Konverzační příručka

cs V dome   »   mk Во куќа

17 [sedmnáct]

V dome

V dome

17 [седумнаесет]

17 [syedoomnayesyet]

Во куќа

[Vo kookja]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Toto je náš dům. Е-е ---н---т- -уќ-. Е-- ј- н----- к---- Е-е ј- н-ш-т- к-ќ-. ------------------- Еве ја нашата куќа. 0
Yev-e јa na--a-- -oo---. Y---- ј- n------ k------ Y-v-e ј- n-s-a-a k-o-j-. ------------------------ Yevye јa nashata kookja.
Nahoře je střecha. Г-р- --по--иво-. Г--- е п-------- Г-р- е п-к-и-о-. ---------------- Горе е покривот. 0
G-or-- -e ---riv--. G----- y- p-------- G-o-y- y- p-k-i-o-. ------------------- Guorye ye pokrivot.
Dole je sklep. Долу - подрум--. Д--- е п-------- Д-л- е п-д-у-о-. ---------------- Долу е подрумот. 0
Dolo--ye-p-droom-t. D---- y- p--------- D-l-o y- p-d-o-m-t- ------------------- Doloo ye podroomot.
Za domem je zahrada. Поз--и-куќа-- има--ради-а. П----- к----- и-- г------- П-з-д- к-ќ-т- и-а г-а-и-а- -------------------------- Позади куќата има градина. 0
Poza-- k--kja------ --ra--na. P----- k------- i-- g-------- P-z-d- k-o-j-t- i-a g-r-d-n-. ----------------------------- Pozadi kookjata ima guradina.
Před domem nevede žádná cesta. П-ед ----т- н-м--ул---. П--- к----- н--- у----- П-е- к-ќ-т- н-м- у-и-а- ----------------------- Пред куќата нема улица. 0
Pr--- ---k--ta---ema --l-tza. P---- k------- n---- o------- P-y-d k-o-j-t- n-e-a o-l-t-a- ----------------------------- Pryed kookjata nyema oolitza.
Vedle domu jsou stromy. Пок--ј--уќат----а дрв--. П----- к----- и-- д----- П-к-а- к-ќ-т- и-а д-в-а- ------------------------ Покрај куќата има дрвја. 0
P-kr---kook--ta i-a dr--a. P----- k------- i-- d----- P-k-a- k-o-j-t- i-a d-v-a- -------------------------- Pokraј kookjata ima drvјa.
Toto je můj byt. Е-е----м---т-ста-. Е-- г- м---- с---- Е-е г- м-ј-т с-а-. ------------------ Еве го мојот стан. 0
Y---e-guo---јot ----. Y---- g-- m---- s---- Y-v-e g-o m-ј-t s-a-. --------------------- Yevye guo moјot stan.
Tady je kuchyně a koupelna. Овде-се-куј-ата ----њат-. О--- с- к------ и б------ О-д- с- к-ј-а-а и б-њ-т-. ------------------------- Овде се кујната и бањата. 0
O-dye --e -o---a-- i b-њ---. O---- s-- k------- i b------ O-d-e s-e k-o-n-t- i b-њ-t-. ---------------------------- Ovdye sye kooјnata i baњata.
Tam je obývák a ložnice. Т----с- -н----та-со-а --спа-на-а-с---. Т--- с- д------- с--- и с------- с---- Т-м- с- д-е-н-т- с-б- и с-а-н-т- с-б-. -------------------------------------- Таму се дневната соба и спалната соба. 0
Tam---s-- d-y-v--ta-so-----s---n-ta -oba. T---- s-- d-------- s--- i s------- s---- T-m-o s-e d-y-v-a-a s-b- i s-a-n-t- s-b-. ----------------------------------------- Tamoo sye dnyevnata soba i spalnata soba.
Domovní dveře jsou zavřené. В-е--ата-вр--а-е -атво--н-. В------- в---- е з--------- В-е-н-т- в-а-а е з-т-о-е-а- --------------------------- Влезната врата е затворена. 0
V---zna---v-a-a----zat-orye-a. V-------- v---- y- z---------- V-y-z-a-a v-a-a y- z-t-o-y-n-. ------------------------------ Vlyeznata vrata ye zatvoryena.
Ale okna jsou otevřená. Н- про--р---е се о-вор-н-. Н- п--------- с- о-------- Н- п-о-о-ц-т- с- о-в-р-н-. -------------------------- Но прозорците се отворени. 0
N- pr-zor-z------ye-ot-o-y--i. N- p----------- s-- o--------- N- p-o-o-t-i-y- s-e o-v-r-e-i- ------------------------------ No prozortzitye sye otvoryeni.
Dnes je horko. Д--е-----еш--. Д---- е ж----- Д-н-с е ж-ш-о- -------------- Денес е жешко. 0
D-enyes -e-ʐ----ko. D------ y- ʐ------- D-e-y-s y- ʐ-e-h-o- ------------------- Dyenyes ye ʐyeshko.
Jdeme do obýváku. Н-- о---е -----евнат------. Н-- о---- в- д------- с---- Н-е о-и-е в- д-е-н-т- с-б-. --------------------------- Ние одиме во дневната соба. 0
Niye -di--e--o -nye-n-t- s-ba. N--- o----- v- d-------- s---- N-y- o-i-y- v- d-y-v-a-a s-b-. ------------------------------ Niye odimye vo dnyevnata soba.
Je tam pohovka a křeslo. Та---има -д-----ф----едн--ф--е--. Т--- и-- е--- с--- и е--- ф------ Т-м- и-а е-н- с-ф- и е-н- ф-т-љ-. --------------------------------- Таму има една софа и една фотеља. 0
T-moo ima ye-na-sof- i-y-d----o---lja. T---- i-- y---- s--- i y---- f-------- T-m-o i-a y-d-a s-f- i y-d-a f-t-e-j-. -------------------------------------- Tamoo ima yedna sofa i yedna fotyelja.
Posaďte se! С----те! С------- С-д-е-е- -------- Седнете! 0
S-ed-y-t--! S---------- S-e-n-e-y-! ----------- Syednyetye!
Tam stojí můj počítač. Таму-стои-м-ј----омпј----. Т--- с--- м---- к--------- Т-м- с-о- м-ј-т к-м-ј-т-р- -------------------------- Таму стои мојот компјутер. 0
Tamo- st-------t-k-m--------. T---- s--- m---- k----------- T-m-o s-o- m-ј-t k-m-ј-o-y-r- ----------------------------- Tamoo stoi moјot kompјootyer.
Tam stojí moje stereo věž. Та-у с--и мо------ер-о у--д. Т--- с--- м---- с----- у---- Т-м- с-о- м-ј-т с-е-е- у-е-. ---------------------------- Таму стои мојот стерео уред. 0
Ta-oo--t----o-ot----e---o -o-ye-. T---- s--- m---- s------- o------ T-m-o s-o- m-ј-t s-y-r-e- o-r-e-. --------------------------------- Tamoo stoi moјot styeryeo ooryed.
Ta televize je úplně nová. Те---из-рот - -о-е-----в. Т---------- е с----- н--- Т-л-в-з-р-т е с-с-м- н-в- ------------------------- Телевизорот е сосема нов. 0
Tye-y--izo--t--- s--ye------. T------------ y- s------ n--- T-e-y-v-z-r-t y- s-s-e-a n-v- ----------------------------- Tyelyevizorot ye sosyema nov.

Slova a slovní zásoba

Každý jazyk má svou vlastní slovní zásobu. Ta obsahuje určitý počet slov. Slovo je samostatná jazyková jednotka. Slova mají vždy specifický význam. Tím se liší od zvuků nebo slabik. Každý jazyk má jiný počet slov. Angličtina má například velmi mnoho slov. Je dokonce považována za světového šampióna, pokud jde o slovní zásobu. Dnes by měla mít angličtina už více než milión slov. Slovník Oxford English Dictionary jich obsahuje více než 600 000. Čínština, španělština nebo ruština jich mají o mnoho méně. Slovní zásoba určitého jazyka je ovlivněna také jeho historií. Angličtina byla ovlivněna mnoha jazyky a kulturami. Tím se anglická slovní zásoba výrazně obohatila. Ale i dnes anglická slovní zásoba stále roste. Odborníci odhadují, že každý den přibude 15 nových slov. Pocházejí především z oblasti nových médií. Vědecký odborný jazyk se přitom do toho nepočítá. Neboť jen samotná chemická terminologie obsahuje tisíce slov. Téměř ve všech jazycích se dlouhá slova používají méně než krátká. A mnozí lidé používají jen velmi málo slov. Rozlišujeme tedy aktivní a pasivní slovní zásobu. Pasivní slovní zásoba zahrnuje slova, kterým rozumíme. Nepoužíváme je však nebo jen velmi zřídka. Aktivní slovní zásoba obsahuje slova, která pravidelně používáme. K jednoduchému rozhovoru nebo textu postačí jen málo slov. V angličtině k tomu potřebujeme zhruba 400 slov a 40 sloves. Nedělejte si proto starosti, nemáte-li dost bohatou slovní zásobu!