Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   mk Во дискотека

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [четириесет и шест]

46 [chyetiriyesyet i shyest]

Во дискотека

[Vo diskotyeka]

čeština makedonština Poslouchat Více
Je to místo volné? Да-- е с------- о-- м----? Дали е слободно ова место? 0
D--- y- s------- o-- m-----? Da-- y- s------- o-- m-----? Dali ye slobodno ova myesto? D-l- y- s-o-o-n- o-a m-e-t-? ---------------------------?
Mohu si k Vám přisednout? См--- л- д- с----- п----- в--? Смеам ли да седнам покрај вас? 0
S----- l- d- s------ p----- v--? Sm---- l- d- s------ p----- v--? Smyeam li da syednam pokraј vas? S-y-a- l- d- s-e-n-m p-k-a- v-s? -------------------------------?
Prosím. Со з----------. Со задоволство. 0
S- z----------. So z----------. So zadovolstvo. S- z-d-v-l-t-o. --------------.
Jak se Vám líbí ta hudba? Ка-- в- с- д----- м-------? Како ви се допаѓа музиката? 0
K--- v- s-- d----- m--------? Ka-- v- s-- d----- m--------? Kako vi sye dopaѓa moozikata? K-k- v- s-e d-p-ѓ- m-o-i-a-a? ----------------------------?
Je moc hlasitá. Ма--- е п--------. Малку е прегласна. 0
M----- y- p----------. Ma---- y- p----------. Malkoo ye pryegulasna. M-l-o- y- p-y-g-l-s-a. ---------------------.
Ale ta skupina hraje docela dobře. Но г------ с---- с----- д----. Но групата свири сосема добро. 0
N- g-------- s---- s------ d----. No g-------- s---- s------ d----. No guroopata sviri sosyema dobro. N- g-r-o-a-a s-i-i s-s-e-a d-b-o. --------------------------------.
Chodíte sem často? Че--- л- с-- о---? Често ли сте овде? 0
C------ l- s--- o----? Ch----- l- s--- o----? Chyesto li stye ovdye? C-y-s-o l- s-y- o-d-e? ---------------------?
Ne, jsem tu poprvé. Не- о-- е п-- п--. Не, ова е прв пат. 0
N--, o-- y- p-- p--. Ny-- o-- y- p-- p--. Nye, ova ye prv pat. N-e, o-a y- p-v p-t. ---,---------------.
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Не с-- б-- / б--- о--- н------. Не сум бил / била овде никогаш. 0
N-- s--- b-- / b--- o---- n--------. Ny- s--- b-- / b--- o---- n--------. Nye soom bil / bila ovdye nikoguash. N-e s-o- b-l / b-l- o-d-e n-k-g-a-h. -------------/---------------------.
Tančíte? Та------- л-? Танцувате ли? 0
T----------- l-? Ta---------- l-? Tantzoovatye li? T-n-z-o-a-y- l-? ---------------?
Možná později. Мо---- п------. Можеби подоцна. 0
M------ p-------. Mo----- p-------. Moʐyebi podotzna. M-ʐ-e-i p-d-t-n-. ----------------.
Neumím moc dobře tancovat. Ја- н- у---- д- т------- т--- д----. Јас не умеам да танцувам така добро. 0
Ј-- n-- o------ d- t--------- t--- d----. Јa- n-- o------ d- t--------- t--- d----. Јas nye oomyeam da tantzoovam taka dobro. Ј-s n-e o-m-e-m d- t-n-z-o-a- t-k- d-b-o. ----------------------------------------.
To je úplně jednoduché. То- е с----- е---------. Тоа е сосема едноставно. 0
T-- y- s------ y----------. To- y- s------ y----------. Toa ye sosyema yednostavno. T-a y- s-s-e-a y-d-o-t-v-o. --------------------------.
Ukážu vám to. Ја- ќ- в- п------. Јас ќе ви покажам. 0
Ј-- k--- v- p------. Јa- k--- v- p------. Јas kjye vi pokaʐam. Ј-s k-y- v- p-k-ʐ-m. -------------------.
Ne, až někdy jindy. Не- п------ д--- п--. Не, подобро друг пат. 0
N--, p------ d----- p--. Ny-- p------ d----- p--. Nye, podobro droogu pat. N-e, p-d-b-o d-o-g- p-t. ---,-------------------.
Čekáte na někoho? Че---- л- н-----? Чекате ли некого? 0
C-------- l- n-------? Ch------- l- n-------? Chyekatye li nyekoguo? C-y-k-t-e l- n-e-o-u-? ---------------------?
Ano, na svého přítele. Да- м---- п-------. Да, мојот пријател. 0
D-, m---- p--------. Da- m---- p--------. Da, moјot priјatyel. D-, m-ј-t p-i-a-y-l. --,----------------.
Tamhle zrovna přichází! Ев- г- п------ д----! Еве го позади, доаѓа! 0
Y---- g-- p-----, d----! Ye--- g-- p------ d----! Yevye guo pozadi, doaѓa! Y-v-e g-o p-z-d-, d-a-a! ----------------,------!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!