Konverzační příručka

cs Ve škole   »   mk Во училиште

4 [čtyři]

Ve škole

Ve škole

4 [четири]

4 [chyetiri]

Во училиште

[Vo oochilishtye]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Kde jsme? К-----м-? К--- с--- К-д- с-е- --------- Каде сме? 0
K-dye s---? K---- s---- K-d-e s-y-? ----------- Kadye smye?
Jsme ve škole. Н-е с-е-во -чи--ш--то. Н-- с-- в- у---------- Н-е с-е в- у-и-и-т-т-. ---------------------- Ние сме во училиштето. 0
Ni---smye v- o--hi-is-t-eto. N--- s--- v- o-------------- N-y- s-y- v- o-c-i-i-h-y-t-. ---------------------------- Niye smye vo oochilishtyeto.
Máme vyučování. Ние--маме ---т-в-. Н-- и---- н------- Н-е и-а-е н-с-а-а- ------------------ Ние имаме настава. 0
N--e i-a-ye nas-av-. N--- i----- n------- N-y- i-a-y- n-s-a-a- -------------------- Niye imamye nastava.
To jsou žáci. Ов- ---уч-н-ц--е. О-- с- у--------- О-а с- у-е-и-и-е- ----------------- Ова се учениците. 0
O-a-s-----c-y--it--ty-. O-- s-- o-------------- O-a s-e o-c-y-n-t-i-y-. ----------------------- Ova sye oochyenitzitye.
To je učitelka. Ов- е н-с---нич-ата. О-- е н------------- О-а е н-с-а-н-ч-а-а- -------------------- Ова е наставничката. 0
Ov---e nas-a-n-ch-a--. O-- y- n-------------- O-a y- n-s-a-n-c-k-t-. ---------------------- Ova ye nastavnichkata.
To je třída. О-а-е о---ле-и--о. О-- е о----------- О-а е о-д-л-н-е-о- ------------------ Ова е одделението. 0
O----e ----e-ye-i----. O-- y- o-------------- O-a y- o-d-e-y-n-y-t-. ---------------------- Ova ye oddyelyeniyeto.
Co děláme? Ш-о -----ме? Ш-- п------- Ш-о п-а-и-е- ------------ Што правиме? 0
Shto-p----mye? S--- p-------- S-t- p-a-i-y-? -------------- Shto pravimye?
Učíme se. Ние у-им-. Н-- у----- Н-е у-и-е- ---------- Ние учиме. 0
N--- -o---m-e. N--- o-------- N-y- o-c-i-y-. -------------- Niye oochimye.
Učíme se jazyk. Н---учиме-е-ен ј--ик. Н-- у---- е--- ј----- Н-е у-и-е е-е- ј-з-к- --------------------- Ние учиме еден јазик. 0
Niy- -o-him---y-d--n ј----. N--- o------- y----- ј----- N-y- o-c-i-y- y-d-e- ј-z-k- --------------------------- Niye oochimye yedyen јazik.
Já se učím anglicky. Јас--ча- а--лис-и. Ј-- у--- а-------- Ј-с у-а- а-г-и-к-. ------------------ Јас учам англиски. 0
Јa--oo-ham an---iski. Ј-- o----- a--------- Ј-s o-c-a- a-g-l-s-i- --------------------- Јas oocham anguliski.
Ty se učíš španělsky. Т- -чи--ш--н---. Т- у--- ш------- Т- у-и- ш-а-с-и- ---------------- Ти учиш шпански. 0
T---oc---h-s-----k-. T- o------ s-------- T- o-c-i-h s-p-n-k-. -------------------- Ti oochish shpanski.
On se učí německy. Тој у-и---р-ански. Т-- у-- г--------- Т-ј у-и г-р-а-с-и- ------------------ Тој учи германски. 0
To----c-- g-y-rmans--. T-- o---- g----------- T-ј o-c-i g-y-r-a-s-i- ---------------------- Toј oochi guyermanski.
My se učíme francouzsky. Н-- у---е--р-н-у--и. Н-- у---- ф--------- Н-е у-и-е ф-а-ц-с-и- -------------------- Ние учиме француски. 0
Niy-----himye--r-ntzo--ki. N--- o------- f----------- N-y- o-c-i-y- f-a-t-o-s-i- -------------------------- Niye oochimye frantzooski.
Vy se učíte italsky. Ви------- --ал---н---. В-- у---- и----------- В-е у-и-е и-а-и-а-с-и- ---------------------- Вие учите италијански. 0
Vi-- -oc--t-- ---liј-nski. V--- o------- i----------- V-y- o-c-i-y- i-a-i-a-s-i- -------------------------- Viye oochitye italiјanski.
Oni se učí rusky. Т-е уча- --с--. Т-- у--- р----- Т-е у-а- р-с-и- --------------- Тие учат руски. 0
T-ye----hat -o-sk-. T--- o----- r------ T-y- o-c-a- r-o-k-. ------------------- Tiye oochat rooski.
Učit se jazyky je zajímavé. Уче---- -азици --инт-р---о. У------ ј----- е и--------- У-е-е-о ј-з-ц- е и-т-р-с-о- --------------------------- Учењето јазици е интересно. 0
O-c-y-њyeto----i-z- ye---ty--ye---. O---------- ј------ y- i----------- O-c-y-њ-e-o ј-z-t-i y- i-t-e-y-s-o- ----------------------------------- Oochyeњyeto јazitzi ye intyeryesno.
Chceme rozumět lidem. Н-е --к--е--- г- ---б-ра-е ---ето. Н-- с----- д- г- р-------- л------ Н-е с-к-м- д- г- р-з-и-а-е л-ѓ-т-. ---------------------------------- Ние сакаме да ги разбираме луѓето. 0
N-y--s--a-ye--a--ui razb-r---e-loo-----. N--- s------ d- g-- r--------- l-------- N-y- s-k-m-e d- g-i r-z-i-a-y- l-o-y-t-. ---------------------------------------- Niye sakamye da gui razbiramye looѓyeto.
Chceme mluvit s lidmi. Н-е---кам- ---збор-ва---с--л----о. Н-- с----- д- з-------- с- л------ Н-е с-к-м- д- з-о-у-а-е с- л-ѓ-т-. ---------------------------------- Ние сакаме да зборуваме со луѓето. 0
Ni-e----am-- da-z-oro---m----- lo--ye--. N--- s------ d- z---------- s- l-------- N-y- s-k-m-e d- z-o-o-v-m-e s- l-o-y-t-. ---------------------------------------- Niye sakamye da zboroovamye so looѓyeto.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Den mateřského jazyka

Máte rádi svůj mateřský jazyk? Potom můžete začít slavit. A sice vždy 21. února! To je mezinárodní den mateřského jazyka. Slaví se od roku 2000. Vyhlásilo jej UNESCO. UNESCO je Organizace spojených národů. Zabývá se oblastí vědy, kultury a vzdělání. UNESCO usiluje o zachování kulturního dědictví lidstva. I jazyk je kulturním dědictvím. Proto jej musíme chránit, kultivovat a podporovat. 21. února slavíme jazykovou rozmanitost. Na celém světě se mluví cca 6 000 - 7 000 jazyky. Polovině však hrozí vymření. Každé dva týdny jeden jazyk navždy zmizí. Každý jazyk je však výjimečnou pokladnicí vědění. Jazyk odráží znalosti národů. Dějiny národa se odrážejí v jeho jazyce. Jazykem se předávají zkušenosti a tradice. Mateřský jazyk je tudíž součástí identity každého národa. Když jazyk vymře, ztratíme více než jen slova. 21. února by se na to nemělo zapomínat. Lidé by měli pochopit, jaký význam jazyky mají. A měli by přemýšlet, co mohou pro jejich zachování udělat. Ukažte tedy svému jazyku, jak je pro Vás důležitý! Můžete mu třeba upéct dort? S krásným nápisem z cukru. Samozřejmě ve své mateřštině!