Konverzační příručka

cs V taxíku   »   fa ‫در تاکسی‬

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

‫38 [سی و هشت]‬

38 [see-o-hasht]

‫در تاکسی‬

[dar tâxi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština perština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. ‫ل--ا- ی- ت---ی--دا--ن---‬ ‫----- ی- ت---- ص-- ک----- ‫-ط-ا- ی- ت-ک-ی ص-ا ک-ی-.- -------------------------- ‫لطفاً یک تاکسی صدا کنید.‬ 0
l--f----e--t--i s--â --n-d. l----- y-- t--- s--- k----- l-t-a- y-k t-x- s-d- k-n-d- --------------------------- lotfan yek tâxi sedâ konid.
Kolik to stojí na nádraží? ‫-ا -یس-گاه قط-ر ک-ا----ق-ر--ی--و--‬ ‫-- ا------ ق--- ک---- چ--- م------- ‫-ا ا-س-گ-ه ق-ا- ک-ا-ه چ-د- م-‌-و-؟- ------------------------------------ ‫تا ایستگاه قطار کرایه چقدر می‌شود؟‬ 0
t--is-g--e --a-------âye c-e-had- as-? t- i------ g----- k----- c------- a--- t- i-t-â-e g-a-â- k-r-y- c-e-h-d- a-t- -------------------------------------- tâ istgâhe ghatâr kerâye cheghadr ast?
Kolik to stojí na letiště? ‫تا-ف---گ-- کر-ی- -ق-ر --‌شو--‬ ‫-- ف------ ک---- چ--- م------- ‫-ا ف-و-گ-ه ک-ا-ه چ-د- م-‌-و-؟- ------------------------------- ‫تا فرودگاه کرایه چقدر می‌شود؟‬ 0
tâ -o-u-g-----râye--h--h----a--? t- f------- k----- c------- a--- t- f-r-d-â- k-r-y- c-e-h-d- a-t- -------------------------------- tâ forudgâh kerâye cheghadr ast?
Pořád rovně, prosím. ‫ل-ف-- -ست--م -روید-‬ ‫----- م----- ب------ ‫-ط-ا- م-ت-ی- ب-و-د-‬ --------------------- ‫لطفاً مستقیم بروید.‬ 0
lotf-n-m-st---im--e-----. l----- m-------- b------- l-t-a- m-s-a-h-m b-r-v-d- ------------------------- lotfan mostaghim beravid.
Zde doprava, prosím. ‫--ف-------ا-س---ر-س- ب--چی--‬ ‫----- ا---- س-- ر--- ب------- ‫-ط-ا- ا-ن-ا س-ت ر-س- ب-ی-ی-.- ------------------------------ ‫لطفاً اینجا سمت راست بپیچید.‬ 0
lot--n i-j----m-e r--t be-----. l----- i--- s---- r--- b------- l-t-a- i-j- s-m-e r-s- b-r-v-d- ------------------------------- lotfan injâ samte râst beravid.
Na rohu doleva, prosím. ‫ل---ً--ن-- ---نب---سمت چپ--پ-چ---‬ ‫----- آ--- س- ن--- س-- چ- ب------- ‫-ط-ا- آ-ج- س- ن-ش- س-ت چ- ب-ی-ی-.- ----------------------------------- ‫لطفاً آنجا سر نبش، سمت چپ بپیچید.‬ 0
lo-----â-jâ sa-- -------a----chap b--a--d. l----- â--- s--- n---- s---- c--- b------- l-t-a- â-j- s-r- n-b-h s-m-e c-a- b-r-v-d- ------------------------------------------ lotfan ânjâ sare nabsh samte chap beravid.
Mám naspěch. ‫-- -جله -ا-م.‬ ‫-- ع--- د----- ‫-ن ع-ل- د-ر-.- --------------- ‫من عجله دارم.‬ 0
man--jal- --ra-. m-- a---- d----- m-n a-a-e d-r-m- ---------------- man ajale dâram.
Mám čas. ‫من--ق- -ار--‬ ‫-- و-- د----- ‫-ن و-ت د-ر-.- -------------- ‫من وقت دارم.‬ 0
m-n--------â--m. m-- v---- d----- m-n v-g-t d-r-m- ---------------- man vaght dâram.
Jeďte, prosím, pomaleji. ‫---ا--آه--------ر--ید.‬ ‫----- آ---- ت- ب------- ‫-ط-ا- آ-س-ه ت- ب-ا-ی-.- ------------------------ ‫لطفاً آهسته تر برانید.‬ 0
l--f-- -h--t---a- be-âni-. l----- â--------- b------- l-t-a- â-e-t---a- b-r-n-d- -------------------------- lotfan âheste-tar berânid.
Zastavte zde, prosím. ‫ل--اً ------تو-- -نید.‬ ‫----- ا---- ت--- ک----- ‫-ط-ا- ا-ن-ا ت-ق- ک-ی-.- ------------------------ ‫لطفاً اینجا توقف کنید.‬ 0
l----n inj--t--a-h-- k----. l----- i--- t------- k----- l-t-a- i-j- t-v-g-o- k-n-d- --------------------------- lotfan injâ tavaghof konid.
Počkejte chvilku, prosím. ‫-طفا--یک--ح-ه ص-- -نی--‬ ‫----- ی- ل--- ص-- ک----- ‫-ط-ا- ی- ل-ظ- ص-ر ک-ی-.- ------------------------- ‫لطفاً یک لحظه صبر کنید.‬ 0
lotfa--y-k l-h-e -a-r-k----. l----- y-- l---- s--- k----- l-t-a- y-k l-h-e s-b- k-n-d- ---------------------------- lotfan yek lahze sabr konid.
Jsem hned zpátky. ‫م--ا-ا--ب--م--گ--م-‬ ‫-- ا--- ب- م-------- ‫-ن ا-ا- ب- م-‌-ر-م-‬ --------------------- ‫من الان بر می‌گردم.‬ 0
m-n-al-â- -a----g--d--. m-- a---- b-- m-------- m-n a---n b-r m-g-r-a-. ----------------------- man al-ân bar migardam.
Prosím, dejte mi účet. ‫ل---ً----قبض -س---به ----ده-د.‬ ‫----- ی- ق-- ر--- ب- م- ب------ ‫-ط-ا- ی- ق-ض ر-ی- ب- م- ب-ه-د-‬ -------------------------------- ‫لطفاً یک قبض رسید به من بدهید.‬ 0
lotfan ye- ---b-e----id-be -a--b-d----. l----- y-- g----- r---- b- m-- b------- l-t-a- y-k g-a-z- r-s-d b- m-n b-d-h-d- --------------------------------------- lotfan yek ghabze resid be man bedahid.
Nemám drobné. ‫-ن-پ-ل --- ----م.‬ ‫-- پ-- خ-- ن------ ‫-ن پ-ل خ-د ن-ا-م-‬ ------------------- ‫من پول خرد ندارم.‬ 0
m-- p-ol--k---d --dâr--. m-- p---- k---- n------- m-n p-o-e k-o-d n-d-r-m- ------------------------ man poole khord nadâram.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. ‫در-- -س-----ی--پو---ر-ی-خ--ت-ن-‬ ‫---- ا--- ب--- پ-- ب--- خ------- ‫-ر-ت ا-ت- ب-ی- پ-ل ب-ا- خ-د-ا-.- --------------------------------- ‫درست است، بقیه پول برای خودتان.‬ 0
d-ros- as------h--e-y- ---l barâ-e kh-d-tân. d----- a--- b--------- p--- b----- k-------- d-r-s- a-t- b-g-i-e-y- p-o- b-r-y- k-o-e-â-. -------------------------------------------- dorost ast, baghi-e-ye pool barâye khodetân.
Zavezte mě na tuto adresu. ‫-را -ه ای----رس بب----‬ ‫--- ب- ا-- آ--- ب------ ‫-ر- ب- ا-ن آ-ر- ب-ر-د-‬ ------------------------ ‫مرا به این آدرس ببرید.‬ 0
ma-â be-in-------b-b-r--. m--- b- i- â---- b------- m-r- b- i- â-r-s b-b-r-d- ------------------------- marâ be in âdres bebarid.
Odvezte mě do mého hotelu. ‫مر- -- هتلم ب----.‬ ‫--- ب- ه--- ب------ ‫-ر- ب- ه-ل- ب-ر-د-‬ -------------------- ‫مرا به هتلم ببرید.‬ 0
ma-â be--ot---m -e--ri-. m--- b- h------ b------- m-r- b- h-t-l-m b-b-r-d- ------------------------ marâ be hotelam bebarid.
Odvezte mě na pláž. ‫مرا (ب--م-ش-ن) -ه ساحل -بر--.‬ ‫--- (-- م----- ب- س--- ب------ ‫-ر- (-ا م-ش-ن- ب- س-ح- ب-ر-د-‬ ------------------------------- ‫مرا (با ماشین) به ساحل ببرید.‬ 0
m-r--(---mâshin)--e-sâ--- ----r--. m--- (-- m------ b- s---- b------- m-r- (-â m-s-i-) b- s-h-l b-b-r-d- ---------------------------------- marâ (bâ mâshin) be sâhel bebarid.

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?