Konverzační příručka

cs Na letišti   »   mk На аеродром

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [триесет и пет]

35 [triyesyet i pyet]

На аеродром

[Na ayerodrom]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Би---к-л-/ --к-л---- -ез-рв-ра- еден-ле---а ----а. Б- с---- / с----- д- р--------- е--- л-- з- А----- Б- с-к-л / с-к-л- д- р-з-р-и-а- е-е- л-т з- А-и-а- -------------------------------------------------- Би сакал / сакала да резервирам еден лет за Атина. 0
B--saka--- --k-la--a ry-z--rv-r----edye--l--t-z- -t-na. B- s---- / s----- d- r----------- y----- l--- z- A----- B- s-k-l / s-k-l- d- r-e-y-r-i-a- y-d-e- l-e- z- A-i-a- ------------------------------------------------------- Bi sakal / sakala da ryezyerviram yedyen lyet za Atina.
Je to přímý let? Д--и ---о--е-дирек-е- лет? Д--- е т-- е д------- л--- Д-л- е т-а е д-р-к-е- л-т- -------------------------- Дали е тоа е директен лет? 0
D-li y----a-ye ---------- lyet? D--- y- t-- y- d--------- l---- D-l- y- t-a y- d-r-e-t-e- l-e-? ------------------------------- Dali ye toa ye diryektyen lyet?
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. В--мо--м--дно--е-то--о -р-зо---от- ----шач. В- м---- е--- м---- д- п---------- н------- В- м-л-м е-н- м-с-о д- п-о-о-е-о-, н-п-ш-ч- ------------------------------------------- Ве молам едно место до прозорецот, непушач. 0
Vye mol-m--ed-- -yes-o do--roz---etz-t, nyepoos-a--. V-- m---- y---- m----- d- p------------ n----------- V-e m-l-m y-d-o m-e-t- d- p-o-o-y-t-o-, n-e-o-s-a-h- ---------------------------------------------------- Vye molam yedno myesto do prozoryetzot, nyepooshach.
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Би с-ка- ----к-л- д- -а п-тв---м---јат- р-зе-в---ј-. Б- с---- / с----- д- ј- п------- м----- р----------- Б- с-к-л / с-к-л- д- ј- п-т-р-а- м-ј-т- р-з-р-а-и-а- ---------------------------------------------------- Би сакал / сакала да ја потврдам мојата резервација. 0
B---a-------a-ala-da--a --t-rd-m mo--ta-r-ez--rv-t-iј-. B- s---- / s----- d- ј- p------- m----- r-------------- B- s-k-l / s-k-l- d- ј- p-t-r-a- m-ј-t- r-e-y-r-a-z-ј-. ------------------------------------------------------- Bi sakal / sakala da јa potvrdam moјata ryezyervatziјa.
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Б--с-к-- /-сакала-да--- --к--ам -оја-а -е-е--а-и--. Б- с---- / с----- д- ј- о------ м----- р----------- Б- с-к-л / с-к-л- д- ј- о-к-ж-м м-ј-т- р-з-р-а-и-а- --------------------------------------------------- Би сакал / сакала да ја откажам мојата резервација. 0
B--saka- -------- d--јa--tk---- -o-at--r-ezy-rvat----. B- s---- / s----- d- ј- o------ m----- r-------------- B- s-k-l / s-k-l- d- ј- o-k-ʐ-m m-ј-t- r-e-y-r-a-z-ј-. ------------------------------------------------------ Bi sakal / sakala da јa otkaʐam moјata ryezyervatziјa.
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Би сак-л - са-а---да -- пр---на--мо---- --з-рвациј-. Б- с---- / с----- д- ј- п------- м----- р----------- Б- с-к-л / с-к-л- д- ј- п-о-е-а- м-ј-т- р-з-р-а-и-а- ---------------------------------------------------- Би сакал / сакала да ја променам мојата резервација. 0
Bi -a--- - s--ala-d- јa--ro-yen-m-m-јata-rye-y--va-ziј-. B- s---- / s----- d- ј- p-------- m----- r-------------- B- s-k-l / s-k-l- d- ј- p-o-y-n-m m-ј-t- r-e-y-r-a-z-ј-. -------------------------------------------------------- Bi sakal / sakala da јa promyenam moјata ryezyervatziјa.
Kdy letí příští letadlo do Říma? К-га--д---ле--ата-маш--а -а Р-м? К--- о-- с------- м----- з- Р--- К-г- о-и с-е-н-т- м-ш-н- з- Р-м- -------------------------------- Кога оди следната машина за Рим? 0
K-gu- --i --y-d-a-a-mas-ina-z- --m? K---- o-- s-------- m------ z- R--- K-g-a o-i s-y-d-a-a m-s-i-a z- R-m- ----------------------------------- Kogua odi slyednata mashina za Rim?
Jsou tam ještě dvě volná místa? Д--и----------две-с-о--дни ме-та? Д--- и-- у--- д-- с------- м----- Д-л- и-а у-т- д-е с-о-о-н- м-с-а- --------------------------------- Дали има уште две слободни места? 0
D--i-ima-oo---y- -vye---o--d-----es-a? D--- i-- o------ d--- s------- m------ D-l- i-a o-s-t-e d-y- s-o-o-n- m-e-t-? -------------------------------------- Dali ima ooshtye dvye slobodni myesta?
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Не,--------а-о ---е----- с-о-одн- м----. Н-- и---- с--- у--- е--- с------- м----- Н-, и-а-е с-м- у-т- е-н- с-о-о-н- м-с-о- ---------------------------------------- Не, имаме само уште едно слободно место. 0
N-e----a-y----mo-o-sht-e---dn--sl----n- myesto. N--- i----- s--- o------ y---- s------- m------ N-e- i-a-y- s-m- o-s-t-e y-d-o s-o-o-n- m-e-t-. ----------------------------------------------- Nye, imamye samo ooshtye yedno slobodno myesto.
Kdy přistaneme? К-----лет-в--е? К--- с--------- К-г- с-е-у-а-е- --------------- Кога слетуваме? 0
Kogua -ly--o-v---e? K---- s------------ K-g-a s-y-t-o-a-y-? ------------------- Kogua slyetoovamye?
Kdy tam budeme? К--а-ќе с-- -а--? К--- ќ- с-- т---- К-г- ќ- с-е т-м-? ----------------- Кога ќе сме таму? 0
K--u- --ye s--- ----o? K---- k--- s--- t----- K-g-a k-y- s-y- t-m-o- ---------------------- Kogua kjye smye tamoo?
Kdy jede autobus do centra? К-га-им- авт-бус до ---та-от -----ад--? К--- и-- а------ д- ц------- н- г------ К-г- и-а а-т-б-с д- ц-н-а-о- н- г-а-о-? --------------------------------------- Кога има автобус до центарот на градот? 0
K---a-ima----ob--s d- tzye---r-t------r--ot? K---- i-- a------- d- t--------- n- g------- K-g-a i-a a-t-b-o- d- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- -------------------------------------------- Kogua ima avtoboos do tzyentarot na guradot?
Je to Váš kufr? О-- е----иот к-ф-р? О-- е в----- к----- О-а е в-ш-о- к-ф-р- ------------------- Ова е вашиот куфер? 0
O---ye va-hi-- -oof-er? O-- y- v------ k------- O-a y- v-s-i-t k-o-y-r- ----------------------- Ova ye vashiot koofyer?
Je to Vaše taška? Ова-е-в-ш-т- -а-н-? О-- е в----- т----- О-а е в-ш-т- т-ш-а- ------------------- Ова е вашата ташна? 0
O-a ye-va-h------s-na? O-- y- v------ t------ O-a y- v-s-a-a t-s-n-? ---------------------- Ova ye vashata tashna?
Je to Vaše zavazadlo? Ов- е--а-и-т б-га-? О-- е в----- б----- О-а е в-ш-о- б-г-ж- ------------------- Ова е вашиот багаж? 0
Ova ye -as-----b-g-aʐ? O-- y- v------ b------ O-a y- v-s-i-t b-g-a-? ---------------------- Ova ye vashiot baguaʐ?
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? К--к- --г-- -ожа- да-зе--м -о-се--? К---- б---- м---- д- з---- с- с---- К-л-у б-г-ж м-ж-м д- з-м-м с- с-б-? ----------------------------------- Колку багаж можам да земам со себе? 0
K----- b-g-aʐ -o--m d- -yema- -- s--b--? K----- b----- m---- d- z----- s- s------ K-l-o- b-g-a- m-ʐ-m d- z-e-a- s- s-e-y-? ---------------------------------------- Kolkoo baguaʐ moʐam da zyemam so syebye?
Dvacet kilo. Д--е------л-гр--и. Д------ к--------- Д-а-с-т к-л-г-а-и- ------------------ Дваесет килограми. 0
D-ay--ye--ki-ogu----. D-------- k---------- D-a-e-y-t k-l-g-r-m-. --------------------- Dvayesyet kilogurami.
Cože, jen dvacet kilo? Што---------аес-т-к--о--ам-? Ш--- с--- д------ к--------- Ш-о- с-м- д-а-с-т к-л-г-а-и- ---------------------------- Што, само дваесет килограми? 0
Sht---s--o dva---ye- k--ogu---i? S---- s--- d-------- k---------- S-t-, s-m- d-a-e-y-t k-l-g-r-m-? -------------------------------- Shto, samo dvayesyet kilogurami?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!