Konverzační příručka

cs V taxíku   »   mk Во такси

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [триесет и осум]

38 [triyesyet i osoom]

Во такси

[Vo taksi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. В- ----м--о-ика-т--е--- -а-с-. В- м---- п-------- е--- т----- В- м-л-м п-в-к-ј-е е-н- т-к-и- ------------------------------ Ве молам повикајте едно такси. 0
V-e-mola--po-i-aј-y- yedno----s-. V-- m---- p--------- y---- t----- V-e m-l-m p-v-k-ј-y- y-d-o t-k-i- --------------------------------- Vye molam povikaјtye yedno taksi.
Kolik to stojí na nádraží? Кол-- ---и до---л--н---а-а с-а----? К---- ч--- д- ж----------- с------- К-л-у ч-н- д- ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ----------------------------------- Колку чини до железничката станица? 0
Ko-k-- --i-i--o -ye-ye-nic--ata --an--z-? K----- c---- d- ʐ-------------- s-------- K-l-o- c-i-i d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? ----------------------------------------- Kolkoo chini do ʐyelyeznichkata stanitza?
Kolik to stojí na letiště? Кол-у чи-и--- ----------? К---- ч--- д- а---------- К-л-у ч-н- д- а-р-д-о-о-? ------------------------- Колку чини до аеродромот? 0
Kol--o c-----d- aye-----m-t? K----- c---- d- a----------- K-l-o- c-i-i d- a-e-o-r-m-t- ---------------------------- Kolkoo chini do ayerodromot?
Pořád rovně, prosím. Право---пред, --л--. П---- н------ м----- П-а-о н-п-е-, м-л-м- -------------------- Право напред, молам. 0
Pr--- napr--d- --l--. P---- n------- m----- P-a-o n-p-y-d- m-l-m- --------------------- Pravo napryed, molam.
Zde doprava, prosím. О-д---е-н----ол--. О--- д----- м----- О-д- д-с-о- м-л-м- ------------------ Овде десно, молам. 0
Ovd-- dy-sn-- -o---. O---- d------ m----- O-d-e d-e-n-, m-l-m- -------------------- Ovdye dyesno, molam.
Na rohu doleva, prosím. Та-у на ---ло- на-л--о- м-лам. Т--- н- а----- н- л---- м----- Т-м- н- а-о-о- н- л-в-, м-л-м- ------------------------------ Таму на аголот на лево, молам. 0
T-m-- na-a-u------- --ev-, --la-. T---- n- a------ n- l----- m----- T-m-o n- a-u-l-t n- l-e-o- m-l-m- --------------------------------- Tamoo na aguolot na lyevo, molam.
Mám naspěch. Б-з-м. Б----- Б-з-м- ------ Брзам. 0
B----. B----- B-z-m- ------ Brzam.
Mám čas. Ј-с и-а--вр-м-. Ј-- и--- в----- Ј-с и-а- в-е-е- --------------- Јас имам време. 0
Ј-- im---vryemye. Ј-- i--- v------- Ј-s i-a- v-y-m-e- ----------------- Јas imam vryemye.
Jeďte, prosím, pomaleji. В--молам в----е -оп-лек-. В- м---- в----- п-------- В- м-л-м в-з-т- п-п-л-к-. ------------------------- Ве молам возете пополека. 0
Vye-m--am vo-yety--p----ye-a. V-- m---- v------- p--------- V-e m-l-m v-z-e-y- p-p-l-e-a- ----------------------------- Vye molam vozyetye popolyeka.
Zastavte zde, prosím. З--та---е-овде------. З-------- о--- м----- З-с-а-е-е о-д- м-л-м- --------------------- Застанете овде молам. 0
Z-s-any-ty- ov-ye m----. Z---------- o---- m----- Z-s-a-y-t-e o-d-e m-l-m- ------------------------ Zastanyetye ovdye molam.
Počkejte chvilku, prosím. П---ка----еден -----т -е м----. П-------- е--- м----- В- м----- П-ч-к-ј-е е-е- м-м-н- В- м-л-м- ------------------------------- Почекајте еден момент Ве молам. 0
P--hye--јt-- -ed-en --myent -y- -ol--. P----------- y----- m------ V-- m----- P-c-y-k-ј-y- y-d-e- m-m-e-t V-e m-l-m- -------------------------------------- Pochyekaјtye yedyen momyent Vye molam.
Jsem hned zpátky. Јас-в-д-аш ---се-----а-. Ј-- в----- ќ- с- в------ Ј-с в-д-а- ќ- с- в-а-а-. ------------------------ Јас веднаш ќе се вратам. 0
Јa- vyed---h-kjy--sye-vr----. Ј-- v------- k--- s-- v------ Ј-s v-e-n-s- k-y- s-e v-a-a-. ----------------------------- Јas vyednash kjye sye vratam.
Prosím, dejte mi účet. Дад--- -и-е-н- пр--нани-- В-------. Д----- м- е--- п--------- В- м----- Д-д-т- м- е-н- п-и-н-н-ц- В- м-л-м- ----------------------------------- Дадете ми една признаница Ве молам. 0
D--yety--m--y---a p-i--a-it---Vye --lam. D------- m- y---- p---------- V-- m----- D-d-e-y- m- y-d-a p-i-n-n-t-a V-e m-l-m- ---------------------------------------- Dadyetye mi yedna priznanitza Vye molam.
Nemám drobné. Ја- нем-м -итни---ри. Ј-- н---- с---- п---- Ј-с н-м-м с-т-и п-р-. --------------------- Јас немам ситни пари. 0
Ј-s -y------it-i --r-. Ј-- n----- s---- p---- Ј-s n-e-a- s-t-i p-r-. ---------------------- Јas nyemam sitni pari.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. В-к--е д-бро,---тат-к-т----а--ас. В--- е д----- о-------- е з- В--- В-к- е д-б-о- о-т-т-к-т е з- В-с- --------------------------------- Вака е добро, остатокот е за Вас. 0
V-k- -e----ro,-osta-oko- ye-za V--. V--- y- d----- o-------- y- z- V--- V-k- y- d-b-o- o-t-t-k-t y- z- V-s- ----------------------------------- Vaka ye dobro, ostatokot ye za Vas.
Zavezte mě na tuto adresu. В----- -- ----в-а а--е--. В----- м- н- о--- а------ В-з-т- м- н- о-а- а-р-с-. ------------------------- Возете ме на оваа адреса. 0
Vo---t-e m-- na o--a--d--e-a. V------- m-- n- o--- a------- V-z-e-y- m-e n- o-a- a-r-e-a- ----------------------------- Vozyetye mye na ovaa adryesa.
Odvezte mě do mého hotelu. В-зет- м- до -о-о---о--л. В----- м- д- м---- х----- В-з-т- м- д- м-ј-т х-т-л- ------------------------- Возете ме до мојот хотел. 0
Vo-yet-e---e ----o----k-otye-. V------- m-- d- m---- k------- V-z-e-y- m-e d- m-ј-t k-o-y-l- ------------------------------ Vozyetye mye do moјot khotyel.
Odvezte mě na pláž. Возет- ----а--л-жа--. В----- м- н- п------- В-з-т- м- н- п-а-а-а- --------------------- Возете ме на плажата. 0
V--yet-e---e--a --aʐ-ta. V------- m-- n- p------- V-z-e-y- m-e n- p-a-a-a- ------------------------ Vozyetye mye na plaʐata.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?