sye nadyevam, dyeka kjye bidye podobro.
Určitě přijde. То- ќе -о-д-------а-с-гурно. Т-- ќ- д---- с----- с------- Т-ј ќ- д-ј-е с-с-м- с-г-р-о- ---------------------------- Тој ќе дојде сосема сигурно. 0
Toј----- d---ye--o-ye-- -igu-or--. T-- k--- d----- s------ s--------- T-ј k-y- d-ј-y- s-s-e-a s-g-o-r-o- ---------------------------------- Toј kjye doјdye sosyema siguoorno.
Je to jisté? С----н- ---е-то-? С------ л- е т--- С-г-р-о л- е т-а- ----------------- Сигурно ли е тоа? 0
S-guo-rn- -i----toa? S-------- l- y- t--- S-g-o-r-o l- y- t-a- -------------------- Siguoorno li ye toa?
Vím, že přijde. Ја--зна-, -е-- -ој-ќе ----е. Ј-- з---- д--- т-- ќ- д----- Ј-с з-а-, д-к- т-ј ќ- д-ј-е- ---------------------------- Јас знам, дека тој ќе дојде. 0
Ј-----a-- d-e-a-t-- -jy- d-јdy-. Ј-- z---- d---- t-- k--- d------ Ј-s z-a-, d-e-a t-ј k-y- d-ј-y-. -------------------------------- Јas znam, dyeka toј kjye doјdye.
Určitě zavolá. То---иг-р-- ќ--с- -а-и. Т-- с------ ќ- с- ј---- Т-ј с-г-р-о ќ- с- ј-в-. ----------------------- Тој сигурно ќе се јави. 0
T----i--oo-no kjy--sye-јa--. T-- s-------- k--- s-- ј---- T-ј s-g-o-r-o k-y- s-e ј-v-. ---------------------------- Toј siguoorno kjye sye јavi.
Opravdu? Нави-ти--? Н--------- Н-в-с-и-а- ---------- Навистина? 0
Na--stina? N--------- N-v-s-i-a- ---------- Navistina?
Věřím, že zavolá. Мис-ам, де-а--ој--е--е -ав-. М------ д--- т-- ќ- с- ј---- М-с-а-, д-к- т-ј ќ- с- ј-в-. ---------------------------- Мислам, дека тој ќе се јави. 0
M--lam, d-e-a---- kjy- --e--a-i. M------ d---- t-- k--- s-- ј---- M-s-a-, d-e-a t-ј k-y- s-e ј-v-. -------------------------------- Mislam, dyeka toј kjye sye јavi.
To víno je určitě staré. В-но----и-у--о е-с--ро. В----- с------ е с----- В-н-т- с-г-р-о е с-а-о- ----------------------- Виното сигурно е старо. 0
Vi--t---i-uo-r-o--e-s-a--. V----- s-------- y- s----- V-n-t- s-g-o-r-o y- s-a-o- -------------------------- Vinoto siguoorno ye staro.
Víte to jistě? Го зн---е л- -о---- --гу--ос-? Г- з----- л- т-- с- с--------- Г- з-а-т- л- т-а с- с-г-р-о-т- ------------------------------ Го знаете ли тоа со сигурност? 0
G-o-z------- li -oa -o sigu-o--ost? G-- z------- l- t-- s- s----------- G-o z-a-e-y- l- t-a s- s-g-o-r-o-t- ----------------------------------- Guo znayetye li toa so siguoornost?
Předpokládám, že je staré. Пр-тпо--авувам,-дек--е-ст-ро. П-------------- д--- е с----- П-е-п-с-а-у-а-, д-к- е с-а-о- ----------------------------- Претпоставувам, дека е старо. 0
P-y--p-stav-------dy--a y- --a--. P---------------- d---- y- s----- P-y-t-o-t-v-o-a-, d-e-a y- s-a-o- --------------------------------- Pryetpostavoovam, dyeka ye staro.
Náš šéf vypadá dobře. Н--иот ш-ф из----а--о--о. Н----- ш-- и------ д----- Н-ш-о- ш-ф и-г-е-а д-б-о- ------------------------- Нашиот шеф изгледа добро. 0
N--h-ot--h--f i-g-ly-d- dobr-. N------ s---- i-------- d----- N-s-i-t s-y-f i-g-l-e-a d-b-o- ------------------------------ Nashiot shyef izgulyeda dobro.
Myslíte? М-с---е? М------- М-с-и-е- -------- Мислите? 0
M--l----? M-------- M-s-i-y-? --------- Mislitye?
Já myslím, že vypadá dokonce velmi dobře. Мис-ам,-дека -ој из-л--- ду-и ---------ро. М------ д--- т-- и------ д--- м---- д----- М-с-а-, д-к- т-ј и-г-е-а д-р- м-о-у д-б-о- ------------------------------------------ Мислам, дека тој изгледа дури многу добро. 0
Mis-a-- dye-- -----zgul-eda door--mn-g-o--do--o. M------ d---- t-- i-------- d---- m------ d----- M-s-a-, d-e-a t-ј i-g-l-e-a d-o-i m-o-u-o d-b-o- ------------------------------------------------ Mislam, dyeka toј izgulyeda doori mnoguoo dobro.
Šéf má určitě nějakou přítelkyni. Ше-от-с--у--о-и-а--ев-јка. Ш---- с------ и-- д------- Ш-ф-т с-г-р-о и-а д-в-ј-а- -------------------------- Шефот сигурно има девојка. 0
S----ot--i---or-o --- dyev---a. S------ s-------- i-- d-------- S-y-f-t s-g-o-r-o i-a d-e-o-k-. ------------------------------- Shyefot siguoorno ima dyevoјka.
Opravdu tomu věříte? Верува----и -а-и---н-? В------- л- н--------- В-р-в-т- л- н-в-с-и-а- ---------------------- Верувате ли навистина? 0
Vy--oo--t-- li -a-is-in-? V---------- l- n--------- V-e-o-v-t-e l- n-v-s-i-a- ------------------------- Vyeroovatye li navistina?
Je dost dobře možné, že má nějakou přítelkyni. С-сем- - мо-----д--а --- -ма---вој-а. С----- е м----- д--- т-- и-- д------- С-с-м- е м-ж-о- д-к- т-ј и-а д-в-ј-а- ------------------------------------- Сосема е можно, дека тој има девојка. 0
So--ema-y- m--n-- d---- to- -m- d-e-oј-a. S------ y- m----- d---- t-- i-- d-------- S-s-e-a y- m-ʐ-o- d-e-a t-ј i-a d-e-o-k-. ----------------------------------------- Sosyema ye moʐno, dyeka toј ima dyevoјka.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Španělský jazyk

Španělština patří ke světovým jazykům. Je mateřským jazykem více než 380 miliónů lidí. Navíc je mnoho lidí, kteří mluví španělsky jako svým druhým jazykem. To dělá ze španělštiny jeden z nejvýznamnějších jazyků na světě. Je také největším z románských jazyků. Španělé nazývají svůj jazyk español nebo castellano . Pojem castellano odhaluje původ španělského jazyka. Vyvinul se z nářečí, kterým se mluví v Kastilii. Většina Španělů mluvila castellano již v 16. století. Dnes se pojmy español a castellano zaměňují. Mohou však mít i politický rozměr. Španělština se rozšířila díky dobývání a kolonizaci. Španělsky se mluví také v západní Africe a na Filipínách. Nejvíce španělsky mluvících lidí však žije v Americe. Ve Střední a Jižní Americe je španělština dominantním jazykem. Počet španělsky mluvících obyvatel však roste i v USA. Asi 50 miliónů lidí mluví v USA španělsky. To je více než ve Španělsku! Španělština v Americe je jiná než ta v Evropě. Rozdíly jsou především ve slovní zásobě a v gramatice. V Americe se například používá jiný tvar minulého času. Existuje také mnoho rozdílů ve slovní zásobě. Některá slova se používají jen v Americe, jiná pak jen v Evropě. Španělština však není jednotná ani v Americe. Existuje mnoho různých variant americké španělštiny. Po angličtině je španělština nejvyučovanější cizí jazyk na světě. A dá se naučit relativně rychle. Tak na co čekáte? - ¡Vamos!