Konverzační příručka

cs V taxíku   »   he ‫במונית‬

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

‫38 [שלושים ושמונה]‬

38 [shloshim ushmoneh]

‫במונית‬

[bamonit]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. ‫ת--י------ מונית בב-ש--‬ ‫----- / נ- מ---- ב------ ‫-ז-י- / נ- מ-נ-ת ב-ק-ה-‬ ------------------------- ‫תזמין / ני מונית בבקשה.‬ 0
ta-min/t---in- mo--t -'vaq-s--h. t------------- m---- b---------- t-z-i-/-a-m-n- m-n-t b-v-q-s-a-. -------------------------------- tazmin/tazmini monit b'vaqashah.
Kolik to stojí na nádraží? ‫-מה-עול- ה--יע- לתח-ת-הרכבת-‬ ‫--- ע--- ה----- ל---- ה------ ‫-מ- ע-ל- ה-ס-ע- ל-ח-ת ה-כ-ת-‬ ------------------------------ ‫כמה עולה הנסיעה לתחנת הרכבת?‬ 0
ka--- -l-h-ha-e-i--h -'tax--a- -arakev-t? k---- o--- h-------- l-------- h--------- k-m-h o-a- h-n-s-'-h l-t-x-n-t h-r-k-v-t- ----------------------------------------- kamah olah hanesi'ah l'taxanat harakevet?
Kolik to stojí na letiště? ‫--- -ו-ה--נ-י-ה ל--- ה-עופ-?‬ ‫--- ע--- ה----- ל--- ה------- ‫-מ- ע-ל- ה-ס-ע- ל-ד- ה-ע-פ-?- ------------------------------ ‫כמה עולה הנסיעה לשדה התעופה?‬ 0
k---h o--h---n----ah-lis--eh h-t-'u--h? k---- o--- h-------- l------ h--------- k-m-h o-a- h-n-s-'-h l-s-d-h h-t-'-f-h- --------------------------------------- kamah olah hanesi'ah lishdeh hate'ufah?
Pořád rovně, prosím. ‫--ר ב-ק-ה-‬ ‫--- ב------ ‫-ש- ב-ק-ה-‬ ------------ ‫ישר בבקשה.‬ 0
ye------'v---sh--. y----- b---------- y-s-a- b-v-q-s-a-. ------------------ yeshar b'vaqashah.
Zde doprava, prosím. ‫--ן ימ--- ------‬ ‫--- י---- ב------ ‫-א- י-י-ה ב-ק-ה-‬ ------------------ ‫כאן ימינה בבקשה.‬ 0
k-'n-ye-in-h-b'-aqa--ah. k--- y------ b---------- k-'- y-m-n-h b-v-q-s-a-. ------------------------ ka'n yeminah b'vaqashah.
Na rohu doleva, prosím. ‫--ינה ש---- -בקש-.‬ ‫----- ש---- ב------ ‫-פ-נ- ש-א-ה ב-ק-ה-‬ -------------------- ‫בפינה שמאלה בבקשה.‬ 0
bapi-ah-ssmo--ah-b'-a-as---. b------ s------- b---------- b-p-n-h s-m-'-a- b-v-q-s-a-. ---------------------------- bapinah ssmo'lah b'vaqashah.
Mám naspěch. ‫אני ממהר-/ ת.‬ ‫--- מ--- / ת-- ‫-נ- מ-ה- / ת-‬ --------------- ‫אני ממהר / ת.‬ 0
ani----------em----e-. a-- m----------------- a-i m-m-h-r-m-m-h-r-t- ---------------------- ani memaher/memaheret.
Mám čas. ‫-נ--לא מ--ר-/-ת-/ ---ל- -מ-.‬ ‫--- ל- מ--- / ת / י- ל- ז---- ‫-נ- ל- מ-ה- / ת / י- ל- ז-ן-‬ ------------------------------ ‫אני לא ממהר / ת / יש לי זמן.‬ 0
an---- m-m---r/----h--et----h -i --a-. a-- l- m--------------------- l- z---- a-i l- m-m-h-r-m-m-h-r-t-y-s- l- z-a-. -------------------------------------- ani lo memaher/memaheret/yesh li zman.
Jeďte, prosím, pomaleji. ‫סע / י -אט----ר-בב----‬ ‫-- / י ל-- י--- ב------ ‫-ע / י ל-ט י-ת- ב-ק-ה-‬ ------------------------ ‫סע / י לאט יותר בבקשה.‬ 0
s---------t-yoter b----as-a-. s----- l--- y---- b---------- s-/-'- l-a- y-t-r b-v-q-s-a-. ----------------------------- sa/s'i l'at yoter b'vaqashah.
Zastavte zde, prosím. ‫-צ------צרי -א---ב--ה.‬ ‫---- / ע--- כ-- ב------ ‫-צ-ר / ע-ר- כ-ן ב-ק-ה-‬ ------------------------ ‫עצור / עצרי כאן בבקשה.‬ 0
at-o---t--i----n--'-aq-----. a---------- k--- b---------- a-s-r-i-s-i k-'- b-v-q-s-a-. ---------------------------- atsor/itsri ka'n b'vaqashah.
Počkejte chvilku, prosím. ‫ה-תן /----י-- -ג- א-- בב-שה-‬ ‫---- / ה----- ר-- א-- ב------ ‫-מ-ן / ה-ת-נ- ר-ע א-ד ב-ק-ה-‬ ------------------------------ ‫המתן / המתיני רגע אחד בבקשה.‬ 0
h-mte-/hamtini----a -x-d--'---ashah. h------------- r--- e--- b---------- h-m-e-/-a-t-n- r-g- e-a- b-v-q-s-a-. ------------------------------------ hamten/hamtini rega exad b'vaqashah.
Jsem hned zpátky. ‫-נ- -י-ד-חו-- /---‬ ‫--- מ--- ח--- / ת-- ‫-נ- מ-י- ח-ז- / ת-‬ -------------------- ‫אני מייד חוזר / ת.‬ 0
a-- mi-d x-z---xoz--e-. a-- m--- x------------- a-i m-a- x-z-r-x-z-r-t- ----------------------- ani miad xozer/xozeret.
Prosím, dejte mi účet. ‫קבלה -בק--.‬ ‫---- ב------ ‫-ב-ה ב-ק-ה-‬ ------------- ‫קבלה בבקשה.‬ 0
qa--------v-q-s---. q------ b---------- q-b-l-h b-v-q-s-a-. ------------------- qabalah b'vaqashah.
Nemám drobné. ‫אי- -י -ו-ף.‬ ‫--- ל- ע----- ‫-י- ל- ע-ד-.- -------------- ‫אין לי עודף.‬ 0
eyn -----e-. e-- l- o---- e-n l- o-e-. ------------ eyn li odef.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. ‫זה-ב--ר, ---ד--ש--‬ ‫-- ב---- ה---- ש--- ‫-ה ב-ד-, ה-ו-ף ש-ך- -------------------- ‫זה בסדר, העודף שלך‬ 0
ze- ----d-r, --'o--- sh----a z-- b------- h------ s------ z-h b-s-d-r- h-'-d-f s-e-k-a ---------------------------- zeh b'seder, ha'odef shelkha
Zavezte mě na tuto adresu. ‫---/-י-א-ת- ל--וב- -זאת--ב----‬ ‫-- / י א--- ל----- ה--- ב------ ‫-ח / י א-ת- ל-ת-ב- ה-א- ב-ק-ה-‬ -------------------------------- ‫קח / י אותי לכתובת הזאת בבקשה.‬ 0
q-x/q---o----a-tove--h---'t b-v----h--. q------ o-- l------- h----- b---------- q-x-q-i o-i l-k-o-e- h-z-'- b-v-q-s-a-. --------------------------------------- qax/qxi oti laktovet hazo't b'vaqashah.
Odvezte mě do mého hotelu. ‫-- - --או-י-למ--ן שלי ב-ק---‬ ‫-- / י א--- ל---- ש-- ב------ ‫-ח / י א-ת- ל-ל-ן ש-י ב-ק-ה-‬ ------------------------------ ‫קח / י אותי למלון שלי בבקשה.‬ 0
qa---x--o---la----------i -'v-qash-h. q------ o-- l------ s---- b---------- q-x-q-i o-i l-m-l-n s-e-i b-v-q-s-a-. ------------------------------------- qax/qxi oti lamalon sheli b'vaqashah.
Odvezte mě na pláž. ‫-ח-----א-ת----ו---י- ------‬ ‫-- / י א--- ל--- ה-- ב------ ‫-ח / י א-ת- ל-ו- ה-ם ב-ק-ה-‬ ----------------------------- ‫קח / י אותי לחוף הים בבקשה.‬ 0
qax/qx---ti-------h-yam---v---sh--. q------ o-- l---- h---- b---------- q-x-q-i o-i l-x-f h-y-m b-v-q-s-a-. ----------------------------------- qax/qxi oti l'xof hayam b'vaqashah.

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?