Konverzační příručka

cs V taxíku   »   kk In the taxi

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [отыз сегіз]

38 [otız segiz]

In the taxi

[Taksïde]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. Так-и-ш--ы------ы. Т---- ш----------- Т-к-и ш-қ-р-ң-з-ы- ------------------ Такси шақырыңызшы. 0
Taksï şaq-rıñı-şı. T---- ş----------- T-k-ï ş-q-r-ñ-z-ı- ------------------ Taksï şaqırıñızşı.
Kolik to stojí na nádraží? В---а--------н ақыс--қ-н-а? В------- д---- а---- қ----- В-к-а-ғ- д-й-н а-ы-ы қ-н-а- --------------------------- Вокзалға дейін ақысы қанша? 0
Vo-zalğa ----n aq--ı -a---? V------- d---- a---- q----- V-k-a-ğ- d-y-n a-ı-ı q-n-a- --------------------------- Vokzalğa deyin aqısı qanşa?
Kolik to stojí na letiště? Әуеж---а д-йін-қа-ш-? Ә------- д---- қ----- Ә-е-а-ғ- д-й-н қ-н-а- --------------------- Әуежайға дейін қанша? 0
Ä---a-ğ--d-yi- -a--a? Ä------- d---- q----- Ä-e-a-ğ- d-y-n q-n-a- --------------------- Äwejayğa deyin qanşa?
Pořád rovně, prosím. Тіке---р--б--і-із. Т--- ж--- б------- Т-к- ж-р- б-р-ң-з- ------------------ Тіке жүре беріңіз. 0
Ti-e----e ber--i-. T--- j--- b------- T-k- j-r- b-r-ñ-z- ------------------ Tike jüre beriñiz.
Zde doprava, prosím. Осы----де- ---- б----ы-ы--ы. О-- ж----- о--- б----------- О-ы ж-р-е- о-ғ- б-р-л-ң-з-ы- ---------------------------- Осы жерден оңға бұрылыңызшы. 0
Os- jer-en --ğ- bur---ñ---ı. O-- j----- o--- b----------- O-ı j-r-e- o-ğ- b-r-l-ñ-z-ı- ---------------------------- Osı jerden oñğa burılıñızşı.
Na rohu doleva, prosím. А-ау -ұры---- с--ға---ры-ыңыз. А--- б------- с---- б--------- А-а- б-р-ш-а- с-л-а б-р-л-ң-з- ------------------------------ Анау бұрыштан солға бұрылыңыз. 0
A--w-b-r-şt-n -o------r-lı-ı-. A--- b------- s---- b--------- A-a- b-r-ş-a- s-l-a b-r-l-ñ-z- ------------------------------ Anaw burıştan solğa burılıñız.
Mám naspěch. М---а-ы-ы--ы-. М-- а--------- М-н а-ы-ы-п-н- -------------- Мен асығыспын. 0
M----s--ı--ı-. M-- a--------- M-n a-ı-ı-p-n- -------------- Men asığıspın.
Mám čas. Ме-і---ақы--- --р. М---- у------ б--- М-н-ң у-қ-т-м б-р- ------------------ Менің уақытым бар. 0
Me--ñ------ım-bar. M---- w------ b--- M-n-ñ w-q-t-m b-r- ------------------ Meniñ waqıtım bar.
Jeďte, prosím, pomaleji. Ө-і-е--н- а-ы-ын--ү-іңізш-. Ө-------- а----- ж--------- Ө-і-е-і-, а-ы-ы- ж-р-ң-з-і- --------------------------- Өтінемін, ақырын жүріңізші. 0
Öt-nemin--a--r-n ---i-i-şi. Ö-------- a----- j--------- Ö-i-e-i-, a-ı-ı- j-r-ñ-z-i- --------------------------- Ötinemin, aqırın jüriñizşi.
Zastavte zde, prosím. Ос- --рге -о-т-ң----. О-- ж---- т---------- О-ы ж-р-е т-қ-а-ы-ш-. --------------------- Осы жерге тоқтаңызшы. 0
O-ı--e--e ---t--ız-ı. O-- j---- t---------- O-ı j-r-e t-q-a-ı-ş-. --------------------- Osı jerge toqtañızşı.
Počkejte chvilku, prosím. С-- -ү---тұр-ң----. С-- к--- т--------- С-л к-т- т-р-ң-з-ы- ------------------- Сәл күте тұрыңызшы. 0
S------- turı--z--. S-- k--- t--------- S-l k-t- t-r-ñ-z-ı- ------------------- Säl küte turıñızşı.
Jsem hned zpátky. Ме- -ез--еле-ін. М-- т-- к------- М-н т-з к-л-м-н- ---------------- Мен тез келемін. 0
Men t-z k----i-. M-- t-- k------- M-n t-z k-l-m-n- ---------------- Men tez kelemin.
Prosím, dejte mi účet. Ма--н-че---е-і--з-і. М---- ч-- б--------- М-ғ-н ч-к б-р-ң-з-і- -------------------- Маған чек беріңізші. 0
M-ğa--çek --r-ñ---i. M---- ç-- b--------- M-ğ-n ç-k b-r-ñ-z-i- -------------------- Mağan çek beriñizşi.
Nemám drobné. М--де---а---қ-а----. М---- ұ--- а--- ж--- М-н-е ұ-а- а-ш- ж-қ- -------------------- Менде ұсақ ақша жоқ. 0
M--d- -s-q -qş----q. M---- u--- a--- j--- M-n-e u-a- a-ş- j-q- -------------------- Mende usaq aqşa joq.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Дұ--с,-қ----н-н-ө--ңі-ге --ы--з. Д----- қ------- ө------- а------ Д-р-с- қ-л-а-ы- ө-і-і-г- а-ы-ы-. -------------------------------- Дұрыс, қалғанын өзіңізге алыңыз. 0
Du-ıs,------n-n ö-i-iz-- -l---z. D----- q------- ö------- a------ D-r-s- q-l-a-ı- ö-i-i-g- a-ı-ı-. -------------------------------- Durıs, qalğanın öziñizge alıñız.
Zavezte mě na tuto adresu. Мені --ы ме-е--а-ға-апар-ңы-. М--- о-- м--------- а-------- М-н- о-ы м-к-н-а-ғ- а-а-ы-ы-. ----------------------------- Мені осы мекенжайға апарыңыз. 0
Me----sı-m-ke--ay-- a------z. M--- o-- m--------- a-------- M-n- o-ı m-k-n-a-ğ- a-a-ı-ı-. ----------------------------- Meni osı mekenjayğa aparıñız.
Odvezte mě do mého hotelu. М--- ---ақ --іме-а---ыңыз. М--- қ---- ү---- а-------- М-н- қ-н-қ ү-і-е а-а-ы-ы-. -------------------------- Мені қонақ үйіме апарыңыз. 0
Me-i-qon-q -y-m- --ar-ñ-z. M--- q---- ü---- a-------- M-n- q-n-q ü-i-e a-a-ı-ı-. -------------------------- Meni qonaq üyime aparıñız.
Odvezte mě na pláž. Мені ж-ғажа-----п--ың-з. М--- ж-------- а-------- М-н- ж-ғ-ж-й-а а-а-ы-ы-. ------------------------ Мені жағажайға апарыңыз. 0
Me-i--ağaj--ğa---a----z. M--- j-------- a-------- M-n- j-ğ-j-y-a a-a-ı-ı-. ------------------------ Meni jağajayğa aparıñız.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?