Konverzační příručka

cs Prohlídka města   »   mk Разгледување на градот

42 [čtyřicet dva]

Prohlídka města

Prohlídka města

42 [четириесет и два]

42 [chyetiriyesyet i dva]

Разгледување на градот

[Razgulyedoovaњye na guradot]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Je tržnice otevřena v neděli? Д-ли-п-з---- е-о-во-ен -- --д---? Д--- п------ е о------ в- н------ Д-л- п-з-р-т е о-в-р-н в- н-д-л-? --------------------------------- Дали пазарот е отворен во недела? 0
Dali---z-ro- y---tvory-n--o nye--e-a? D--- p------ y- o------- v- n-------- D-l- p-z-r-t y- o-v-r-e- v- n-e-y-l-? ------------------------------------- Dali pazarot ye otvoryen vo nyedyela?
Je výstaviště otevřeno v pondělí? Д--и-с---от ----в-ре---- п-не---ни-? Д--- с----- е о------ в- п---------- Д-л- с-е-о- е о-в-р-н в- п-н-д-л-и-? ------------------------------------ Дали саемот е отворен во понеделник? 0
Dali--ay-----y--o--or--- -o-p---edy-ln-k? D--- s------ y- o------- v- p------------ D-l- s-y-m-t y- o-v-r-e- v- p-n-e-y-l-i-? ----------------------------------------- Dali sayemot ye otvoryen vo ponyedyelnik?
Je výstavní síň otevřena v úterý? Д-л- ---о----а-е отв--ен- -о вто--ик? Д--- и-------- е о------- в- в------- Д-л- и-л-ж-а-а е о-в-р-н- в- в-о-н-к- ------------------------------------- Дали изложбата е отворена во вторник? 0
D-l- izl-ʐba-a ye--tvor-en- vo v-orn-k? D--- i-------- y- o-------- v- v------- D-l- i-l-ʐ-a-a y- o-v-r-e-a v- v-o-n-k- --------------------------------------- Dali izloʐbata ye otvoryena vo vtornik?
Má zoologická zahrada ve středu otevřeno? Да-- зо-л--к----г----н- е отворе-а -- -р---? Д--- з--------- г------ е о------- в- с----- Д-л- з-о-о-к-т- г-а-и-а е о-в-р-н- в- с-е-а- -------------------------------------------- Дали зоолошката градина е отворена во среда? 0
D-l----ol-shk-t- -------- ye -t--r-e-a -- sr--da? D--- z---------- g------- y- o-------- v- s------ D-l- z-o-o-h-a-a g-r-d-n- y- o-v-r-e-a v- s-y-d-? ------------------------------------------------- Dali zooloshkata guradina ye otvoryena vo sryeda?
Má muzeum ve čtvrtek otevřeno? Дал-----еј-т-е ----ре--в------рто-? Д--- м------ е о------ в- ч-------- Д-л- м-з-ј-т е о-в-р-н в- ч-т-р-о-? ----------------------------------- Дали музејот е отворен во четврток? 0
Dali--o---eјot-ye---vor-e- -- c-y--v-t--? D--- m-------- y- o------- v- c---------- D-l- m-o-y-ј-t y- o-v-r-e- v- c-y-t-r-o-? ----------------------------------------- Dali moozyeјot ye otvoryen vo chyetvrtok?
Má galerie v pátek otevřeno? Да-и--а-ер---та-- -т-ор-на--о----о-? Д--- г--------- е о------- в- п----- Д-л- г-л-р-ј-т- е о-в-р-н- в- п-т-к- ------------------------------------ Дали галеријата е отворена во петок? 0
D--i gua-ye---ata -e--t-orye-a v- py----? D--- g----------- y- o-------- v- p------ D-l- g-a-y-r-ј-t- y- o-v-r-e-a v- p-e-o-? ----------------------------------------- Dali gualyeriјata ye otvoryena vo pyetok?
Může se tady fotografovat? Сме------а--е фо-о--аф---? С--- л- д- с- ф----------- С-е- л- д- с- ф-т-г-а-и-а- -------------------------- Смее ли да се фотографира? 0
Smy-y--l- da -ye f-t-gu-afir-? S----- l- d- s-- f------------ S-y-y- l- d- s-e f-t-g-r-f-r-? ------------------------------ Smyeye li da sye fotogurafira?
Musí se platit vstup? Мо-а л- да-с--пл-т----ез? М--- л- д- с- п---- в---- М-р- л- д- с- п-а-и в-е-? ------------------------- Мора ли да се плати влез? 0
M-ra li -a -ye--la---vl--z? M--- l- d- s-- p---- v----- M-r- l- d- s-e p-a-i v-y-z- --------------------------- Mora li da sye plati vlyez?
Kolik stojí vstup? К-лк- --н- -л-зо-? К---- ч--- в------ К-л-у ч-н- в-е-о-? ------------------ Колку чини влезот? 0
K----- c-i-i-vlyezo-? K----- c---- v------- K-l-o- c-i-i v-y-z-t- --------------------- Kolkoo chini vlyezot?
Poskytuje se skupinová sleva? Има л--н-к-к-- по---- з- -руп-? И-- л- н------ п----- з- г----- И-а л- н-к-к-в п-п-с- з- г-у-и- ------------------------------- Има ли некаков попуст за групи? 0
Im-------e--k-v-popo-st ----uro-pi? I-- l- n------- p------ z- g------- I-a l- n-e-a-o- p-p-o-t z- g-r-o-i- ----------------------------------- Ima li nyekakov popoost za guroopi?
Poskytuje se sleva pro děti? Има-л- нек-ко- п-пуст з- ----? И-- л- н------ п----- з- д---- И-а л- н-к-к-в п-п-с- з- д-ц-? ------------------------------ Има ли некаков попуст за деца? 0
Ima -i--y---ko--p-p--s--z- d-etza? I-- l- n------- p------ z- d------ I-a l- n-e-a-o- p-p-o-t z- d-e-z-? ---------------------------------- Ima li nyekakov popoost za dyetza?
Poskytuje se studentská sleva? Им- ли н-к--ов попус-----с-у----и? И-- л- н------ п----- з- с-------- И-а л- н-к-к-в п-п-с- з- с-у-е-т-? ---------------------------------- Има ли некаков попуст за студенти? 0
Ima li-ny-k-ko--p-po----za-s--odyen--? I-- l- n------- p------ z- s---------- I-a l- n-e-a-o- p-p-o-t z- s-o-d-e-t-? -------------------------------------- Ima li nyekakov popoost za stoodyenti?
Co je to za budovu? К-кв- - о--а -г---а? К---- е о--- з------ К-к-а е о-а- з-р-д-? -------------------- Каква е оваа зграда? 0
Kakv--ye o-a- zgur--a? K---- y- o--- z------- K-k-a y- o-a- z-u-a-a- ---------------------- Kakva ye ovaa zgurada?
Jak stará je ta budova? К-л-у --с-а-а------згр-д-? К---- е с---- о--- з------ К-л-у е с-а-а о-а- з-р-д-? -------------------------- Колку е стара оваа зграда? 0
Kol--- -e---ar---va- z--r---? K----- y- s---- o--- z------- K-l-o- y- s-a-a o-a- z-u-a-a- ----------------------------- Kolkoo ye stara ovaa zgurada?
Kdo tu budovu postavil? Ко--ј- из-р---л--ва- з--а-а? К-- ј- и------- о--- з------ К-ј ј- и-г-а-и- о-а- з-р-д-? ---------------------------- Кој ја изградил оваа зграда? 0
K-ј ј-----u-adi--o--a-z-u----? K-- ј- i-------- o--- z------- K-ј ј- i-g-r-d-l o-a- z-u-a-a- ------------------------------ Koј јa izguradil ovaa zgurada?
Zajímám se o architekturu. Јас се-и--ер-сир-м-за ар--текту-а. Ј-- с- и---------- з- а----------- Ј-с с- и-т-р-с-р-м з- а-х-т-к-у-а- ---------------------------------- Јас се интересирам за архитектура. 0
Ј-s--ye-inty--yesira- za-ar--i--e-to-ra. Ј-- s-- i------------ z- a-------------- Ј-s s-e i-t-e-y-s-r-m z- a-k-i-y-k-o-r-. ---------------------------------------- Јas sye intyeryesiram za arkhityektoora.
Zajímám se o umění. Јас ----н-----ир-м-за-----нос-. Ј-- с- и---------- з- у-------- Ј-с с- и-т-р-с-р-м з- у-е-н-с-. ------------------------------- Јас се интересирам за уметност. 0
Јas -ye int-e-----ram------my---o-t. Ј-- s-- i------------ z- o---------- Ј-s s-e i-t-e-y-s-r-m z- o-m-e-n-s-. ------------------------------------ Јas sye intyeryesiram za oomyetnost.
Zajímám se o malířství. Јас--е---те-е-ира- за-с-и-ар-т-о. Ј-- с- и---------- з- с---------- Ј-с с- и-т-р-с-р-м з- с-и-а-с-в-. --------------------------------- Јас се интересирам за сликарство. 0
Јas-sye --t--ry-si--m -a s-ikar----. Ј-- s-- i------------ z- s---------- Ј-s s-e i-t-e-y-s-r-m z- s-i-a-s-v-. ------------------------------------ Јas sye intyeryesiram za slikarstvo.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Rychlé a pomalé jazyky

Na světě je přes 6 000 jazyků. Všechny mají však stejnou funkci. Pomáhají nám vyměnit si informace. To probíhá v každém jazyce jinak. Neboť každý jazyk se řídí svými vlastními pravidly. Rychlost, kterou se hovoří, se také liší. To prokázali jazykovědci v četných studiích. Za tímto účelem byly krátké texty přeloženy do více jazyků. Rodilí mluvčí pak tyto texty nahlas přečetli. Výsledky byly jednoznačné. Japonština a španělština jsou nejrychlejšími jazyky. V těchto jazycích se vysloví téměř 8 slabik za vteřinu. Číňané mluví mnohem pomaleji. Vysloví v průměru pouze 5 slabik za minutu. Rychlost závisí na složitosti slabik. Pokud jsou slabiky složité, je mluvení delší. Například v němčině má slabika průměrně tři hlásky. Proto je němčina relativně pomalá. Mluvit rychle však neznamená, že si toho lidé více sdělí. Právě naopak! Ve slabikách, které jsou vyslovovány rychle, je obsaženo jen málo informací. Přestože tedy Japonci mluví rychle, předávají si málo informací. Naproti tomu „pomalí” Číňané vyjádří málo slovy hodně věcí. Anglické slabiky obsahují také mnoho informací. Zajímavé je, že všechny zkoumané jazyky jsou téměř stejně efektivní! To znamená, že kdo mluví pomaleji, řekne více. A kdo mluví rychleji, potřebuje více slov. V konečném důsledku tedy všichni dosáhnou cíle ve stejném čase...